Zákon č. 254/2001 Sb.

  Titulní list > Seznam předpisů > Texty předpisů > Zákony a vyhlášky 

Zákon č. 254/2001 Sb.

Previous pageReturn to chapter overviewNext page   Tisk této stránky

 

  254/2001 Sb.

 

  ZÁKON

 

  ze dne 28. června 2001

 

  o vodách a o změně některých zákonů

 

  (vodní zákon)

 

  Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.

 

  Změna: 274/2003 Sb.

 

  Změna: 20/2004 Sb.

 

  Změna: 20/2004 Sb. (část)

 

  Změna: 444/2005 Sb. (část)

 

  Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.

 

  Změna: 222/2006 Sb.

 

  Změna: 342/2006 Sb.

 

  Změna: 444/2005 Sb. (část), 186/2006 Sb.

 

  Změna: 25/2008 Sb.

 

  Změna: 20/2004 Sb. (část)

 

  Změna: 181/2008 Sb.

 

  Změna: 167/2008 Sb.

 

  Změna: 181/2008 Sb. (část)

 

  Změna: 157/2009 Sb.

 

  Změna: 227/2009 Sb.

 

  Změna: 150/2010 Sb.

 

  Změna: 281/2009 Sb.

 

  Změna: 77/2011 Sb.

 

  Změna: 151/2011 Sb.

 

  Změna: 85/2012 Sb.

 

  Změna: 350/2012 Sb., 501/2012 Sb. (část)

 

  Změna: 501/2012 Sb., 275/2013 Sb., 303/2013 Sb.

 

  Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

  ČÁST PRVNÍ

 

  ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)

 

  HLAVA I

 

  ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

  § 1

 

  Účel a předmět zákona

 

  (1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit

  podmínky  pro  hospodárné  využívání  vodních  zdrojů a pro zachování i

  zlepšení  jakosti  povrchových  a podzemních vod, vytvořit podmínky pro

  snižování  nepříznivých  účinků  povodní  a sucha a zajistit bezpečnost

  vodních  děl  v  souladu  s  právem  Evropských společenství^1). Účelem

  tohoto  zákona  je  též  přispívat  k zajištění zásobování obyvatelstva

  pitnou   vodou   a  k  ochraně  vodních  ekosystémů  a  na  nich  přímo

  závisejících suchozemských ekosystémů.

 

  (2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy

  fyzických  a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod,

  jakož  i  vztahy  k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo

  souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod,

  bezpečnosti  vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci

  vztahů  upravených  tímto  zákonem  se  bere v úvahu zásada návratnosti

  nákladů  na  vodohospodářské  služby,  včetně  nákladů  na  související

  ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se

  zásadou, že znečišťovatel platí.

 

  § 2

 

  Vymezení pojmů

 

  (1)  Povrchovými  vodami  jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském

  povrchu;  tento  charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými

  úseky,  přirozenými  dutinami  pod  zemským  povrchem nebo v nadzemních

  vedeních.

 

  (2)  Podzemními  vodami  jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským

  povrchem  v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody

  se  považují  též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody

  ve studních.

 

  (3)  Vodním  útvarem  je vymezené významné soustředění povrchových nebo

  podzemních  vod  v  určitém prostředí charakterizované společnou formou

  jejich  výskytu  nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického

  režimu.  Vodní  útvary  se  člení  na  útvary  povrchových vod a útvary

  podzemních vod.

 

  (4)  Útvar  povrchové  vody  je  vymezené  soustředění povrchové vody v

  určitém  prostředí,  například  v  jezeru,  ve  vodní  nádrži, v korytě

  vodního toku.

 

  (5)  Silně  ovlivněný  vodní  útvar je útvar povrchové vody, který má v

  důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.

 

  (6)  Umělý  vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou

  činností.

 

  (7)  Útvar  podzemní  vody  je  vymezené  soustředění  podzemní  vody v

  příslušném  kolektoru  nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová

  vrstva  nebo  souvrství  hornin  s dostatečnou propustností, umožňující

  významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.

 

  (8)  Vodním  zdrojem  jsou  povrchové  nebo  podzemní  vody, které jsou

  využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka,

  zejména pro pitné účely.

 

  (9) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání

  pomocí  vodních  děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich

  využívání  k  plavbě  nebo  k  plavení  dřeva,  k  chovu ryb nebo vodní

  drůbeže,  jejich  odběr,  vypouštění  odpadních  vod  do  nich  a další

  způsoby,  jimiž  lze  využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich

  množství, průtok, výskyt nebo jakost.

 

  (10)  Povodí  je  území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí

  vodních  toků  a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo

  deltě vodního toku.

 

  (11)  Dílčí  povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká

  sítí  vodních  toků  a  případně i jezer do určitého místa vodního toku

  (obvykle jezero nebo soutok řek).

 

  (12)  Hydrogeologický  rajon  je  území  s  obdobnými hydrogeologickými

  poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

 

  § 2a

 

  (1)  Stavem  povrchových  vod  se  rozumí obecné vyjádření stavu útvaru

  povrchové  vody  určené  ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho,

  který je horší.

 

  (2)  Stavem  podzemních  vod  se  rozumí  obecné vyjádření stavu útvaru

  podzemní  vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho,

  který je horší.

 

  (3)  Ekologickým  stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce

  vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.

 

  (4)  Dobrým  stavem  povrchových  vod  se  rozumí  takový  stav  útvaru

  povrchové  vody,  kdy  je  jeho ekologický i chemický stav přinejmenším

  dobrý.

 

  (5)   Dobrým  stavem  podzemních  vod  se  rozumí  takový  stav  útvaru

  podzemních  vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším

  dobrý.

 

  (6)  Dobrým  chemickým  stavem  povrchových vod se rozumí chemický stav

  potřebný  pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

  (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy

  environmentální kvality.

 

  (7)  Dobrým  chemickým  stavem  podzemních  vod se rozumí chemický stav

  potřebný  pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

  (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy

  environmentální kvality.

 

  (8)  Normou  environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující

  látky  nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech,

  která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního

  prostředí.

 

  (9)  Kvantitativním  stavem  podzemních  vod  se  rozumí vyjádření míry

  ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.

 

  § 3

 

  Práva k vodám a právní povaha vod

 

  (1)  Povrchové  a  podzemní  vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou

  součástí   ani  příslušenstvím  pozemku,  na  němž  nebo  pod  nímž  se

  vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

 

  (2)  Za  povrchové  a  podzemní  vody  se nepovažují vody, které byly z

  těchto vod odebrány.

 

  (3)  V  pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo

  podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

 

  § 4

 

  (1) Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1a) vyhrazenými nerosty,

  a  na  přírodní  léčivé  zdroje  a zdroje přírodních minerálních vod, o

  nichž  bylo vydáno osvědčení podle zvláštního zákona,^2) se tento zákon

  vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.

 

  (2)  Důlní  vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové,

  popřípadě  podzemní  a  tento  zákon  se na ně vztahuje, pokud zvláštní

  zákon^1a) nestanoví jinak.

 

  HLAVA II

 

  NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

 

  Díl 1

 

  Základní povinnosti

 

  § 5

 

  (1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen

  dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání

  podle  podmínek  tohoto  zákona  a  dále  dbát  o to, aby nedocházelo k

  znehodnocování  jejich  energetického  potenciálu a k porušování jiných

  veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.^3)

 

  (2)  Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním

  účelům,  je  povinen  za  účelem  splnění  povinností  podle odstavce 1

  provádět  ve  výrobě  účinné  úpravy  vedoucí  k hospodárnému využívání

  vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.

 

  (3)  Při  provádění staveb^4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání

  jsou  stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb

  je  zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným

  zneškodňováním  odpadních  vod  z  nich  v  souladu  s  tímto zákonem a

  zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých

  dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“)

  v  souladu  se  stavebním zákonem^4). Bez splnění těchto podmínek nesmí

  být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby

  ani  vydáno  rozhodnutí  o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o

  změně v užívání stavby.

 

  Díl 2

 

  Nakládání s povrchovými vodami

 

  § 6

 

  Obecné nakládání s povrchovými vodami

 

  (1)  Každý  může  na  vlastní  nebezpečí  bez  povolení  nebo  souhlasu

  vodoprávního  úřadu  odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat

  pro  vlastní  potřebu,  není-li  k  tomu  třeba  zvláštního technického

  zařízení.

 

  (2)  Povolení  nebo  souhlasu  vodoprávního  úřadu  rovněž není třeba k

  zachycování  povrchových  vod  jednoduchými  zařízeními na jednotlivých

  pozemcích  a  stavbách  nebo  ke změně přirozeného odtoku vod za účelem

  jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.

 

  (3)  Při  obecném  nakládání  s  povrchovými  vodami se nesmí ohrožovat

  jakost  nebo  zdravotní  nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí,

  zhoršovat  odtokové  poměry,  poškozovat  břehy, vodní díla a zařízení,

  zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

 

  (4)   Vodoprávní  úřad  může  obecné  nakládání  s  povrchovými  vodami

  rozhodnutím  nebo  opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit,

  popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při

  něm  k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti

  osob.  Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání

  těchto vod ke koupání ^5) není tímto zákonem dotčena.

 

  § 7

 

  Užívání povrchových vod k plavbě

 

  (1)  K  užívání  povrchových  vod  k  plavbě a k odběru vody potřebné k

  provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.

 

  (2)  Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením

  k  akumulaci  odpadních  vod  a  řádně  je provozovat, pokud při jejich

  užívání  nebo  provozu  mohou  odpadní  vody  vznikat,  a  jsou povinni

  zabránit  únikům  odpadních  vod  a  závadných  látek z plavidel do vod

  povrchových.

 

  (3)  Provozovatelé  přístavů  a speciálních lodí ^6) určených k dopravě

  pohonných  hmot  a  odpadů  z  plavidel  (dále jen "obslužní loď") jsou

  povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami

  a  odstraňování  odpadních  vod  nebo  závadných  látek  z  plavidel  v

  přístavech  nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke

  znečišťování povrchových nebo podzemních vod.

 

  (4)  Přečerpávání  odpadních  vod  nebo  závadných  látek  z plavidel a

  zásobování  plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je

  zakázáno,  pokud  jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50

  litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď.

 

  (5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně

  a  na  nádržích  určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu

  podle  §  8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro

  chov  ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o

  dopravně  významné  vodní  cesty,^7) je tato plavba zakázána na vodních

  nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v

  dohodě   s   Ministerstvem   životního   prostředí   ve   spolupráci  s

  Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě

  jen  tak,  aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a

  vodních  ekosystémů,  bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky

  užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v

  dohodě   s   Ministerstvem   životního   prostředí   ve   spolupráci  s

  Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

 

  (6)  Zákaz  plavby  podle  odstavce  5 se nevztahuje na plavidla Státní

  plavební   správy,   Hasičského   záchranného  sboru  České  republiky,

  ozbrojených  sil  České  republiky,  Policie  České  republiky,  obecní

  policie,  celní  správy  České  republiky a správců vodních toků, pokud

  jsou   použita   ke  služebním  účelům,  dále  na  plavidla  použitá  v

  souvislosti  s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných

  staveb  na  vodních  tocích  nebo  na pozemcích při nich, plavidla osob

  vykonávajících  povinnosti  podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k

  nutnému  zajištění  zdravotní  služby  nebo při ochraně před povodněmi.

  Zákaz  plavby  podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních

  zdrojů  I.  stupně,  nevztahuje  na  plavidla  osob,  které mají platné

  povolení  k  nakládání  s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo

  podle  předchozích  předpisů,  a to při obhospodařování nádrží určených

  takovým rozhodnutím pro chov ryb.

 

  (7)  O  výjimkách  ze  zákazu  a  omezení  podle odstavce 5 rozhoduje v

  jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební

  správou.

 

  (8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na

  povrchových   vodách   podle  odstavce  5,  jakož  i  kontrolu  užívání

  povrchových  vod  k  plavbě  s  ohledem  na stanovený rozsah a podmínky

  jejich  užívání  vykonává  Policie  České  republiky  a Státní plavební

  správa.

 

  Díl 3

 

  Povolení, souhlas a vyjádření

 

  Oddíl 1

 

  Povolení

 

  § 8

 

  Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami

 

  (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen

  "povolení k nakládání s vodami") je třeba

 

  a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi

 

  1. k jejich odběru,

 

  2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,

 

  3. k využívání jejich energetického potenciálu,

 

  4.  k  užívání  těchto  vod  pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě

  jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,

 

  5. k jinému nakládání s nimi,

 

  b) jde-li o podzemní vody

 

  1. k jejich odběru,

 

  2. k jejich akumulaci,

 

  3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,

 

  4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,

 

  5. k jinému nakládání s nimi,

 

  c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,

 

  d)  k  čerpání  povrchových  nebo  podzemních  vod  a jejich následnému

  vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,

 

  e)  k  čerpání  znečištěných  podzemních  vod  za účelem snížení jejich

  znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do

  vod  povrchových,  pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení

  podle  zákona  o  hornické  činnosti,  výbušninách  a  o  státní báňské

  správě^7b),

 

  f)  k  užívání  důlní  vody  jako  náhradního  zdroje  podle zvláštního

  zákona^1a).

 

  (2)  Povolení  k  nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým

  osobám  k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné

  povolení  k  nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích

  předpisů  (dále  jen  "oprávněný")  je  oprávněna  nakládat  s vodami v

  rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.

 

  (3) Povolení k nakládání s vodami není třeba

 

  a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při

  průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14

  dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,

 

  b)  k  odběrům  povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení

  stavu těchto vod (§ 21),

 

  c)  k  jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech

  záchranných   prací  při  mimořádných  událostech,  požárech  a  jiných

  živelních pohromách,

 

  d)  k  nakládání  s  povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského

  záchranného  sboru  České republiky a jednotek požární ochrany, Policie

  České  republiky,  obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky;

  toto  nakládání  musí  být  při cvičení předem projednáno s vodoprávním

  úřadem,

 

  e)  k  využívání  energetického potenciálu podzemních vod v případě, že

  nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,

 

  f)  k  užívání  důlních  vod  organizací při hornické činnosti pro její

  vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací^1a).

 

  (4)  V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo

  podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními

  vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.

 

  § 9

 

  (1)  Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V

  povolení  k  nakládání  s  vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a

  popřípadě  podmínky,  za  kterých  se  toto  povolení vydává. Podkladem

  vydání  povolení  k  nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s

  odbornou  způsobilostí,  pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech

  nerozhodne jinak.^8)

 

  (2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší

  než  10  let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými

  látkami  nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než

  4 roky.

 

  (3)  Povoluje-li  vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod

  podléhající  zpoplatnění  (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví

  současně i výši povoleného ročního odběru.

 

  (4)  Odběr  podzemní  vody  za  účelem  výroby  balené  kojenecké  nebo

  pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky

  na  jakost  balených  kojeneckých  nebo  pramenitých vod podle vyhlášky

  upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o

  způsobu  jejich  úpravy^8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této

  vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve

  kterých ji lze upravovat, za splněné.

 

  (5)  Povolení  k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním

  vodního  díla,  je  možné  vydat  jen současně se stavebním povolením k

  takovému  vodnímu  dílu  ve  společném řízení, pokud se nejedná o vodní

  dílo  již  existující  nebo  povolené.  V  případě  vydávání povolení k

  nakládání  s  vodami  současně  s povolením k provedení vodního díla se

  výroky  těchto  povolení  vzájemně  podmiňují;  pokud by byla odvoláním

  napadena  obě  tato  rozhodnutí,  provede se nejdříve odvolací řízení o

  odvolání  proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení,

  jehož  předmětem  je  stavební  povolení  k  provedení vodního díla, se

  přerušuje   do  dne,  kdy  nabude  právní  moci  rozhodnutí  odvolacího

  správního  orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání

  s vodami.

 

  (6)  Povolení  k  nakládání s vodami pro využívání jejich energetického

  potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad

  postupem  podle  §  12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu

  stanovenou  ve  stávajícím  povolení,  nebyla-li oprávněnému pravomocně

  uložena  sankce  za  opakované  porušování povinností stanovených tímto

  zákonem nebo podle něho.

 

  (7)  Povolení  k  nakládání  s  vodami  pro jejich vzdouvání, popřípadě

  akumulaci  se  vydává  na  dobu  užívání  vodního  díla,  které  takové

  nakládání s vodami umožňuje.

 

  (8)  Při  povolování  nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní

  drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4

  a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných

  látek  ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 13

  a  k  úpravě  povrchových  vod  na  nádržích  určených  pro chov ryb. V

  případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných

  a  zvlášť  nebezpečných  látek,  nesmí být toto povolení vydáno na dobu

  delší  než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v

  rozsahu  podmínek  podle  věty  první,  se nevztahuje § 39 odst. 1 věta

  druhá.

 

  (9)  Povolení  k  nakládání  s  vodami  k  umělému  obohacování  zdrojů

  podzemních  vod  povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití

  zdroje  povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení

  cílů   stanovených  podle  §  23a  pro  tento  vodní  zdroj  nebo  cílů

  stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.

 

  § 10

 

  (1)  Oprávněný,  který  má  povolení  k  nakládání  s vodami s výjimkou

  povolení  podle  § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a písm. c) v množství

  alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním

  měsíci,  jakož  i  ten,  kdo  má  povolení k nakládání s vodami v tomto

  množství,  která  je  přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních

  minerálních  vod  nebo  která  je vyhrazeným nerostem, je povinen měřit

  množství  vody,  se  kterou  nakládá, a předávat výsledky tohoto měření

  příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.

 

  (2)  Oprávněný,  který  má  povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci

  povrchových  vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem

  ve  vodním  toku  nebo  vody  vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je

  povinen  měřit  množství  vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom

  údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.

 

  (3)  Způsob  a  četnost  měření  množství  vody  podle  odstavce  1 pro

  jednotlivé  druhy  nakládání s vodami, měření množství vody akumulované

  nebo  vzduté  podle  odstavce  2  stanoví  Ministerstvo  zemědělství po

  projednání   s   Ministerstvem   životního  prostředí  a  Ministerstvem

  zdravotnictví vyhláškou.

 

  (4)  Vodoprávní  úřad  může  stanovit v povolení k nakládání s vodami i

  další  podrobnosti  těchto  měření.  V  případě  mimořádné situace může

  vodoprávní  úřad  na  návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření

  mimo  řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně

  nutnou dobu.

 

  § 11

 

  (1)  Práva  a  povinnosti  vyplývající z povolení k nakládání s vodami,

  které  bylo  vydáno  pro  účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo

  stavbám,  přecházejí  na  jejich  nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo

  stavby  budou  i  nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i

  pro  jejich  uživatele  po  dobu  užívání  těchto pozemků nebo staveb v

  rozsahu,  který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze

  vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto

  pozemků  a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit

  vodoprávnímu  úřadu,  že  došlo  k  převodu  nebo přechodu pozemku nebo

  stavby,  s  nimiž  je  povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2

  měsíců  ode  dne  jejich  převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k

  jejich užívání.

 

  (2)  Povolení  k  nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a

  stavbám  ani  nevzniká  vodoprávnímu  úřadu,  správci vodního toku nebo

  vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost

  nakládat  s  vodami  v  maximálním  povoleném  množství  a  s  určitými

  vlastnostmi.

 

  (3)  Nestanoví-li  vodoprávní  úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon

  svého povolení k nakládání s vodami i jinému.

 

  (4)  Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu

  a   oprávněný  své  povolení  nevyužívá  zcela  nebo  zčásti,  může  mu

  vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo

  zařízení  k  povolenému  nakládání  s  vodami jinou, vodoprávním úřadem

  určenou  fyzickou  nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo

  do  doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva,

  a to za přiměřenou náhradu.

 

  § 12

 

  Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami

 

  (1)  Vodoprávní  úřad  může z moci úřední povolení k nakládání s vodami

  změnit nebo zrušit

 

  a)  nevyužívá-li  oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo

  využívá-li  jej  pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2

  roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k

  odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného

  vodovodu,

 

  b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do

  vod  povrchových  nebo  podzemních,  uložena  povinnost  připojit se na

  kanalizaci podle zvláštního právního předpisu^8b),

 

  c)  při  stanovení  minimální  hladiny  podzemních vod, nebyla-li dosud

  stanovena, či při její změně.

 

  (2)  Vodoprávní  úřad  může  povolení  k nakládání s vodami změnit nebo

  zrušit  na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí

  žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.

 

  (3)  Vodoprávní  úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a

  to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné

 

  a) k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),

 

  b) ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2

  a § 35 odst. 1),

 

  c)  ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod

  nebezpečnými  závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami

  (§ 39 odst. 3),

 

  d)   pro  zásobování  pitnou  vodou  podle  plánu  rozvoje  vodovodů  a

  kanalizací^8c).

 

  (4)  Požádá-li  oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s

  vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto;

  žádost  je  nutné  podat  před  uplynutím  doby  platnosti  povolení  k

  nakládání s vodami.

 

  (5)  Na  změnu  a  zrušení  povolení  k  nakládání  s vodami se použije

  ustanovení § 9 až 11 obdobně.

 

  § 13

 

  Zánik povolení k nakládání s vodami

 

  Povolení k nakládání s vodami zaniká

 

  a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

 

  b) zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou,

  pokud  vodoprávní  úřad  do  1  roku  po  zániku díla nestanoví lhůtu a

  podmínky  k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení

  zaniká marným uplynutím této lhůty,

 

  c)  zánikem  právnické  osoby  nebo  smrtí  fyzické  osoby, kterým bylo

  povolení  uděleno,  pokud  nedošlo  k  přechodu  oprávnění  na  dalšího

  nabyvatele podle § 11 odst. 1.

 

  § 14

 

  Povolení k některým činnostem

 

  (1) Povolení k některým činnostem je třeba

 

  a)  k  vysazování  stromů  nebo  keřů  v  záplavových územích v rozsahu

  ovlivňujícím odtokové poměry,

 

  b)  k  těžbě  písku,  štěrku,  bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům,

  valounů  apod.  (dále  jen  "říční  materiál") z pozemků, na nichž leží

  koryto vodního toku,

 

  c)  ke  geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových

  územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,

 

  d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků,

 

  e) k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),

 

  f) k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod^10b).

 

  (2)  Povolení  k  činnostem  uvedeným  v odstavci 1 písm. a) nebo b) se

  nevyžaduje,  vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s

  jeho  správou  nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní

  nádrže.  Dále  není  třeba  podle  odstavce  1 písm. a), vykonává-li je

  vlastník  lesa  z  důvodů  obnovy  porostů  a  při činnostech uložených

  zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů

  (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

  (3)  Vyplývá-li  to  z  povahy  věci,  může  vodoprávní úřad v povolení

  stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.

 

  § 15

 

  Stavební povolení k vodním dílům

 

  (1)  K  provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání,

  jakož  i  k  jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního

  úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k

  nakládání  s  vodami  povolovanému  podle  §  8,  může být vydáno jen v

  případě,  že  je  povoleno  odpovídající  nakládání  s  vodami  nebo se

  nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně

  vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k

  provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle

  zákona  o  integrované  prevenci;  práva  a  povinnosti  vyplývající  z

  povolení  k  provedení,  změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze

  vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o

  integrované prevenci.

 

  (2)  Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů

  a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.

 

  (3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě

  podmínky,  za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit;

  stanovené  povinnosti  musí  být  v souladu s tímto zákonem. Vodoprávní

  úřad  může  ve  stavebním  povolení  uložit  předložení provozního řádu

  vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona

  nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu. Vodoprávní úřad ve

  stavebním  povolení  nebo ve veřejnoprávní smlouvě týkajících se staveb

  vodovodních  řadů,  vodárenských  objektů,  úpraven vody, kanalizačních

  stok  včetně  kanalizačních  objektů nebo čistíren odpadních vod, které

  jsou  součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu^53), uloží

  předložení  povolení  k jejich provozování^54) spolu s žádostí o vydání

  kolaudačního souhlasu.

 

  (4)  Vodoprávní  úřad  vykonává  působnost speciálního stavebního úřadu

  podle zvláštního zákona.^10)

 

  (5)  Vodoprávní  úřad  může  vyzvat  žadatele  o  stavební  povolení  k

  předložení  návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny

  zvláštní  povodně,  a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících

  povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.

 

  (6)  Při  povolování  vodních  děl,  jejich změn, změn jejich užívání a

  jejich  odstranění  musí  být  zohledněna  ochrana  vodních  a  na vodu

  vázaných  ekosystémů.  Tato  vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu

  ryb  a  vodních  živočichů  v  obou  směrech vodního toku. To neplatí v

  případech,

 

  a)  jde-li  o  rybníky  nebo  vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k

  hrazení bystřin a strží,

 

  b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo

 

  c)  kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze

  zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.

 

  (7)  Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle

  předchozích  předpisů  o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o

  podmínkách  dalšího  trvání,  popřípadě  odstranění vodního díla, které

  umožňovalo nakládání s vodami.

 

  (8)  Vodoprávní  úřad  může  nařídit  zastavení  prací  na  stavbě nebo

  odstranění  stavby  provedené  nebo prováděné mimořádným postupem podle

  stavebního  zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou

  působností  nebo  kraje.  Vydání  tohoto  rozhodnutí je prvním úkonem v

  řízení.

 

  (9)  Vodní díla jsou nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem;

  to  neplatí  v  případě  staveb  vodovodních řadů, kanalizačních stok a

  kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.

 

  (10)   Vodoprávní   úřad  rozhodnutí  o  zrušení  vodního  díla  oznámí

  příslušnému stavebnímu úřadu.

 

  § 15a

 

  Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav

 

  (1)  K  provedení  vodních  děl  určených  pro čištění odpadních vod do

  kapacity  50  ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou

  výrobky  označované CE podle zvláštního právního předpisu^10c), postačí

  ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí

  ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

 

  (2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje

 

  a) náležitosti podle stavebního zákona^4),

 

  b) kategorii výrobku označeného CE,

 

  c)  projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění

  k této činnosti podle zvláštního právního předpisu^10d),

 

  d) způsob vypouštění odpadních vod,

 

  e)  vyjádření  příslušného  správce  vodního  toku v případě vypouštění

  odpadních vod z vodního díla do vod povrchových,

 

  f) stanovisko správce povodí,

 

  g)  vyjádření  osoby  s  odbornou  způsobilostí  v  případě  vypouštění

  odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a

 

  h) provozní řád.

 

  (3)   Udržovací  práce,  které  by  mohly  negativně  ovlivnit  životní

  prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit

  vodoprávnímu  úřadu.  Ohlášení  podléhá  i obnova vodních děl zničených

  živelní  pohromou  nebo havárií a vodohospodářské úpravy; zemní práce a

  změny  terénu  v  přirozených  korytech  vodních  toků  a  na pozemcích

  sousedících  s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních

  toků, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. V případech podle věty

  první  a  druhé  činí  lhůta  pro  sdělení  vodoprávního úřadu, že nemá

  námitek,  15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo

  udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.

 

  (4)  Jestliže  vodoprávní  úřad  s  provedením  ohlášeného vodního díla

  souhlasí,  má  se  za  povolené  i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1

  písm.  c);  ustanovení  §  9  odst.  2  se v takovém případě nepoužije.

  Vodoprávní  úřad  sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci

  povodí.  V  případě,  že  je  provedením ohlášeného vodního díla dotčen

  vodní  tok,  sdělí  vodoprávní  úřad  tyto  skutečnosti též příslušnému

  správci vodního toku.

 

  § 16

 

  Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

  látky do kanalizace

 

  (1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou

  obsahovat  jednu  nebo  více  zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39

  odst.  3),  do  kanalizace  je  třeba  povolení vodoprávního úřadu. Při

  vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami

  pro  jejich  dosažení  stanovenými  v nařízení vlády vydaném podle § 38

  odst. 8.

 

  (2)  Pokud  se  do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť

  nebezpečné  závadné  látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky

  vymezených  výrob,  je  třeba  povolení podle odstavce 1 samostatně pro

  každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť

  nebezpečných   závadných  látek  vypouštěny  do  kanalizace,  která  je

  součástí  výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění

  nebo  zneškodňování  těchto  odpadních  vod, může vodoprávní úřad vydat

  povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.

 

  (3)  Při  vydávání  tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně

  podle  ustanovení  §  38  odst. 8 až 10. Ustanovení zvláštního právního

  předpisu^10a) tím nejsou dotčena.

 

  (4)  Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit

  kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry

  jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž

  mu  budou  výsledky  měření  předávány. Při tom přihlíží ke schválenému

  kanalizačnímu řádu.

 

  (5)  Pokud  je  pro  odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z

  odpadních   vod  vypouštěných  do  kanalizace  instalováno  zařízení  s

  dostatečnou  a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení

  stanovit  místo  povinnosti  podle odstavce 4 podmínky provozu takového

  zařízení.

 

  Oddíl 2

 

  Souhlas

 

  § 17

 

  (1)  Souhlas  vodoprávního  úřadu  je  třeba ke stavbám, zařízením nebo

  činnostem,  k  nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však

  mohou ovlivnit vodní poměry, a to

 

  a)  ke  stavbám  a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta

  vodních  toků,  nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud

  tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,

 

  b)  ke  zřizování  dálkových  potrubí  a  stavbám  umožňujícím podzemní

  skladování  látek  v  zemských  dutinách, jakož i ke skladům, skládkám,

  popřípadě  nádržím,  pokud  provoz  uvedených  staveb  a  skládek  může

  významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,

 

  c)  ke  stavbám,  k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových

  územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,

 

  d)  ke  stavbám  ve  vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze

  vodního toku,

 

  e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,

 

  f)  k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí

  o  povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle

  jiného právního předpisu^10b),

 

  g)  k  vrtům  pro  využívání energetického potenciálu podzemních vod, z

  nichž  se  neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v

  řízení  o  udělení  tohoto  souhlasu  žadateli uložit, aby mu předložil

  vyjádření osoby s odbornou způsobilostí^8),

 

  h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle

  jiného právního předpisu^49).

 

  (2)  Vyplývá-li  to  z  povahy  věci,  může  vodoprávní úřad v souhlasu

  stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.

 

  (3)   Souhlas  je  závazný  pro  příslušné  orgány  při  postupu  podle

  zvláštních zákonů^4), ^7b),^10b) v případech uvedených v odstavci 1.

 

  (4)  Souhlasu  podle  odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba

  při  cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a

  jednotek  požární  ochrany,  Báňské  záchranné  služby,  Policie  České

  republiky,  obecní  policie  a ozbrojených sil České republiky, které v

  případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.

 

  Oddíl 3

 

  Vyjádření

 

  § 18

 

  (1)  Každý,  kdo  hodlá  umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu

  nebo  zařízení  a  nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může

  ovlivnit  vodní  poměry,  energetický  potenciál,  jakost nebo množství

  povrchových  nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení

  záměru  obdržel  vyjádření  vodoprávního  úřadu,  zda  je tento záměr z

  hlediska  zájmů  chráněných  podle  tohoto  zákona  možný, popřípadě za

  jakých podmínek.

 

  (2)  Vodoprávní  úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní

  minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.^2)

 

  (3)  Vyjádření  není  rozhodnutím  ve  správním  řízení  a  nenahrazuje

  povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona.

 

  Díl 4

 

  Vodoprávní evidence

 

  § 19

 

  nadpis vypuštěn

 

  (1) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci

  jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek,

  souhlasů  a  jim  podaných  ohlášení,  k nimž daly souhlas podle tohoto

  zákona,  a  dále  částí  rozhodnutí,  které  podle zákona o integrované

  prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.

 

  (2)  Ministerstvo  zemědělství  ve spolupráci s Ministerstvem životního

  prostředí  vyhláškou  stanoví  rozsah  a  způsob  vedení evidence podle

  odstavce   1,   vymezí   rozsah  údajů  a  způsob  jejich  ukládání  do

  informačního  systému  veřejné správy^11) a způsob přechodu informací z

  dosavadní   vodohospodářské   evidence   a   souhrnné   vodohospodářské

  evidence^12) do tohoto informačního systému.

 

  (3) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené

  evidence  podle  odstavce  1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření

  obecné  povahy,  závazná  stanoviska  a  identifikační  údaje v rozsahu

  stanoveném  vyhláškou  vydanou podle odstavce 2 do informačního systému

  veřejné  správy  (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě

  Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15.

  dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.

 

  (4)  Správci  povodí  jsou  povinni  průběžně  ukládat  vybrané údaje z

  pravomocných  rozhodnutí,  z  opatření  obecné  povahy  a  ze závazných

  stanovisek  vodoprávních  úřadů  v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou

  podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.

 

  § 20

 

  Údaje zapisované do katastru nemovitostí

 

  (1)  Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují

  v  korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní

  energie  a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem,

  se  evidují  v  katastru  nemovitostí.^12a) Podrobnosti vymezení těchto

  vodních  děl  stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem

  zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.

 

  (2)  V  katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§

  58  odst.  3)  podle  odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30)

  údaji o způsobu ochrany nemovitostí.^13)

 

  (3)  Vodoprávní  úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu

  údaje  potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode

  dne  nabytí  právní  moci  rozhodnutí,  kterým  byla tato ochrana území

  vymezena.

 

  HLAVA III

 

  STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD

 

  § 21

 

  (1)  Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k

  zajišťování  podkladů  pro  výkon  veřejné  správy podle tohoto zákona,

  plánování  v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí

  se  podle  povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních

  vod.

 

  (2)  Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje

  zejména

 

  a)  zjišťování  množství  a jakosti povrchových a podzemních vod včetně

  jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a

  ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,

 

  b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),

 

  c) zřízení, vedení a aktualizace evidence

 

  1.   vodních   toků   a   objektů   na  nich,  jejich  dílčích  povodí,

  hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,

 

  2.  vodních  útvarů  včetně  silně ovlivněných vodních útvarů a umělých

  vodních útvarů,

 

  3.  množství  a  jakosti  povrchových  a  podzemních vod, stavu vodních

  útvarů  a  ekologického  potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních

  útvarů,

 

  4.  odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních

  vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

 

  5.  mezinárodních  oblastí  povodí  na  území České republiky a dílčích

  povodí (§ 24),

 

  6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

 

  7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),

 

  8.  zdrojů  povrchových  a  podzemních vod, které jsou využívány nebo u

  kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

 

  9. citlivých oblastí (§ 32),

 

  10. zranitelných oblastí (§ 33),

 

  11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),

 

  12.  povrchových  vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro

  život  a  reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§

  35),

 

  13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),

 

  14. záplavových území (§ 66).

 

  Rozsah  a  způsob  zpracování,  ukládání a předávání údajů zahrnutých v

  evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních

  systémů  veřejné  správy  (§  22  odst.  3  a  4)  stanoví Ministerstvo

  zemědělství   ve   spolupráci   s   Ministerstvem  životního  prostředí

  vyhláškou.

 

  (3)  Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů,

  způsob   hodnocení   jejich   stavu  a  způsob  hodnocení  ekologického

  potenciálu   silně  ovlivněných  a  umělých  vodních  útvarů  (§  23a),

  náležitosti  programů  zjišťování  a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4)

  stanoví  Ministerstvo  životního  prostředí  a Ministerstvo zemědělství

  vyhláškou.

 

  (4)  Zjišťování  a  hodnocení  stavu  povrchových  a  podzemních  vod a

  provozování  informačních  systémů  veřejné  správy  provádějí  správci

  povodí  a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje

  nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního

  prostředí  (dále  jen  "pověřené  odborné  subjekty"). Správci povodí a

  pověřené  odborné  subjekty  jsou  povinni  se  při této činnosti řídit

  pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.

 

  (5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat

  pro  účely  zjišťování  a  hodnocení stavu povrchových a podzemních vod

  informace  od  toho,  kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami,

  jakož  i  od  správních  úřadů,  popřípadě orgánů územní samosprávy, do

  jejichž  působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo

  které  vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;^14)

  ti  jsou  povinni  bezplatně  sdělovat data správcům povodí a pověřeným

  odborným  subjektům,  popřípadě  si  správci  povodí a pověřené odborné

  subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat.

  Ustanovení  zvláštních právních předpisů chránících utajované informace

  tím nejsou dotčena.

 

  (6)  Správci  povodí  a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání

  bezplatně  správním  úřadům  informace o stavu povrchových a podzemních

  vod;  zároveň  bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace

  týkající  se  nakládání  s povrchovými a podzemními vodami v ochranných

  pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

 

  (7)  Pro  vstup  pověřených  zaměstnanců  správců  povodí  a pověřených

  odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně

  ustanovení § 114 odst. 1 a 2.

 

  § 22

 

  (1)  Vodní  bilance  sestává  z  hydrologické bilance a vodohospodářské

  bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny

  vodních  zásob  povodí,  území  nebo  vodního  útvaru  za  daný  časový

  interval.   Vodohospodářská   bilance  porovnává  požadavky  na  odběry

  povrchové  a  podzemní  vody  a  vypouštění odpadních vod s využitelnou

  kapacitou  vodních  zdrojů  z hledisek množství a jakosti vody a jejich

  ekologického  stavu.  Obsah  vodní  bilance  a  způsob jejího sestavení

  stanoví   Ministerstvo   zemědělství   ve  spolupráci  s  Ministerstvem

  životního prostředí vyhláškou.

 

  (2)   Pro  potřeby  vodní  bilance  jsou  odběratelé  povrchových  nebo

  podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo

  zdroje  přírodních  minerálních  vod  a  vody,  které  jsou vyhrazenými

  nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních

  vody  odpadní  nebo  důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6

  000  m3  nebo  500  m3  v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený

  objem  vody  vzduté  vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem

  akumulované  přesahuje  1  000  000  m3, povinni jednou ročně ohlašovat

  příslušným  správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění a dále

  údaje o vzdouvání, popř. akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví

  Ministerstvo   zemědělství  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního

  prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

 

  (3)  Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy

  podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

 

  a)  vodních  toků  a  objektů  na nich, jejich dílčích povodí a vodních

  nádrží,

 

  b)  odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních

  vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

 

  c)  mezinárodních  oblastí  povodí  na  území České republiky a dílčích

  povodí (§ 24),

 

  d)  zdrojů  povrchových  a  podzemních vod, které jsou využívány nebo u

  kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

 

  e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).

 

  (4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné

  správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

 

  a)  hydrogeologických  rajonů a vodních útvarů včetně silně ovlivněných

  vodních útvarů a umělých vodních útvarů,

 

  b)  množství  a  jakosti  povrchových  a  podzemních vod, stavu vodních

  útvarů  a  ekologického  potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních

  útvarů,

 

  c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,

 

  d) ochranných pásem vodních zdrojů,

 

  e) citlivých oblastí,

 

  f) zranitelných oblastí,

 

  g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,

 

  h) záplavových území,

 

  i)  povrchových  vod,  které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro

  život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.

 

  (5)  Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást

  informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr

  chráněných  oblastí,  ve  kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové

  nebo  podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu

  podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny^14a).

 

  (6)   Ministerstvo   zemědělství  a  Ministerstvo  životního  prostředí

  postupují  při  správě  informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle

  zvláštního   právního  předpisu.^15)  Tyto  informační  systémy  slouží

  zejména  pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2

  písm. v).

 

  HLAVA IV

 

  PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD

 

  § 23

 

  (1)  Plánování  v  oblasti  vod  je soustavná koncepční činnost, kterou

  zajišťuje  stát,  a  jeho  účelem  je  vymezit  a vzájemně harmonizovat

  veřejné zájmy

 

  a) ochrany vod jako složky životního prostředí,

 

  b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a

 

  c)  udržitelného  užívání  vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování

  pitnou vodou.

 

  (2)  V  rámci  plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány

  pro  zvládání  povodňových  rizik.  Tyto plány jsou podkladem pro výkon

  veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.

 

  § 23a

 

  Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí

 

  (1)  Cíli  ochrany  vod jako složky životního prostředí (dále jen "cíle

  ochrany vod") jsou

 

  a) pro povrchové vody

 

  1.  zamezení  zhoršení  stavu  všech  útvarů těchto vod, včetně vodních

  útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí,

 

  2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a

  dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,

 

  3.  zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných

  vodních  útvarů  a  dosažení  jejich  dobrého ekologického potenciálu a

  dobrého chemického stavu,

 

  4.  snížení  jejich  znečištění  prioritními  látkami  a zastavení nebo

  postupné   odstraňování   emisí,   vypouštění   a   úniků   prioritních

  nebezpečných látek,

 

  b) pro podzemní vody

 

  1.  zamezení  nebo  omezení  vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a

  jiných  závadných  látek  do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech

  útvarů těchto vod,

 

  2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a

  zajištění   vyváženého   stavu   mezi  odběry  podzemní  vody  a  jejím

  doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,

 

  3.  odvrácení  jakéhokoliv  významného  a trvajícího vzestupného trendu

  koncentrace  nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek

  jako  důsledku  dopadů  lidské  činnosti,  za  účelem  účinného snížení

  znečištění těchto vod,

 

  c)  též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst.

  2,  §  33  odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných

  územích  podle  zvláštních  zákonů^31)  dosažení  cílů  stanovených pro

  povrchové  vody  podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b),

  pokud  v  těchto  oblastech  nejsou  pro tyto vody stanoveny zvláštními

  právními předpisy odlišné požadavky.

 

  (2)  Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2

  a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.

 

  (3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany

  vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.

 

  (4)  Pro  vybrané vodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny

  zvláštní  cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené

  v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní

  útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod.

 

  (5)  Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud

  se  neprojeví  další  zhoršení  stavu  dotčeného  vodního  útvaru a při

  splnění těchto podmínek:

 

  a)  není-li  včasné  dosažení  cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho

  dále uvedeného důvodu:

 

  1.   míra   požadovaného   zlepšení   může   být   z  důvodů  technické

  proveditelnosti  dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto

  zákonem stanovené lhůty,

 

  2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty

  by bylo neúměrně nákladné,

 

  3.  přírodní  podmínky  nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního

  útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,

 

  b)  prodloužení  lhůty  a  důvody  jejího  prodloužení  budou jmenovitě

  uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a

 

  c)   prodloužení   lhůty   bude   omezeno   na  období  maximálně  dvou

  následujících   aktualizací  plánů  povodí,  s  výjimkou  případů,  kdy

  přírodní  podmínky  jsou  takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou

  být v těchto obdobích dosaženy.

 

  (6)  Méně  přísné  cíle  ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být

  stanoveny  pouze  tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou

  činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo

  pokud  jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů

  bylo  neproveditelné  nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto

  podmínky:

 

  a)   potřeby   životního   prostředí   a  sociálně  ekonomické  potřeby

  zajišťované  takovou  lidskou  činností  nemohou  být  dosaženy  jinými

  prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší

  a nevyžadovaly by neúměrné náklady,

 

  b)  pro  povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a

  chemického  stavu  při  daných  vlivech, kterým nebylo možné předejít v

  důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,

 

  c)  pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému

  stavu  podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v

  důsledku  povahy  lidské činnosti nebo znečištění, d) nedojde k dalšímu

  zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a

 

  e)  stanovení  méně  přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou

  jmenovitě  uvedeny  v  plánu  povodí a tyto cíle budou každých šest let

  přezkoumány.

 

  (7)  Dobrého  stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého

  ekologického   potenciálu  nebo  předcházení  zhoršování  stavu  útvaru

  povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn

  fyzikálních  poměrů  v  útvaru  povrchové  vody nebo změn hladin útvarů

  podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého

  na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.

 

  (8) Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud

 

  a)  jsou  učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na

  stav vodního útvaru,

 

  b)  důvody  těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v

  plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,

 

  c)  důvody  těchto  změn  nebo  úprav vyplývají z nadřazeného veřejného

  zájmu  nebo  pokud  jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při

  dosahování  cílů  podle  odstavce  1  převáženy přínosy nových změn pro

  lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a

 

  d)  prospěšné  cíle,  které  z  těchto  změn  nebo úprav vodního útvaru

  vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné

  náklady  dosáhnout  jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního

  prostředí významně lepší.

 

  (9)  Výjimky  podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k

  trvalému  vyloučení  nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako

  složky  životního  prostředí  v jiných vodních útvarech ležících v téže

  oblasti  povodí  a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního

  prostředí.

 

  § 24

 

  Plány povodí

 

  (1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí,

  a  to  do  mezinárodní  oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí

  Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.

 

  (2)  Plány  povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních

  pro  mezinárodní  oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“),

  části  mezinárodních  oblastí povodí na území České republiky (dále jen

  „národní plány povodí“) a dílčí povodí.

 

  (3)   Ministerstvo   životního  prostředí  a  Ministerstvo  zemědělství

  spolupracují   v   rámci   mezinárodních   komisí^16)   na   zpracování

  mezinárodních   plánů   povodí   a  mezinárodních  plánů  pro  zvládání

  povodňových  rizik  nebo  souboru  plánů pro zvládání povodňových rizik

  koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.

 

  (4) Národní plány povodí stanoví cíle:

 

  a)  pro  ochranu  a  zlepšování  stavu  povrchových  a podzemních vod a

  vodních ekosystémů,

 

  b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,

 

  c)  pro  hospodaření  s  povrchovými  a  podzemními vodami a udržitelné

  užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a

 

  d)  pro  zlepšování  vodních  poměrů a pro ochranu ekologické stability

  krajiny.

 

  Dále  obsahují  souhrny  programů  opatření k dosažení uvedených cílů a

  stanoví strategii jejich financování.

 

  (5)  Národní  plán  povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích

  povodí,  a  to  pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí

  Horní  Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí

  povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.

 

  (6)  Národní  plán  povodí  Odry  je doplněn plány povodí pro dvě dílčí

  povodí,  a  to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a

  ostatních přítoků Odry.

 

  (7)  Národní  plán  povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí

  povodí,  a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje

  a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.

 

  (8)  Plány  dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou

  nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu

  povrchových  a  podzemních  vod,  hodnocení  povodňových  rizik, potřeb

  užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.

 

  (9)  Ministerstvo  zemědělství  stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých

  částí   mezinárodních   oblastí   povodí   na  území  České  republiky,

  jednotlivých  dílčích  povodí  podle  odstavců  5  až  7  a přiřazených

  hydrogeologických  rajonů,  a  dále do kterých správních obvodů krajů a

  správních  obvodů  obcí  s rozšířenou působností a do územní působnosti

  kterých správců povodí spadají.

 

  (10)   Národní   plány   povodí  pořizuje  Ministerstvo  zemědělství  a

  Ministerstvo  životního  prostředí  ve spolupráci s příslušnými správci

  povodí  a  místně  příslušnými  krajskými  úřady.  Národní plány povodí

  schvaluje vláda.

 

  (11)   Plány  pro  zvládání  povodňových  rizik  pořizuje  Ministerstvo

  životního   prostředí   a  Ministerstvo  zemědělství  ve  spolupráci  s

  příslušnými  správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány

  pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.

 

  (12)  Národní  plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou

  začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.

 

  (13)  Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti

  ve   spolupráci  s  příslušnými  krajskými  úřady  a  ve  spolupráci  s

  ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své

  územní působnosti kraje.

 

  § 25

 

  Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik

 

  (1) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají

  ve třech etapách, které představují:

 

  a) přípravné práce, které musí obsahovat

 

  1.  předběžné  vyhodnocení  povodňových  rizik  a  vymezení  oblastí  s

  významným  povodňovým  rizikem,  které  se musí zveřejnit a zpřístupnit

  veřejnosti  k  připomínkám,  a  to nejméně 4 roky před začátkem období,

  kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat,

 

  2.  časový  plán  a program prací pro zpracování plánů povodí, který se

  musí   zveřejnit   a   zpřístupnit   uživatelům  vody  a  veřejnosti  k

  připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou

  plány povodí týkat,

 

  3.  analýzu  všeobecných  a  vodohospodářských  charakteristik  povodí,

  zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod,

  mapy  povodňového  nebezpečí  a  mapy  povodňových  rizik  pro  oblasti

  vymezené  podle  bodu  1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich

  základě  zpracovaný  předběžný  přehled významných problémů nakládání s

  vodami  zjištěných  v  povodí,  včetně  uvedení umělých vodních útvarů,

  určení  silně  ovlivněných  vodních  útvarů  a jeho zdůvodnění a návrhů

  zvláštních  cílů  ochrany  vod,  který  se musí zveřejnit a zpřístupnit

  uživatelům  vody  a  veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před

  začátkem  období,  kterého  se  budou plány povodí a plány pro zvládání

  povodňových rizik týkat,

 

  b)   zpracování  návrhů  plánů  povodí  a  návrhů  plánů  pro  zvládání

  povodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných

  prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4,

  zveřejněny  a  zpřístupněny  uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám

  nejméně  1  rok  před  začátkem období, kterého se budou plány povodí a

  plány pro zvládání povodňových rizik týkat,

 

  c)  zpracování  plánů  povodí  a  plánů  pro zvládání povodňových rizik

  upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.

 

  (2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví

  vyhláškou  obsah  plánů  povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,

  způsob  zpracování  plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1

  včetně  způsobu  a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových

  rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsahu

  a  způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik

  a  formy  jejich  zveřejnění,  způsob  zpřístupnění přípravných prací a

  návrhů  plánů  povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro

  aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.

 

  (3)   Plány   povodí   a   plány  pro  zvládání  povodňových  rizik  se

  přezkoumávají  a  aktualizují  každých  6  let ode dne jejich schválení

  podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2.

 

  (4)  Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření

  obecné povahy.

 

  (5)  Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního

  prostředí jako opatření obecné povahy.

 

  § 26

 

  Programy opatření

 

  (1)  Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených

  v  plánech  povodí  a  plánech pro zvládání povodňových rizik. Opatření

  přijatá  k  dosažení  cílů  ochrany  vod  v  programu opatření je nutno

  uskutečnit do 3 let od schválení plánů povodí.

 

  (2)  Programy  opatření  k  dosažení  cílů  ochrany  vod musí obsahovat

  základní  opatření,  a  tam,  kde  je  to  nutné, i doplňková opatření.

  Vymezení  obsahu  základních  a  doplňkových  opatření  a  postupy  při

  zavádění  opatření,  včetně  vytýčení  přísnějších  cílů  ochrany vod a

  dodatečných  opatření  stanoví  vyhláškou  Ministerstvo  zemědělství  a

  Ministerstvo životního prostředí.

 

  (3)  Opatření  přijatá  v  plánech pro zvládání povodňových rizik nesmí

  svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizika po proudu či

  proti  proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a

  dohodnuta  v  rámci  částí  mezinárodních oblastí povodí na území České

  republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.

 

  (4)  Pokud  zjišťování  a  hodnocení stavu povrchových a podzemních vod

  podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro

  příslušný  vodní  útvar  podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně

  dosaženy, musí být

 

  a) vyšetřeny příčiny možného nesplnění,

 

  b)  přešetřena  odpovídající  povolení  k nakládání s vodami, na něž se

  vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5,

 

  c)  přešetřeny  a  upraveny  programy  pro zjišťování a hodnocení stavu

  povrchových a podzemních vod,

 

  d)  přijata  dodatečná  opatření  pro dosažení těchto cílů ochrany vod,

  včetně  stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit

  další ukazatele, pokud je to účelné.

 

  (5)   V  případech  dočasného  zhoršení  stavu  vodních  útvarů  daného

  okolnostmi  přírodní  povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo

  nemohly  být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodní nebo

  období  déletrvajícího  sucha  nebo v důsledku havárií, je nutné splnit

  tyto podmínky:

 

  a) přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování

  stavu  a  neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u

  ostatních vodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi,

 

  b)  podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo

  rozumně  nepředpověditelné,  jsou  uvedeny, včetně zavedení příslušných

  ukazatelů, v plánu povodí,

 

  c)   opatření,   která  mají  být  přijata  za  takovýchto  mimořádných

  okolností,  jsou  zahrnuta  do  programů  opatření  a nebudou oslabovat

  obnovu jakosti daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností,

 

  d)  důsledky  mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se

  každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené

  v  §  23a  odst.  5  a  stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se

  přijmou  všechna  proveditelná  opatření  s cílem v co možná nejkratším

  čase   obnovit  ve  vodním  útvaru  stav,  který  byl  před  mimořádnou

  okolností, a

 

  e)  souhrn  důsledků  mimořádných okolností a opatření, která byla nebo

  mají  být  přijata  v  souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší

  aktualizaci plánu povodí.

 

  (6)  Uskutečnění  opatření  podle  odstavce  2  nesmí  vést ke zhoršení

  znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových

  vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené

  znečištění životního prostředí jako celku.

 

  (7)  Ministerstvo  zemědělství  ve spolupráci s Ministerstvem životního

  prostředí  a  krajskými  úřady  předkládá  každé 3 roky vládě souhrnnou

  zprávu  o  plnění  programů opatření a o stavu povrchových a podzemních

  vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.

 

  HLAVA V

 

  OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ

 

  Díl 1

 

  Ochrana vodních poměrů

 

  § 27

 

  Vlastníci  pozemků  jsou  povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis

  jinak,^18)  zajistit  péči  o  ně  tak,  aby  nedocházelo ke zhoršování

  vodních  poměrů.  Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby

  nedocházelo   ke  zhoršování  odtokových  poměrů,  odnosu  půdy  erozní

  činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

 

  § 28

 

  Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

 

  (1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou

  akumulaci  vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené

  akumulace vod.

 

  (2)  V  chráněných  oblastech  přirozené  akumulace  vod  se  v rozsahu

  stanoveném nařízením vlády zakazuje

 

  a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,

 

  b) odvodňovat lesní pozemky,

 

  c) odvodňovat zemědělské pozemky,

 

  d) těžit rašelinu,

 

  e)  těžit  nerosty  povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce,

  které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,

 

  f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,

 

  g) ukládat radioaktivní odpady,

 

  h)   ukládat   oxid   uhličitý^49)   do  hydrogeologických  struktur  s

  využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod.

 

  (3)  Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády

  povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.

 

  (4)  Pokud  zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne vlastníkovi

  pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

 

  § 28a

 

  Území chráněná pro akumulaci povrchových vod

 

  (1) Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci

  povrchových  vod  pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k

  jejich  územní  ochraně  před  jinými  aktivitami  vymezit  v  Politice

  územního  rozvoje  a v územně plánovací dokumentaci jako území chráněná

  pro  akumulaci  povrchových  vod.  V těchto územích lze měnit dosavadní

  využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že

  neznemožní  nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci

  povrchových vod.

 

  (2)  Generel  území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní

  zásady  využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s

  Ministerstvem  životního  prostředí.  Generel  je  podkladem  pro návrh

  politiky územního rozvoje^18a) a územně plánovací dokumentace.

 

  Díl 2

 

  Podzemní vody

 

  § 29

 

  (1)  Zdroje  podzemních  vod  jsou  přednostně vyhrazeny pro zásobování

  obyvatelstva  pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody

  stanoveno   zvláštním   právním   předpisem.^5)  K  jiným  účelům  může

  vodoprávní  úřad  povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor

  uspokojování uvedených potřeb. Oxid uhličitý je zakázáno ukládat^49) do

  hydrogeologických  struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních

  vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

 

  (2) Osoba, která způsobí při provozní činnosti^19) ztrátu podzemní vody

  nebo  podstatné  snížení  možnosti  odběru  ve  zdroji  podzemních vod,

  popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která

  tím  vznikla  tomu,  kdo  má  povoleno  odebírat podzemní vodu z tohoto

  vodního  zdroje,  a  dále  provést  podle  místních  podmínek  potřebná

  opatření  k  obnovení  původního  stavu.  Náhrada  spočívá  v  opatření

  náhradního  zdroje  vody.  Není-li  to  možné  nebo  účelné, je povinna

  poskytnout  jednorázovou  náhradu  odpovídající  snížení hodnoty tohoto

  nemovitého  majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o

  náhradu  škody  nebo  o  její  výši  rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny

  obecné předpisy o náhradě škody.

 

  (3)  Vlastník  pozemku,  který  při  jiné činnosti než při geologických

  pracích^20)  na  něm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství

  (např.  v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání

  stavby  nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi

  apod.)  nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské

  vody),  je  povinen  tuto  skutečnost  ohlásit příslušnému vodoprávnímu

  úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.

 

  Díl 3

 

  Ochrana vodních zdrojů

 

  § 30

 

  Ochranná pásma vodních zdrojů

 

  (1)  K  ochraně  vydatnosti,  jakosti  a  zdravotní nezávadnosti zdrojů

  podzemních  nebo  povrchových  vod  využívaných  nebo  využitelných pro

  zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a

  zdrojů  podzemní  vody  pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité

  vody  stanoví  vodoprávní  úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy.

  Vyžadují-li   to  závažné  okolnosti,  může  vodoprávní  úřad  stanovit

  ochranná  pásma  i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v

  první  větě.  Vodoprávní  úřad  může ze závažných důvodů ochranné pásmo

  změnit,  popřípadě  je  zrušit.  Stanovení  ochranných  pásem  je  vždy

  veřejným zájmem.

 

  (2)  Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k

  ochraně  vodního  zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného

  zařízení,  a  ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního

  zdroje  v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k

  ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

 

  (3)  Ochranné  pásmo  I.  stupně  stanoví vodoprávní úřad jako souvislé

  území

 

  a)  u  vodárenských  nádrží  a  u  dalších nádrží určených výhradně pro

  zásobování  pitnou  vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při

  maximálním vzdutí,

 

  b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem

  a)  s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100

  m od odběrného zařízení,

 

  c) u vodních toků

 

  1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem

  odběru  proti  proudu,  po  proudu  do  vzdálenosti  100 m nebo k hraně

  vzdouvacího  objektu  a  šířce  ochranného  pásma  15 m, ve vodním toku

  zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

 

  2.  bez  jezového  vzdutí  na  břehu odběru minimálně v délce 200 m nad

  místem  odběru  proti  proudu,  po  proudu do vzdálenosti 50 m od místa

  odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně

  jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

 

  d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení

  10 m od odběrného zařízení,

 

  e) v ostatních případech individuálně.

 

  (4)  Vodoprávní  úřad  může  stanovit v odůvodněných případech ochranné

  pásmo  I.  stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a)

  až d).

 

  (5)  Ochranné  pásmo  II.  stupně  se  stanoví  vně ochranného pásma I.

  stupně;  může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými

  územími  v  rámci  hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu.

  Vodoprávní  úřad  může  ochranné  pásmo  II.  stupně,  je-li to účelné,

  stanovovat postupně po jednotlivých územích.

 

  (6)  Ochranná  pásma  stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního

  podnětu.  Nepodají-li  návrh  na  jejich stanovení ti, kteří mají právo

  vodu  z  vodního  zdroje  odebírat,  popřípadě  ti,  kteří o povolení k

  takovému  odběru  žádají,  u  vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní

  vodní  díla  sloužící  ke  vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou

  jejich  stavebníky,  může  jim  předložení  tohoto  návrhu s potřebnými

  podklady  vodoprávní  úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí

  věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.

 

  (7)  Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí

  pro  osoby,  které  mají  právo  vodu  z  vodního  zdroje odebírat, a u

  vodárenských   nádrží   pro  osoby,  které  tato  vodní  díla  vlastní.

  Vodoprávní  úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

  i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.

 

  (8)  V  ochranném  pásmu  I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti

  poškozující   nebo   ohrožující   vydatnost,   jakost   nebo  zdravotní

  nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné

  povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.

 

  (9)  Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo

  na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.

 

  (10)  V  opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma

  vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo

  ohrožující  vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje

  nelze  v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném

  pásmu  povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu

  omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

 

  (11) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech

  vodních  zdrojů  náleží  vlastníkům  těchto  pozemků  a staveb náhrada,

  kterou  jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských

  nádrží  vlastníci  vodních  děl  umožňujících  v nich vzdouvání vody, v

  ostatních  případech  oprávnění  (§  8) k odběru vody z vodního zdroje;

  je-li  jich  více,  poměrně  podle  povoleného množství odebírané vody.

  Nedojde-li  o  poskytnutí  náhrady  k  dohodě,  rozhodne  o jednorázové

  náhradě soud.

 

  (12)  Náklady  spojené  s  technickými  úpravami  v  ochranných pásmech

  vodních  zdrojů  uloženými  vodoprávním  úřadem  k  ochraně vydatnosti,

  jakosti  a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z

  těchto  vodních  zdrojů  odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru

  žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl

  sloužících ke vzdouvání vody.

 

  (13)   Ministerstvo   životního   prostředí  vyhláškou  stanoví  seznam

  vodárenských  nádrží  a  zásady  pro stanovení a změny ochranných pásem

  vodních zdrojů.

 

  § 31

 

  Pro  zdroje  povrchových  vod,  které  jsou využívány nebo u kterých se

  předpokládá  jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty

  jejich přípustného znečištění stanoví vláda nařízením.

 

  § 32

 

  Citlivé oblasti

 

  (1) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,

 

  a)  v  nichž  dochází  nebo  v blízké budoucnosti může dojít v důsledku

  vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,

 

  b)  které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje

  pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo

 

  c)  u  nichž  je  z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší

  stupeň čištění odpadních vod.

 

  (2)  Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí

  podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky.

 

  (3)  Pro  citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových

  vod  ovlivňujících  jakost  vody  v  citlivých  oblastech stanoví vláda

  nařízením  ukazatele  přípustného  znečištění  odpadních  vod  a jejich

  hodnoty.

 

  § 33

 

  Zranitelné oblasti

 

  (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují

 

  a)  povrchové  nebo  podzemní  vody, zejména využívané nebo určené jako

  zdroje  pitné  vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50

  mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo

 

  b)  povrchové  vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze

  zemědělských  zdrojů  dochází  nebo  může  dojít k nežádoucímu zhoršení

  jakosti vody.

 

  (2)  Vláda  nařízením  stanoví  zranitelné  oblasti  a  v  nich  upraví

  používání  a  skladování  hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a

  provádění  protierozních  opatření  (dále  jen  "akční program"). Akční

  program   a  vymezení  zranitelných  oblastí  podléhají  přezkoumání  a

  případným  úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se

  provádí  na  základě  vyhodnocení  účinnosti  opatření  vyplývajících z

  přijatého akčního programu.

 

  § 34

 

  Povrchové vody využívané ke koupání

 

  (1)  Správci  povodí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí,

  Ministerstvem zdravotnictví, vodoprávními úřady a příslušnými krajskými

  hygienickými  stanicemi  sestavují, přezkoumávají a aktualizují profily

  vod   uvedených   v   seznamu  přírodních  koupališť  provozovaných  na

  povrchových  vodách  využívaných  ke koupání a dalších povrchových vod,

  kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob^48). Profil

  povrchových  vod  využívaných  ke koupání je souhrn údajů o povrchových

  vodách  uvedených v seznamu sestaveném podle zákona o ochraně veřejného

  zdraví^48).  Profil  povrchových  vod  využívaných  ke koupání může být

  sestaven  pro několik spolu sousedících povrchových vod. Obsah a způsob

  sestavení profilu povrchových vod využívaných ke koupání, podmínky jeho

  přezkumu  a  aktualizace  a rozsah a způsob předávání podkladů správcům

  povodí  stanoví  Ministerstvo  zemědělství  v  dohodě  s  Ministerstvem

  životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

 

  (2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování

  vypouštění  odpadních  vod  do  vod  povrchových  uvedených  v  seznamu

  sestaveném  podle  zákona  o  ochraně  veřejného  zdraví^48)  a program

  snížení  znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění

  těchto vod stanoví vláda nařízením.

 

  (3)  Pokud  povrchové  vody uvedené v seznamu sestaveném podle zákona o

  ochraně  veřejného zdraví^48) přestanou trvale nebo opakovaně odpovídat

  požadavkům  na  jakost vody pro koupání, které jsou stanoveny zvláštním

  právním  předpisem  nebo  v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo

  přijme  vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření, a

  to  po  projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí.

  Povrchové  vody  uvedené  v  seznamu  musí do konce koupací sezóny 2015

  splňovat požadavky na přijatelnou kvalitu vody.

 

  § 35

 

  Podpora života ryb

 

  (1)  Povrchové  vody,  které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro

  život  a  reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s

  rozdělením  na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného

  znečištění  těchto  vod,  způsob  zjišťování  a hodnocení stavu jakosti

  těchto  vod  a  program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot

  přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.

 

  (2)  U  vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních

  toků  může  vodoprávní  úřad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního

  toku    a   uživateli   rybářského   revíru   též   způsob   rybářského

  obhospodařování.

 

  (3)  Vypouštět  ryby  a  ostatní vodní živočichy nepůvodních, geneticky

  nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a

  vodních   nádrží   bez  souhlasu  příslušného  vodoprávního  úřadu,  je

  zakázáno.

 

  Díl 4

 

  Ochrana množství vod

 

  § 36

 

  Minimální zůstatkový průtok

 

  (1)  Minimálním  zůstatkovým  průtokem je průtok povrchových vod, který

  ještě  umožňuje  obecné  nakládání  s  povrchovými  vodami a ekologické

  funkce vodního toku.

 

  (2)  Minimální  zůstatkový  průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k

  nakládání  s  vodami.  Vodoprávní  úřad  přitom  přihlédne  k podmínkám

  vodního  toku,  charakteru  nakládání  s  vodami a vychází z opatření k

  dosažení  cílů  ochrany  vod  přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále

  stanoví  místo  a  způsob  měření  minimálního  zůstatkového  průtoku a

  četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu.

 

  (3)  Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle

  odstavce 2 stanoví vláda nařízením.

 

  § 37

 

  Minimální hladiny podzemních vod

 

  (1)  Minimální  hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje

  udržitelné  užívání  vodních  zdrojů  a  která zajistí dosažení dobrého

  ekologického  stavu  souvisejících  útvarů  povrchových  vod  a vyloučí

  významné poškození suchozemských ekosystémů.

 

  (2) Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad v povolení

  k  nakládání  s  vodami,  pokud  toto  nakládání  může  mít za následek

  podstatné  snížení  hladiny  podzemních  vod.  Vodoprávní  úřad  přitom

  vychází  z  plánů  povodí  a  metodického pokynu vydaného Ministerstvem

  životního  prostředí  a  přihlédne  ke  zjištěnému  stavu povrchových a

  podzemních   vod,   zejména   k   výsledkům   vodní   bilance  v  daném

  hydrogeologickém rajonu.

 

  (3)  Vodoprávní  úřad  může  uložit  oprávněnému  ve  smyslu odstavce 2

  povinnost   předložit  návrh  jímacího  řádu  ke  schválení,  popřípadě

  povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále způsob měření a

  povinnost  podávat  příslušnému  správci  povodí  zprávy  o  výsledcích

  měření.

 

  Díl 5

 

  Ochrana jakosti vod

 

  § 38

 

  Odpadní vody

 

  (1)   Odpadní   vody   jsou  vody  použité  v  obytných,  průmyslových,

  zemědělských,   zdravotnických   a  jiných  stavbách,  zařízeních  nebo

  dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení

  nebo  teplotu),  jakož  i  jiné  vody  z  těchto  staveb, zařízení nebo

  dopravních   prostředků   odtékající,   pokud   mohou   ohrozit  jakost

  povrchových  nebo  podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z

  odkališť,  s  výjimkou  vod,  které  jsou  zpětně využívány pro vlastní

  potřebu  organizace,  a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou

  odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

 

  (2)  Vody  z  drenážních  systémů  odvodňovaných  zemědělských pozemků,

  chladící  vody  užité  na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo

  pouze  ke  zvýšení  teploty,  a  nepoužité  minerální vody z přírodního

  léčivého  zdroje  nebo  zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními

  vodami podle tohoto zákona. Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové

  vody  z  dešťových  oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které

  stanoví  vodoprávní  úřad  v  povolení.  Odpadními  vodami  nejsou  ani

  srážkové  vody  z  pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod

  závadnými  látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou

  se provádí zákon o pozemních komunikacích^21a).

 

  (3)  Kdo  vypouští  odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je

  povinen   zajišťovat   jejich  zneškodňování  v  souladu  s  podmínkami

  stanovenými  v  povolení  k  jejich  vypouštění. Při stanovování těchto

  podmínek  je  vodoprávní  úřad  povinen přihlížet k nejlepším dostupným

  technologiím  v  oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí

  nejúčinnější   a  nejpokročilejší  stupeň  vývoje  použité  technologie

  zneškodňování   nebo   čištění   odpadních   vod,  vyvinuté  v  měřítku

  umožňujícím  její  zavedení  za  ekonomicky  a  technicky  přijatelných

  podmínek  a  zároveň  nejúčinnější  pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní

  vody  do  vod  povrchových  nebo  podzemních  podle  zákona o ochraně a

  využití  nerostného  bohatství^1a),  může tak činit pouze způsobem a za

  podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.

 

  (4)  Kdo  vypouští  odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je

  povinen   v  souladu  s  rozhodnutím  vodoprávního  úřadu  měřit  objem

  vypouštěných  vod  a  míru  jejich  znečištění a výsledky těchto měření

  předávat   vodoprávnímu  úřadu,  který  rozhodnutí  vydal,  příslušnému

  správci  povodí  a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto

  rozhodnutím   stanoví   místo  a  způsob  měření  objemu  a  znečištění

  vypouštěných  odpadních  vod  a  četnost  předkládání  výsledků  těchto

  měření.  Odběry  a  rozbory  ke  zjištění  míry znečištění vypouštěných

  odpadních  vod  mohou  provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k

  podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“).

 

  (5)  Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla

  určeného  pro  čištění  odpadních  vod  do  kapacity  50 ekvivalentních

  obyvatel  ohlášeného  podle § 15a, jehož podstatnou součástí je výrobek

  označovaný  CE,  se  nevztahuje  povinnost  podle  odstavce  4. Výčet a

  klasifikaci   výrobků   označovaných   CE   včetně  hodnot  přípustného

  znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.

 

  (6)  Kdo  akumuluje  odpadní  vody  v  bezodtokové  jímce,  je  povinen

  zajišťovat   jejich  zneškodňování  tak,  aby  nebyla  ohrožena  jakost

  povrchových  nebo  podzemních  vod,  a na výzvu vodoprávního úřadu nebo

  České  inspekce  životního  prostředí  prokázat  jejich zneškodňování v

  souladu s tímto zákonem.

 

  (7)  Přímé  vypouštění  odpadních  vod  do  podzemních vod je zakázáno.

  Vypouštění  odpadních  vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo

  zvlášť  nebezpečné  závadné  látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb

  pro  bydlení^50),  jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci^51) nebo z

  jednotlivých  staveb  poskytujících  ubytovací služby^52), vznikajících

  převážně  jako  produkt  lidského metabolismu a činností v domácnostech

  přes  půdní  vrstvy  do  vod  podzemních,  lze povolit jen výjimečně na

  základě  vyjádření  osoby  s odbornou způsobilostí^8) k jejich vlivu na

  jakost  podzemních  vod,  pokud  není technicky nebo s ohledem na zájmy

  chráněné  jinými  právními  předpisy  možné  jejich  vypouštění  do vod

  povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.

 

  (8)  Při  povolování  vypouštění  odpadních vod do vod povrchových nebo

  podzemních  stanoví  vodoprávní  úřad  nejvýše přípustné hodnoty jejich

  množství  a  znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod

  povrchových  je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku,

  normami  environmentální  kvality,  ukazateli  a  hodnotami přípustného

  znečištění   povrchových   vod,   ukazateli   a  přípustnými  hodnotami

  znečištění  odpadních  vod  a  náležitostmi  a  podmínkami  povolení  k

  vypouštění  odpadních  vod,  včetně  specifikací  nejlepších dostupných

  technologií  v  oblasti  zneškodňování  odpadních vod a podmínek jejich

  použití,  které  stanoví  vláda  nařízením.  Při  povolování vypouštění

  odpadních  vod  do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav

  podzemní  vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami

  přípustného   znečištění   podzemních   vod,  ukazateli  a  přípustnými

  hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení

  k  vypouštění  odpadních  vod  do  vod  podzemních, které stanoví vláda

  nařízením.

 

  (9)  Při  povolování  vypouštění  odpadních vod do vod povrchových nebo

  podzemních vodoprávní úřad

 

  a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových

  nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a

 

  b)  posuzuje  možnosti  omezování  znečištění u jeho zdroje i omezování

  emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání

  odpadních vod.

 

  (10)  Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle

  ochrany   vod   či   normy  environmentální  kvality,  stanovené  přímo

  použitelným  předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví

  přísnější  přípustné  hodnoty  ukazatelů  znečištění  odpadních vod než

  hodnoty  stanovené  nařízením  vlády  podle  odstavce 8, popřípadě může

  stanovit  další  ukazatele  a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené

  hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty

  dosažitelné   použitím  nejlepších  dostupných  technologií  v  oblasti

  zneškodňování   odpadních   vod;   normy  přímo  použitelného  předpisu

  Evropských  společenství  tím  nejsou  dotčeny.  Obdobně  to  platí i v

  případech  ukazatelů  znečištění  a jejich hodnot stanovených nařízením

  vlády podle § 31, 34 a 35.

 

  (11)  Vodoprávní  úřad  může  při povolování vypouštění odpadních vod z

  průmyslových  staveb  a  zařízení  uložit zneškodňování odpadních vod z

  jednotlivých  dílčích  výrob  nebo chladících vod odděleně od ostatních

  odpadních vod.

 

  (12)  Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve

  výjimečných  případech  na  nezbytně  nutnou  dobu, zejména při uvádění

  čistírny  odpadních  vod  do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných

  opravách  či  změnách  zařízení  ke  zneškodňování  odpadních vod a při

  haváriích  těchto  zařízení  a  v  případech, kdy odpadní vody budou do

  povrchových  vod  vypouštěny  řízeným způsobem, při současném stanovení

  dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod,

  vypouštění  odpadních  vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění

  odpadních  vod  vyššími  než  hodnoty  stanovené vládou nařízením podle

  odstavce 8 nebo podle § 31.

 

  (13)  V  pochybnostech  o  tom,  zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje

  vodoprávní úřad.

 

  § 39

 

  Závadné látky

 

  (1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami

  a  které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen

  "závadné  látky").  Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen

  učinit  přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních

  vod a neohrozily jejich prostředí.

 

  (2)  V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami

  ve  větším  rozsahu  nebo  kdy  zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným

  nebezpečím  pro  povrchové  nebo  podzemní  vody, má uživatel závadných

  látek povinnost činit tato opatření:

 

  a)  vypracovat  plán  opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní

  plán“)  a  předložit  jej  ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu;

  může-li  havárie  ovlivnit  vodní  tok, projedná jej uživatel závadných

  látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku,

  kterému také předá jedno jeho vyhotovení,

 

  b)  provádět  záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat

  po dobu 5 let.

 

  (3)  Seznam  nebezpečných  závadných  látek a dalších látek nebo skupin

  látek,   které   v   obdobné  míře  vyvolávají  znepokojení  (dále  jen

  „nebezpečné  látky“),  je  uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento

  seznam  obsahuje  i  zvlášť  nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť

  nebezpečné   látky“).   Zvláštní   kategorií   nebezpečných   a  zvlášť

  nebezpečných  látek  jsou  prioritní  látky, které představují významné

  riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních

  látek  stanoví  vláda  nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je

  také  kategorie  prioritní  nebezpečné  látky,  což  jsou  látky, které

  vytvářejí  velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně

  přes   vodní   prostředí   z   důvodu   své  perzistence  a  schopnosti

  bioakumulace.  K  omezení  znečišťování  povrchových  a  podzemních vod

  nebezpečnými  látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může vláda přijmout

  na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění

  povrchových  a  podzemních  vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť

  nebezpečnými závadnými látkami.

 

  (4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými

  látkami  nebo  kdo  zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo

  kdy  zacházení  s  nimi  je  spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen

  učinit   odpovídající   opatření,  aby  nevnikly  do  povrchových  nebo

  podzemních    vod   nebo   do   kanalizací,   které   netvoří   součást

  technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména

 

  a)  umístit  zařízení,  v  němž  se závadné látky používají, zachycují,

  skladují,   zpracovávají   nebo  dopravují,  tak,  aby  bylo  zabráněno

  nežádoucímu  úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení

  s odpadními nebo srážkovými vodami,

 

  b)  používat  jen  takové  zařízení,  popřípadě způsob při zacházení se

  závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,

 

  c)  nejméně  jednou  za  6  měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně

  výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek

  a   bezodkladně   provádět   jejich  včasné  opravy;  sklady  musí  být

  zabezpečeny   nepropustnou  úpravou  proti  úniku  závadných  látek  do

  podzemních vod,

 

  d)  nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem

  stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet

  těsnost  potrubí  nebo  nádrží určených pro skladování a prostředků pro

  dopravu  zvlášť  nebezpečných  látek  a  nebezpečných látek a v případě

  zjištění  nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost

  nádrží  určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním

  objemem  1  000  m3  nebo  používaných  pro  skladování  ropy a ropných

  produktů  podle  zákona  o  nouzových zásobách ropy^21b), zabezpečených

  nepropustnou  úpravou  proti  úniku závadných látek do podzemních vod a

  kontinuálně  sledovaných  kontrolními  systémy,  jejichž  výstupy  jsou

  zaznamenávány  a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující

  zkoušky  těsnosti,  lze,  pokud  není  výrobcem stanovena lhůta kratší,

  zkoušet  nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů

  z  objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách

  o  objemu  větším,  než  je  objem  největší nádrže v nich umístěné, se

  opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,

 

  e)  vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování

  úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu

  úřadu nebo České inspekci životního prostředí,

 

  f)  zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu

  úniku těchto látek při hašení požáru.

 

  (5)  Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly

  závadných látek.

 

  (6)  Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést

  záznamy  o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se

  nakládá,  o  jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich

  vlastnostech  zejména  ve  vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto

  informace  na  vyžádání  poskytnout  vodoprávnímu  úřadu  a  Hasičskému

  záchrannému sboru České republiky.

 

  (7)  Vodoprávní  úřad  může  při  použití  závadných  látek  povolit  z

  ustanovení  odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně

  nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito

 

  a) k úpravě a udržování vodního toku,

 

  b) ke krmení ryb,

 

  c) z důvodů zdravotních,

 

  d) k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání,

  například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,

 

  e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,

 

  f) jako indikátorových látek pro účely měření, nebo

 

  g) v rámci schválených sanačních technologií.

 

  (8)  Náležitosti  havarijního  plánu  a  nakládání se závadnými látkami

  včetně  požadavků  na  odborně  způsobilou  osobu a záchytné vany podle

  odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

  Zásady  pro  stanovení  podmínek  pro použití závadných látek v případě

  výjimek  podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za

  účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů

  a  vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví

  Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

 

  (9)  Mytí  motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích

  nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo

  podzemních vod, je zakázáno.

 

  (10)   Z  důvodu  ochrany  vod  se  nesmí  uvádět  na  trh  a  prodávat

  spotřebitelům  prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu

  vyšší  než  0,5  % hmotnostních. Omezení uvádět na trh se nevztahuje na

  prací prostředky

 

  a)  používané  pro  praní  v průmyslu a institucích, které je prováděné

  školenými zaměstnanci,

 

  b)  určené  pro  vývoz  nebo  pro  distribuci do jiných členských států

  Evropských společenství.

 

  (11)  Na  nakládání  se  sedimentovatelnými  tuhými látkami uvedenými v

  příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5.

 

  (12) Ukládání oxidu uhličitého^49) do povrchových vod je zakázáno.

 

  (13) K přikrmování ryb krmivy rostlinného původu prováděnému na rybníku

  tak,  aby  množství podávaných krmiv bylo rybí obsádkou zkonzumováno, a

  nedošlo  tak  ke  zhoršení  jakosti  vod,  není třeba výjimka z použití

  závadných   látek.  Krmivo  použité  pro  tyto  účely  nesmí  obsahovat

  nebezpečné  nebo  zvlášť  nebezpečné  závadné  látky  a přikrmování bez

  výjimky  nesmí  být prováděno na povrchových vodách uvedených v seznamu

  přírodních  koupališť  podle  zákona  o  ochraně  veřejného zdraví a na

  vodárenských  nádržích.  Za  splnění podmínek uvedených ve větě první a

  druhé  není  třeba  provádět  na  rybníku ani na odtoku z něj sledování

  jakosti  vod.  V  případě kontroly předloží rybníkář vodoprávnímu úřadu

  nebo  České inspekci životního prostředí evidenci o hospodaření vedenou

  podle zákona o rybářství.

 

  § 40

 

  Havárie

 

  (1)  Havárií  je  mimořádné  závažné  zhoršení  nebo  mimořádné závažné

  ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

 

  (2)  Za  havárii  se  vždy  považují  případy  závažného  zhoršení nebo

  mimořádného  ohrožení  jakosti  povrchových nebo podzemních vod ropnými

  látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a

  radioaktivními  odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti

  povrchových  nebo  podzemních  vod  v  chráněných  oblastech  přirozené

  akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.

 

  (3)  Dále  se  za  havárii  považují případy technických poruch a závad

  zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených

  v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí.

 

  § 41

 

  Povinnosti při havárii

 

  (1)  Ten, kdo způsobil havárii (dále jen "původce havárie"), je povinen

  činit  bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie.

  Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a

  České inspekce životního prostředí.

 

  (2)  Kdo  způsobí  nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit

  Hasičskému  záchrannému  sboru  České  republiky nebo jednotkám požární

  ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí.

 

  (3)  Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a

  správce  povodí  jsou  povinni  neprodleně  informovat  o jim nahlášené

  havárii   příslušný   vodoprávní   úřad  a  Českou  inspekci  životního

  prostředí,  která  bude  o  havárii,  k  níž došlo v ochranných pásmech

  přírodních  léčivých  zdrojů  a  zdrojů přírodních minerálních vod a na

  povrchových  vodách využívaných podle § 34, informovat též Ministerstvo

  zdravotnictví.   Řízení   prací   při  zneškodňování  havárií  přísluší

  vodoprávnímu  úřadu,  který  o  havárii  neprodleně  informuje  správce

  povodí.

 

  (4)  Dojde-li  k  havárii  mimořádného  rozsahu,  která  může  závažným

  způsobem  ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na

  majetku,  platí  při  zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně

  ustanovení o ochraně před povodněmi.

 

  (5)  Původce  havárie je povinen na výzvu orgánů uvedených v odstavci 3

  při  provádění  opatření  při  odstraňování příčin a následků havárie s

  těmito orgány spolupracovat.

 

  (6)  Osoby,  které  se  zúčastnily  zneškodňování havárie, jsou povinny

  poskytnout  České inspekci životního prostředí potřebné údaje, pokud si

  jejich   poskytnutí   vyžádá,  a  Hasičskému  záchrannému  sboru  České

  republiky.

 

  (7)  Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah

  hlášení  havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých

  následků.

 

  § 42

 

  Opatření k nápravě

 

  (1)  K  odstranění  následků  nedovoleného  vypouštění  odpadních  vod,

  nedovoleného  nakládání  se  závadnými  látkami  nebo havárií (dále jen

  "závadný  stav")  uloží  vodoprávní  úřad nebo Česká inspekce životního

  prostředí  tomu,  kdo  porušil  povinnost  k  ochraně  povrchových nebo

  podzemních  vod  (dále  jen  "původce"),  povinnost  provést opatření k

  nápravě  závadného stavu (dále jen "opatření k nápravě"), popřípadě též

  opatření  k  zajištění  náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha

  věci.  Náklady  na  provedení  opatření  k nápravě nese ten, jemuž bylo

  opatření  k  nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je

  neplní  a  hrozí  nebezpečí  z  prodlení,  zabezpečí opatření k nápravě

  vodoprávní  úřad  nebo  Česká  inspekce  životního prostředí na náklady

  původce.  Za  původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav

  způsobil.   Pokud   k   havárii  došlo  v  důsledku  zásahu  Hasičského

  záchranného  sboru  České  republiky  nebo  jednotek  požární  ochrany,

  nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených

  prostředků.

 

  (2) Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle

  potřeby  opatření  k  nápravě  nabyvateli  majetku  získaného  způsobem

  uvedeným  ve zvláštním zákoně,^22) který není původcem závadného stavu,

  ale  k  jehož  majetku  takto  získanému  je  závadný stav vázán. Takto

  postupuje  vodoprávní  úřad  nebo  Česká inspekce životního prostředí v

  případě,  že  nabyvatel  tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické

  zátěže  a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu

  poskytnuta  sleva  z  kupní  ceny  z  důvodu  závadného  stavu, jenž je

  předmětem  opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad

  nebo  Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud

  původce závadného stavu.

 

  (3)   Povinnosti  plynoucí  z  opatření  k  nápravě  uloženého  původci

  závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku podle odstavce

  2 přecházejí na jejich právní nástupce.

 

  (4) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li

  závažné  ohrožení  nebo  znečištění  povrchových  nebo  podzemních vod,

  zabezpečí  nezbytná  opatření  k  nápravě  příslušný  vodoprávní úřad z

  vlastního  podnětu  nebo  z podnětu České inspekce životního prostředí.

  Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě

  nebo  fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů,^23)

  která  je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá.

  Účastníkem  řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti

  tomuto  rozhodnutí  nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje kraj v

  rámci  svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000

  Kč.

 

  (5)  Ze  zvláštního  účtu  kraje  zřízeného podle odstavce 4 lze hradit

  rovněž  náhradu  nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy

  na  povrchových  nebo  podzemních  vodách  podle  zákona  o předcházení

  ekologické  újmě  a  o  její  nápravě  a o změně některých zákonů^23a).

  Příslušný  kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o

  předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů

  bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.

 

  (6)  Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku

  je  nutno  použít  při  odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi,

  jimž  bylo  opatření  k  nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení

  opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím

  účelem  jsou  povinni  umožnit  vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a

  stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.

 

  (7)  Pro  vstup,  popřípadě  vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil

  České  republiky,  Policie  České  republiky,  Bezpečnostní  informační

  služby   a  Vězeňské  služby  České  republiky  platí  zvláštní  právní

  předpisy.^24)

 

  (8) Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo

  staveb,  je  třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a

  staveb;  vstup,  popřípadě  vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání

  pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z

  prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k

  nápravě  uložena,  povinni  na své náklady uvést pozemky nebo stavby do

  předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li

  opatření  k  nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu

  podle  odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obec, a to z prostředků

  státu.

 

  (9)  Náhradu  za  majetkovou  újmu  nebo omezení vzniklá vlastníkům při

  provádění  opatření  k  nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí

  ten,  jemuž  bylo  opatření  k  nápravě  uloženo.  V případě uvedeném v

  odstavci  4  hradí  tuto  náhradu  příslušný  vodoprávní úřad. Právo na

  náhradu  musí  být  uplatněno  u  toho,  jemuž  bylo opatření k nápravě

  uloženo,  nebo  u  příslušného  vodoprávního  úřadu do 6 měsíců od jeho

  vzniku,  jinak  zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu

  škody.

 

  HLAVA VI

 

  VODNÍ TOKY

 

  § 43

 

  Vodní toky

 

  (1)  Vodní  toky  jsou  povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě

  trvale  nebo  po  převažující  část  roku, a to včetně vod v nich uměle

  vzdutých.  Jejich  součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích

  přechodně  tekoucích  přirozenými  dutinami  pod  zemským povrchem nebo

  zakrytými úseky.

 

  (2)  V  pochybnostech  o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní

  úřad.  Může  též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody

  než uvedené v odstavci 1.

 

  (3) Ustanovení zvláštního zákona^25) týkající se hrazení bystřin nejsou

  dotčena.

 

  § 44

 

  Koryta vodních toků

 

  (1)  Protéká-li  vodní  tok  po  pozemku,  který je evidován v katastru

  nemovitostí  jako  vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek.

  Protéká-li  vodní  tok  po  pozemku,  který  není  evidován  v katastru

  nemovitostí  jako  vodní  plocha,  je korytem vodního toku část pozemku

  zahrnující  dno  a  břehy  koryta  až po břehovou čáru určenou hladinou

  vody,  která  zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do

  přilehlého území.

 

  (2)  Přirozeným  korytem  vodního  toku je koryto nebo jeho část, které

  vzniklo  přirozeným  působením  tekoucích  povrchových  vod  a  dalších

  přírodních   faktorů   nebo   provedením   opatření  k  nápravě  zásahů

  způsobených  lidskou  činností  a  které  může měnit svůj směr, podélný

  sklon a příčný profil.

 

  (3)  V  pochybnostech  o hranici koryta vodního toku nebo o tom, zda se

  jedná  o  přirozené  koryto  vodního  toku,  rozhodne  místně příslušný

  vodoprávní úřad.

 

  § 45

 

  Změny koryta vodního toku

 

  (1) Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své přirozené

  koryto  a  vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci pozemků, správce

  vodního  toku,  jakož  i  oprávnění  k  nakládání  s vodami, kteří jsou

  dotčeni  novým stavem, žádat jednotlivě nebo společně vodoprávní úřad o

  povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Stát může

  žadatelům,  kteří  obdrží  povolení,  na  obnovu koryta vodního toku po

  povodni přispět (§ 102).

 

  (2)  Neobnoví-li  se  původní stav, stát vykoupí pozemek původního nebo

  nového   koryta  vodního  toku,  jestliže  mu  tento  pozemek  vlastník

  dotčeného   pozemku  nabídne.  Toto  neplatí  pro  dotčené  pozemky  ve

  vlastnictví obcí.

 

  (3)  Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve

  veřejném  zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených pozemků možnost

  odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami,

  dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada.

 

  (4) Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž

  došlo ke změně.

 

  § 46

 

  Ochrana vodních toků a jejich koryt

 

  (1)  Je  zakázáno  měnit  směr,  podélný  sklon  a příčný profil koryta

  vodního  toku,  poškozovat  břehy,  těžit  z koryt vodních toků zeminu,

  písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo

  dojít  k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož

  i  ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do

  vod.

 

  (2)  Ustanovení  předchozího  odstavce se nevztahuje na případy, kdy se

  činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.

 

  § 47

 

  Správa vodních toků

 

  (1) Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a

  drobné  vodní toky. Seznam významných vodních toků stanoví Ministerstvo

  zemědělství   ve   spolupráci   s   Ministerstvem  životního  prostředí

  vyhláškou.

 

  (2) Správou vodních toků se rozumí povinnost

 

  a)  sledovat  stav  koryt  vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska

  funkcí vodního toku,

 

  b) pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích

  koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle §

  49  odst.  2  tak,  aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok

  vody  při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co

  nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li

  o pozemky určené k plnění funkcí lesa,

 

  c)  provozovat  a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních

  toků  nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku,^26) popřípadě vodnímu

  toku převážně sloužící, která správci vodních toků vlastní, případně je

  užívají z jiného právního důvodu,

 

  d)  připravovat  a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k

  zajištění funkcí vodního toku,

 

  e)   vytvářet   podmínky   umožňující   oprávněná  nakládání  s  vodami

  související  s  vodním  tokem; při mimořádných situacích na vodním toku

  jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku,

 

  f)  oznamovat  příslušnému  vodoprávnímu  úřadu  závažné  závady, které

  zjistí  ve  vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými

  vlivy;  současně  navrhovat  opatření  k  nápravě,  obnovovat přirozená

  koryta  vodních  toků,  zejména  ve  zvlášť  chráněných územích^27) a v

  územních systémech ekologické stability,^28)

 

  g) spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích,

 

  h)  navrhovat  opatření  k  nápravě zásahů způsobených lidskou činností

  vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků.

 

  (3)   Ministerstvo   zemědělství  stanoví  vyhláškou  způsob  provádění

  činností uvedených v odstavci 2.

 

  (4) Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků

  podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:

 

  a)  provozovat  a  udržovat  v  řádném  stavu  vodní díla na významných

  vodních  tocích  zajišťující  oprávněná nakládání s povrchovými vodami,

  která  správci  významných  vodních toků vlastní, případně je užívají z

  jiného právního důvodu,

 

  b)  udržovat  splavnost  využívaných  dopravně  významných vodních cest

  včetně  rozrušování  ledových celin ve veřejných přístavech stanovených

  vyhláškou a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách^7);

  Ministerstvo  zemědělství  a  Ministerstvo  dopravy  stanoví  vyhláškou

  veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,

 

  c)  udržovat  v  řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních

  tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad (§ 59 odst. 3),

 

  d)  řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření

  s vodami v soustavě vodních nádrží,

 

  e) podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních

  řádů vodních děl jiných vlastníků,

 

  f)  spolupracovat  při  zneškodňování  havárií  v  povodí,  pokud mohou

  ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,

 

  g)  předložit  vodoprávnímu  úřadu  na  jeho  výzvu  ke schválení návrh

  komplexního  manipulačního  řádu,  který  koordinuje  manipulační  řády

  jednotlivých   vodních   děl   tvořících   soustavu   děl  vzájemně  se

  ovlivňujících,   a   navrhovat  vodoprávním  úřadům  změny  povolení  k

  nakládání  s  vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem dotčena;

  vodoprávní úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout,

 

  h)  spolupracovat  se  správci  drobných  vodních toků při řešení úkolů

  týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.

 

  (5)  Správa  vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak,

  aby nepříznivý dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší,

  a  s ohledem na dosažení dobrého stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a)

  bodů 2 a 3.

 

  § 48

 

  Správci vodních toků

 

  (1)  Správu  významných  vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené

  podle  zvláštního  zákona (dále jen "správci povodí"); pro účely tohoto

  zákona se považují za správce vodních toků.

 

  (2)  Správu  drobných  vodních  toků  nebo  jejich ucelených úseků jsou

  oprávněny  vykonávat  obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají,

  nebo  fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu,

  jimž  drobné  vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, nebo

  státní  podniky  na  základě určení Ministerstvem zemědělství. O určení

  správcem   a   zrušení   správcem   drobného   vodního  toku  rozhoduje

  Ministerstvo  zemědělství  na  základě  žádosti;  to  neplatí v případě

  určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační

  složku  státu  nebo  státní  podnik,  jehož  předmětem  podnikání  nebo

  předmětem  činnosti je správa drobných vodních toků. Současně s určením

  správcem organizační složku státu nebo státní podnik u drobného vodního

  toku,  u kterého byla dosavadním správcem organizační složka státu nebo

  státní  podnik,  přechází  z  dosavadního  na  nového  správce drobného

  vodního  toku  právo  hospodaření k pozemkům s korytem takového vodního

  toku,  vodní  díla  s  takovým  vodním  tokem související a pozemky pod

  těmito vodními díly, pokud jsou tyto nemovitosti ve vlastnictví státu.

 

  (3)  Na  území  vojenských újezdů^29) zajišťuje správu drobných vodních

  toků  Ministerstvo  obrany.  Na  území národních parků zajišťují správu

  drobných  vodních  toků Správy národních parků; pro účely tohoto zákona

  se  Ministerstvo  obrany  a  Správy národních parků považují za správce

  vodních toků.

 

  (4)  Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného

  vodního  toku,  vykonává  jejich  správu správce vodního toku, jehož je

  drobný  vodní  tok  přítokem,  a  to až do doby, než bude správce určen

  podle  odstavce  2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku,

  ke  kterému  nebyl  určen  správce  drobného vodního toku, ucelený úsek

  drobného  vodního  toku,  ke kterému byl určen správce drobného vodního

  toku.

 

  (5) Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání

  rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

 

  (6)  Správce  povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků.

  Pokud  správce  drobného  vodního  toku  neplní povinnosti podle tohoto

  zákona,  může  Ministerstvo  zemědělství na návrh správce povodí zrušit

  určení správcem drobného vodního toku.

 

  § 49

 

  Oprávnění při správě vodních toků

 

  (1) Správci vodních toků jsou oprávněni

 

  a)  při  výkonu svých práv a povinností vstupovat a vjíždět v nezbytném

  rozsahu  na  cizí  pozemky  a  stavby, pokud k tomu není třeba povolení

  podle zvláštních právních předpisů,

 

  b)  z  důvodu  péče  o  koryta vodního toku a po projednání s vlastníky

  pozemků  odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při

  něm v šířce podle odstavce 2,

 

  c)  požadovat  předložení  povolení  nebo  souhlasu  vodoprávního úřadu

  týkajícího  se  vodního  toku  a  zjišťovat,  zda  jsou tato rozhodnutí

  dodržována,

 

  d) dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci

  komplexního  manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku,

  pokud to vyžaduje mimořádná situace.

  Výkonem  uvedených  oprávnění  nejsou  dotčeny zvláštní právní předpisy

  týkající se ochrany přírody a krajiny.^31)

 

  (2) Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je

  to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat

  pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to

 

  a)  u  vodních  toků,  které  jsou vodními cestami dopravně významnými,

  nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,

 

  b)  u  ostatních  významných  vodních  toků  jiných než pod písmenem a)

  nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,

 

  c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

 

  (3)  Vodoprávní  úřad  může  pro  nezbytně  nutné potřeby a na nezbytně

  nutnou  dobu  stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku,

  než je uvedeno v odstavci 2.

 

  (4) Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce

  1  nebo  2  škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné

  předpisy.

 

  § 50

 

  Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků

 

  Vlastníci  pozemků,  na  nichž  se  nacházejí koryta vodních toků, jsou

  povinni

 

  a)  strpět  na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s

  vodami ve vodním toku,

 

  b)  udržovat  břehy  koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění

  neškodného  odtoku  vody,  odstraňovat  překážky a cizorodé předměty ve

  vodním  toku,  s  výjimkou  nánosů,  pokud  tyto  činnosti  neznamenají

  vynaložení  zvláštních  nákladů,  zvláštní  odbornou  způsobilost  nebo

  použití speciální techniky,

 

  c)  strpět  na  svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku,

  vybudovaná před účinností tohoto zákona,

 

  d) ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,

 

  e)  strpět  na  svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování

  stavu  povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku,

  například plavebních znaků apod.,

 

  f)  umožnit  vodoprávnímu  úřadu,  České  inspekci životního prostředí,

  jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,

 

  g)  strpět  po  nich  průchod  osob  podél vodních toků; výjimku z této

  povinnosti  může  povolit  vodoprávní  úřad  po projednání s příslušným

  správcem  vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na

  oplocených pozemcích,

 

  h) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.

 

  § 51

 

  Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků

 

  (1) Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni

 

  a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,

 

  b)  strpět  na  svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování

  stavu  povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku,

  umístění plavebních znaků apod.,

 

  c)  strpět,  po  předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to

  neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích,

 

  d) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.

 

  (2)  Vodoprávní  úřad  může  vlastníkům  pozemků  sousedících  s koryty

  vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta

  vodního toku.

 

  (3)  Pokud  výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda,

  má nárok na její úhradu.

 

  § 52

 

  Povinnosti  vlastníků  staveb  a  zařízení v korytech vodních toků nebo

  sousedících s nimi

 

  (1)  Vlastníci  staveb  a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni

  odstraňovat   předměty   zachycené  či  ulpělé  na  těchto  stavbách  a

  zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního zákona.^32)

 

  (2)  Vlastníci  staveb,  které  nejsou  vodními  díly,  nebo zařízení v

  korytech  vodních  toků,  popřípadě  sousedících s nimi jsou povinni ve

  veřejném  zájmu  dbát  o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu,

  aby  neohrožovaly  plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti

  škodám  působeným  vodou  a  odchodem  ledu. Pokud k narušení plynulého

  odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení,

  jsou  jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plynulý

  odtok  vody  plně  obnovit;  jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit

  nápravu   na   náklady   vlastníka;  odpovědnost  za  škodu  způsobenou

  zanedbáním  povinné  péče  o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku

  nebo s ním sousedícím tím není dotčena.

 

  § 53

 

  Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění

 

  V  pochybnostech  o  rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a

  správců vodních toků rozhodne Ministerstvo zemědělství. To rozhodne i v

  pochybnostech  o  rozsahu  povinností  vlastníků pozemků koryta vodního

  toku,  vlastníků  pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků

  staveb  a  zařízení  v  korytu  vodního  toku  nebo  sousedících s ním.

  Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem

  ten,  o  jehož  povinnostech  nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne

  vodoprávní úřad, který takové řízení vede.

 

  HLAVA VII

 

  SPRÁVA POVODÍ

 

  § 54

 

  (1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst.

  4),   některé  činnosti  spojené  se  zjišťováním  a  hodnocením  stavu

  povrchových  a  podzemních  vod  v  dané  oblasti povodí (§ 21) a další

  činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.

 

  (2) Správu povodí vykonávají správci povodí.

 

  (3)  Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů, na jejich

  žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.

 

  (4)  Správci  povodí  v  rámci  své činnosti podávají podněty, návrhy a

  vyjádření  vodoprávním  úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů

  daných  příslušnými  plány  v  oblasti  vod  a z hlediska dalších zájmů

  sledovaných  zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany

  vod,  hospodárného  využívání  vodních zdrojů, minimálních zůstatkových

  průtoků   vodních   toků,  minimálních  hladin  podzemních  vod  a  při

  přechodném  nedostatku  vody.  Dále poskytují stanoviska správců povodí

  zejména  pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a)

  až c)], pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1

  písm.  a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15),

  k  ohlášení  vodních  děl  (§  15a),  pro udělení souhlasu (§ 17) a pro

  vydání  vyjádření  (§  18),  ve kterých posuzují soulad záměrů umístit,

  provést,  změnit  nebo  odstranit  stavbu,  zařízení nebo provádět jiné

  činnosti  s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit

  vodní  poměry,  energetický  potenciál,  popřípadě jakost nebo množství

  povrchových nebo podzemních vod.

 

  (5)  Správci  povodí  spolupracují  se  správci drobných vodních toků a

  pověřenými  odbornými  subjekty  při  řešení  úkolů  týkajících se celé

  oblasti povodí.

 

  (6)  Správci  povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování

  retenčních  schopností  záplavových  území  vlivem  změn  v území^32a),

  zejména  realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých

  kompetencí  navrhují  příslušným  orgánům  způsob kompenzace případných

  negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.

 

  HLAVA VIII

 

  VODNÍ DÍLA

 

  § 55

 

  Vodní díla

 

  (1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod,

  umělému  usměrňování  odtokového  režimu  povrchových  vod, k ochraně a

  užívání  vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod,

  k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a

  to zejména

 

  a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

 

  b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

 

  c)  stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,

  kanalizačních  stok,  kanalizačních  objektů,  čistíren  odpadních vod,

  jakož  i  stavby  k  čištění  odpadních  vod před jejich vypouštěním do

  kanalizací,

 

  d) stavby na ochranu před povodněmi,

 

  e)  stavby  k  vodohospodářským  melioracím,  zavlažování a odvodňování

  pozemků,

 

  f)  stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků

  nebo na jejich březích,

 

  g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

 

  h) stavby odkališť,

 

  i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

 

  j) studny,

 

  k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon^25) nestanoví

  jinak,

 

  l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.

 

  (2)   Vodohospodářské   úpravy  jsou  zemní  práce  a  změny  terénu  v

  přirozených  korytech  vodních  toků a na pozemcích sousedících s nimi,

  jimiž  se  podstatně  mění  přirozená  koryta vodních toků a které jsou

  nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.

 

  (3)  Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá

  zařízení  mimo  koryta  vodních  toků  na  pozemcích  nebo  stavbách  k

  zachycení  vody  a  k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových

  nebo  podzemních  vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně

  přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a

  kanalizační  přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k

  odběru  podzemní  vody,  další zařízení vybudovaná v rámci geologických

  prací^8)  a  vrty  k využívání energetického potenciálu podzemních vod,

  pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.

 

  (4)  V  pochybnostech  o  tom,  zda  jde  o vodní dílo, rozhodne místně

  příslušný vodoprávní úřad.

 

  § 55a

 

  Práva   k   pozemkům  a  stavbám,  potřebným  pro  uskutečnění  veřejně

  prospěšných  staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit

  postupem podle zákona o vyvlastnění.

 

  § 56

 

  Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků

 

  (1) Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely tohoto

  zákona považují stavby

 

  a) k závlaze a odvodnění pozemků,

 

  b) k ochraně pozemků před erozní činností vody.

 

  (2)  Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona

  člení  na  hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízení,

  přičemž   podrobným  odvodňovacím  zařízením  se  rozumí  pro  podzemní

  odvodnění  sběrné  a  svodné  drény,  drenážní  šachty  a  výusti,  pro

  povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.

 

  (3)  Podrobné  vymezení  staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a

  jejich  částí  a  způsob  a  rozsah  péče  o  ně  stanoví  Ministerstvo

  zemědělství vyhláškou.

 

  (4)  Vlastník  pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským

  melioracím  pozemků  nebo  její část, která souvisí s více pozemky nebo

  byla  zřízena  ve veřejném zájmu a která byla vybudována před účinností

  tohoto zákona, je povinen

 

  a)  strpět  stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část

  na svém pozemku,

 

  b)  užívat  pozemek  tak,  aby  neovlivnil  negativně  funkci  stavby k

  vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,

 

  c)  ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků,

  případně  vodoprávnímu  úřadu  zjevné závady ve funkci stavby nebo její

  části,

 

  d)  strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k

  vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.

 

  (5)  Vodoprávní  úřad  je oprávněn v pochybnostech rozhodnout o rozsahu

  povinnosti  vlastníka  pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským

  melioracím  nebo  její  část  umístěna, vlastníků pozemků sousedících s

  pozemkem,  na  kterém  je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím

  pozemků  nebo  její  část,  popřípadě o povinnosti správce navazujícího

  vodního  toku  k  zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím

  pozemků.

 

  (6)  Hospodaření  se  stavbami  k  vodohospodářským melioracím pozemků,

  které jsou v majetku státu, vykonává stát svými organizačními složkami,

  které   k   tomuto  účelu  Ministerstvo  zemědělství  zřídí,  pokud  se

  Ministerstvo  zemědělství  nedohodne  o hospodaření s těmito stavbami s

  právnickými  osobami,  jimž  tyto stavby slouží nebo s jejichž činností

  souvisejí.

 

  § 57

 

  Užívání vodních děl jinými osobami

 

  Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než

  vlastník  tohoto  vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů

  na  údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla

  a  oprávněným  k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud.

  To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku

  a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je

  povinna  platit  platbu  k  úhradě  správy vodních toků a správy povodí

  podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle

  §  8  užívá  vodu  pouze  za  účelem využití energetického potenciálu k

  výrobě  elektřiny  ve  vodních  elektrárnách do celkového instalovaného

  výkonu výrobny 10 MWe.

 

  § 58

 

  Ochrana vodních děl

 

  (1) Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.

 

  (2) Zejména je zakázáno

 

  a)  na  ochranných  hrázích  vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly,

  pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,

 

  b)  poškozovat  vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých

  vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.

 

  (3)  Vodoprávní  úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho

  ochrany  opatřením  obecné  povahy stanovit ochranná pásma podél něho a

  zakázat  nebo  omezit  na  nich  podle povahy vodního díla umísťování a

  provádění  některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v

  ochranném  pásmu  mají  vůči  vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu

  majetkové  újmy,  která  jim  uvedeným  zákazem  nebo omezením vznikne.

  Nedojde-li  mezi  vlastníkem  pozemků  a  staveb  v  ochranném  pásmu a

  vlastníkem  vodního  díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši

  soud.

 

  § 59

 

  Povinnosti vlastníků vodních děl

 

  (1) Vlastník vodního díla je povinen

 

  a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno

  a  uvedeno  do  provozu,  zejména  dodržovat  provozní  řád a schválený

  manipulační  řád,  neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající

  vliv  na  obsah  manipulačního  řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke

  schválení  návrh  na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s

  komplexním  manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti

  manipulačních   a  provozních  řádů  stanoví  Ministerstvo  zemědělství

  vyhláškou,

 

  b) udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování

  bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,

 

  c)  provádět  na  vlastní  náklad  u vodního díla technickobezpečnostní

  dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,

 

  d)  provádět  na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k

  odstranění  závad  zjištěných  na  vodním díle, zejména při vodoprávním

  dozoru,

 

  e)  dbát  pokynů  správce vodního toku v případě mimořádných situací na

  dotčeném vodním toku,

 

  f) odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a

  nakládat s nimi podle zvláštního zákona,^32)

 

  g)  osadit  na  vodním  díle  cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit

  průběžný  přenos  dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní

  úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,

 

  h) osadit na vodním díle plavební znaky,

 

  i)  u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat

  na  vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat

  se  v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky,

  a  je-li  to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro

  migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,

 

  j)  odstraňovat  náletové  dřeviny  z  hrází  sloužících k ochraně před

  povodněmi,  ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti

  se  s  výjimkou  ochrany  památných  stromů,  zvláště  chráněných druhů

  rostlin,   zvláště   chráněných   živočichů  a  volně  žijících  ptáků,

  nevztahuje   zákon  o  ochraně  přírody  a  krajiny^14a).  Před  jejich

  odstraněním,  není-li  nebezpečí  z  prodlení, je vlastník vodního díla

  povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody,

 

  k)  provádět  jedenkrát  za  dva  roky  prostřednictvím  osoby  odborně

  způsobilé  pověřené  Ministerstvem životního prostředí technické revize

  vodního  díla  ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat

  do  31.  prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního

  díla  je  povinen  odstranit  zjištěné  závady  ve  lhůtě  do 60 dnů od

  provedení revize.

 

  (2) Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle

  §   15a  lze  udělit  osobě,  která  má  dostatečnou  odbornou  úroveň,

  technické,  administrativní  a organizační zázemí a splňuje předpoklady

  pro kvalifikované provedení revize.

 

  (3)  Vodoprávní  úřad  může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a

  předložit  mu  ke  schválení  manipulační  řád  vodního  díla; může též

  stanovit  podmínky,  za  kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k

  předložení  nebo  k  předloženému  manipulačnímu  řádu  uložit  provést

  doplnění  nebo  jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného

  manipulačního  řádu  vodního  díla  a  jeho  předložení  ke  schválení.

  Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu.

 

  (4)  Ve  výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit

  vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec

  schváleného  manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi

  vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto

  díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství

  a s určitými vlastnostmi.

 

  (5) Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen,

  tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě,

  vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné

  potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává

  určená  osoba  na  náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit;

  není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.

 

  (6)  Na  odstraňování  překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním

  toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona

  se podílí stát.

 

  § 59a

 

  Povinnost vlastníků pozemků, na nichž se nachází vodní díla

 

  Vlastník  pozemku  je  povinen  strpět za náhradu na svém pozemku vodní

  dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

 

  § 60

 

  Vstup na pozemky

 

  (1)  Vlastníci  pozemků  sousedících  s  vodním  dílem  jsou povinni po

  předchozím  projednání  s  nimi  umožnit  za účelem provozu a provádění

  údržby  vodních  děl  v  nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky

  těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl.

 

  (2)  Pokud  vstupem  na  pozemky  vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má

  nárok na její úhradu.

 

  § 61

 

  Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly

 

  (1)   Technickobezpečnostním   dohledem  nad  vodními  díly  (dále  jen

  "technickobezpečnostní  dohled") se rozumí zjišťování technického stavu

  vodního  díla  ke  vzdouvání  nebo  zadržování  vody,  a  to z hlediska

  bezpečnosti  a  stability  a  možných  příčin jejich poruch. Provádí se

  zejména   pozorováním   a  prohlídkami  vodního  díla,  měřením  jejích

  deformací,  sledováním  průsaku  vod, jakož i hodnocením výsledků všech

  pozorování  a  měření  ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým

  hodnotám.  Součástí  technickobezpečnostního  dohledu  je i vypracování

  návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

 

  (2)  Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují

  do  I.  až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných

  škod  na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve

  veřejném zájmu.

 

  (3) Vymezení vodních děl podléhajících technickobezpečnostnímu dohledu,

  stanovení  kritérií  a  postupu  pro zařazení vodních děl do kategorií,

  rozsah   a   četnost   provádění   technickobezpečnostního   dohledu  u

  jednotlivých  kategorií  vodních  děl  a  v jednotlivých etapách jejich

  přípravy,  výstavby,  rekonstrukce  nebo provozu a náležitosti programu

  technickobezpečnostního   dohledu   stanoví   Ministerstvo  zemědělství

  vyhláškou.

 

  (4)  Žadatel  o  povolení  nového  nebo  změny dokončeného vodního díla

  vymezeného  vyhláškou  podle odstavce 3 je povinen k žádosti o povolení

  předložit  posudek  pro  zařazení  vodního  díla do kategorie s návrhem

  podmínek  provádění  technickobezpečnostního  dohledu, který zpracovává

  osoba uvedená v odstavci 9.

 

  (5)  O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled,

  o  jeho  rozsahu,  případně  o  podmínkách  jeho provádění a o zařazení

  vodního  díla  do  kategorie  I.  až  IV.,  rozhodne  vodoprávní úřad s

  přihlédnutím  k  posudku  podle  předchozího odstavce zpravidla v rámci

  povolení  stavby  nebo  jejích  změn.  Vydání tohoto rozhodnutí si může

  vyhradit  u  vodních  děl  přesahujících  svým dopadem podle odstavce 2

  území  příslušného  vodoprávního  úřadu  krajský úřad, v případě dopadu

  podle odstavce 2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.

 

  (6)  Vodoprávní  úřad  může  rozhodnout o změně kategorie vodního díla,

  rozsahu   technickobezpečnostního   dohledu,  popřípadě  podmínek  jeho

  zajišťování,  pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí

  rozhodnutí vydáno.

 

  (7)  Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla do I. až

  III.   kategorie   nebo   o   změně  zařazení  do  příslušné  kategorie

  Ministerstvu zemědělství.

 

  (8)  Souhrnnou  evidenci  zařazení  vodních děl do I. až III. kategorie

  vede Ministerstvo zemědělství.

 

  (9)  Provádět  technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III.

  kategorie,  zpracovávat  posudky  pro zařazení vodních děl do I. až IV.

  kategorie  z  hlediska  technickobezpečnostního  dohledu  a zpracovávat

  program  technickobezpečnostního  dohledu  může  jen  odborně způsobilá

  osoba  pověřená  Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“).

  Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí

  na  něm  vykonávat  technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro

  něj program technickobezpečnostního dohledu.

 

  (10)  Pověření k výkonu činností podle odstavce 9 věty první lze udělit

  pouze  osobě,  která  má  odborné,  personální  a materiální vybavení a

  splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností.

 

  § 62

 

  Povinnosti     vlastníků     a     stavebníků     vodních    děl    při

  technickobezpečnostním dohledu

 

  (1)  Technickobezpečnostní  dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad

  vlastník,  případně  stavebník  vodního díla, a to v rozsahu stanoveném

  vyhláškou  Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 3. Vodoprávní úřad

  může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.

 

  (2)  U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich

  vlastník,  popřípadě  stavebník  zajistit  technickobezpečnostní dohled

  prostřednictvím  pověřené  osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu

  stanoveném  vyhláškou  Ministerstva  zemědělství.  U  vodních  děl III.

  kategorie  může  technickobezpečnostní  dohled  provádět  vlastník nebo

  stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.

 

  (3)  U  vodních  děl  IV.  kategorie  může technickobezpečnostní dohled

  provádět vlastník, případně stavebník sám.

 

  (4) Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně

  stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen

 

  a)  určit  fyzickou  osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled a

  oznámit  její  jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a

  číslo  telefonu  příslušnému  vodoprávnímu  úřadu;  u  vodních  děl IV.

  kategorie  se  za  osobu  odpovědnou  za  technickobezpečnostní  dohled

  považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,

 

  b)  přizvat  příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla, a to u

  staveb  I.  kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát

  za  2  roky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV.

  kategorie jedenkrát za 10 let,

 

  c)  u  vodních  děl I. až III. kategorie předkládat zprávy o výsledcích

  technickobezpečnostního  dohledu  v  termínech  podle  písmene b) nebo,

  nastaly-li  mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla,

  příslušnému  vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie předkládat

  zprávu o prohlídce v termínech podle písmene b),

 

  d) u vodních děl I. až III. kategorie předat vodoprávnímu úřadu program

  technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.

 

  HLAVA IX

 

  OCHRANA PŘED POVODNĚMI

 

  Díl 1

 

  Ochrana před povodněmi

 

  § 63

 

  (1) Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení

  a   zvládnutí  povodňového  rizika  v  ohroženém  území.  Zajišťuje  se

  systematickou prevencí a operativními opatřeními.

 

  (2)  Operativní  opatření  jsou zabezpečována podle povodňových plánů a

  při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů^34).

 

  (3)  K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup,

  případně  vjezd  na  své  pozemky,  popřípadě  stavby  těm, kteří řídí,

  koordinují  a  provádějí  zabezpečovací  a  záchranné práce, přispět na

  příkaz  povodňových  orgánů  osobní  a věcnou pomocí k ochraně životů a

  majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.

 

  (4)  Pokud  při  této  činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby

  škoda, má nárok na její náhradu.

 

  § 64

 

  Povodně

 

  (1)  Povodněmi  se  pro  účely  tohoto  zákona rozumí přechodné výrazné

  zvýšení  hladiny  vodních  toků nebo jiných povrchových vod, při kterém

  voda  již  zaplavuje  území  mimo  koryto  vodního toku a může způsobit

  škody.  Povodní  je  i  stav,  kdy  voda  může způsobit škody tím, že z

  určitého  území  nemůže  dočasně  přirozeným způsobem odtékat nebo její

  odtok   je   nedostatečný,  případně  dochází  k  zaplavení  území  při

  soustředěném   odtoku   srážkových  vod.  Povodeň  může  být  způsobena

  přírodními  jevy,  zejména  táním,  dešťovými srážkami nebo chodem ledů

  (přirozená  povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla,

  která  může  vést  až  k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením

  kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

 

  (2)  Povodeň  začíná  vyhlášením  druhého nebo třetího stupně povodňové

  aktivity  (§  70)  a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity,

  není-li  v  době  odvolání  třetího  stupně povodňové aktivity vyhlášen

  druhý  stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním

  druhého  stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v

  odstavci  1,  při  níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové

  aktivity,  ale  stav  nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka

  dosáhla  směrodatné  úrovně  pro  některý  z  těchto  stupňů  povodňové

  aktivity   podle   povodňového   plánu   příslušného   územního  celku.

  Pochybnosti  o  tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň,

  rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.

 

  (3) Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při

 

  a)  dosažení  stanoveného  limitu  vodního stavu nebo průtoku ve vodním

  toku a jeho stoupající tendenci,

 

  b)  déletrvajících  vydatných  dešťových  srážkách,  popřípadě prognóze

  nebezpečí   intenzivních  dešťových  srážek,  očekávaném  náhlém  tání,

  nebezpečném  chodu  ledů  nebo  při vzniku nebezpečných ledových zácp a

  nápěchů, nebo

 

  c)  vzniku  mimořádné  situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho

  poruchy.

 

  § 64a

 

  Zvládání povodňových rizik

 

  (1)  Zvládání  povodňových  rizik  se  soustředí  na  zmírnění  možných

  nepříznivých  účinků  povodní  na  lidské  zdraví,  životní  prostředí,

  kulturní  dědictví  a  hospodářskou  činnost, a pokud se to považuje za

  vhodné,  na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti

  zaplavení.

 

  (2)  Povodňovým  rizikem  se  rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu

  povodní  a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní

  prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.

 

  (3)  Předběžné  vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení

  oblastí  s  významnými  povodňovými  riziky. Pro tato území se zpracují

  nebo  aktualizují  mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a

  plány pro zvládání povodňových rizik.

 

  (4)  Mapy  povodňového  nebezpečí  vymezují  území,  která by mohla být

  zaplavena  podle  různých  povodňových scénářů a s využitím stanovených

  záplavových  území.  Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální

  nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.

 

  (5)  Plány  pro  zvládání  povodňových  rizik jsou součástí plánování v

  oblasti  vod  a  zohledňují  důležitá  hlediska,  jako  jsou  náklady a

  přínosy,  rozsah  a  průběh  povodní,  retenční  schopnosti záplavových

  území,  cíle  ochrany  vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s

  vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní

  dopravu  a  přístavní  infrastrukturu.  Plány  pro zvládání povodňových

  rizik  se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se

  soustřeďují  na  prevenci,  ochranu,  připravenost,  včetně povodňových

  předpovědí  a  systémů  včasného varování, a zohledňují charakteristiky

  konkrétního  povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových

  rizik  mohou  zahrnovat  rovněž  podporu  udržitelného využívání území,

  zlepšení  schopnosti  půdy  zadržovat  vodu  a  kontrolované  zaplavení

  určitých oblastí v případě výskytu povodně.

 

  Díl 2

 

  § 65

 

  Povodňová opatření

 

  (1)  Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při

  nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni.

 

  (2) Přípravná opatření jsou

 

  a) stanovení záplavových území,

 

  b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,

 

  c) povodňové plány,

 

  d) povodňové prohlídky,

 

  e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,

 

  f) organizační a technická příprava,

 

  g) vytváření hmotných povodňových rezerv,

 

  h) příprava účastníků povodňové ochrany.

 

  (3) Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou

 

  a) činnost předpovědní povodňové služby,

 

  b) činnost hlásné povodňové služby,

 

  c) varování při nebezpečí povodně,

 

  d) zřízení a činnost hlídkové služby,

 

  e) vyklizení záplavových území,

 

  f) řízené ovlivňování odtokových poměrů,

 

  g) povodňové zabezpečovací práce,

 

  h) povodňové záchranné práce,

 

  i) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.

 

  (4) Opatření po povodni jsou

 

  a) evidenční a dokumentační práce,

 

  b) vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,

 

  c) odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.

 

  (5)  Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a

  opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi,

  jakož i investice vyvolané povodněmi.

 

  § 66

 

  Záplavová území

 

  (1)  Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být

  při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen

  stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad

  může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový

  návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.

 

  (2)  V  zastavěných  územích,  v  zastavitelných  plochách podle územně

  plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí

  vodoprávní  úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového

  území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

 

  (3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území

  a   jejich   dokumentace   stanoví   Ministerstvo  životního  prostředí

  vyhláškou.

 

  (4)   Vodoprávní   úřad,  který  záplavové  území  stanovil,  zabezpečí

  zpřístupnění   dokumentace   a   předá  jednu  kopii  této  dokumentace

  Ministerstvu životního prostředí.

 

  (5)  Pokud  záplavová  území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební

  úřady  a  orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména z

  dostupných   podkladů   správců   povodí   a  správců  vodních  toků  o

  pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.

 

  (6)  Ministerstvo  životního  prostředí  podle podkladů správců vodních

  toků  zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na

  území  České  republiky  a  zabezpečuje  jejich  evidenci v informačním

  systému veřejné správy.

 

  (7)  Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření

  obecné povahy.

 

  (8)  Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1

  až 4 použijí přiměřeně.

 

  § 67

 

  Omezení v záplavových územích

 

  (1)  V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani

  provádět  stavby  s  výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok,

  převádějí   povodňové  průtoky,  provádějí  opatření  na  ochranu  před

  povodněmi  nebo  která  jinak  souvisejí  s  vodním tokem nebo jimiž se

  zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod

  a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické

  infrastruktury,  zřizování  konstrukcí  chmelnic,  jsou-li  zřizovány v

  záplavovém  území  v  katastrálních  územích vymezených podle zákona č.

  97/1996  Sb.,  o  ochraně  chmele,  ve  znění  pozdějších  předpisů, za

  podmínky,   že  současně  budou  provedena  taková  opatření,  že  bude

  minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a

  stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

 

  (2) V aktivní zóně je dále zakázáno

 

  a)  těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a

  provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

 

  b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

 

  c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

 

  d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

 

  (3)  Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit

  opatřením  obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může

  stejným  postupem  změnit  nebo  zrušit.  Takto  postupuje i v případě,

  není-li aktivní zóna stanovena.

 

  § 68

 

  Území určená k řízeným rozlivům povodní

 

  (1)  Za  území  určená  k  řízeným rozlivům povodní se považují pozemky

  nezbytné  pro  vzdouvání,  popřípadě  akumulaci povrchových vod veřejně

  prospěšnými  stavbami  na  ochranu  před povodněmi, k nimž bylo omezeno

  vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a.

 

  (2)  Za  škodu  vzniklou  řízeným  rozlivem  povodní  na  půdě, polních

  plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží

  poškozenému  náhrada,  kterou  poskytuje  v  penězích  stát  zastoupený

  Ministerstvem  zemědělství.  Výše  náhrady  za škodu způsobenou na půdě

  nebo  stavbě  se  stanoví  v  závislosti  na výši nákladů nezbytných na

  uvedení  půdy  nebo  stavby  do  původního  stavu,  včetně  nákladů  na

  odstranění  nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na

  polních  plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době

  rozlivu,  včetně  nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše

  náhrady  za  škodu  způsobenou  na  lesních  porostech se stanoví podle

  lesního  zákona^33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody

  a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.

 

  (3)  Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na

  dotaci,  poskytovanou  na základě zákona o zemědělství, který poškozený

  pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodně.

 

  (4)  Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze

  poskytnout  státní pomoc z titulu rozlivu povodně podle zákona o státní

  pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.

 

  (5)  Poškozenému  nenáleží  náhrada  v  případě,  že  nedodrží podmínky

  stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodní.

 

  § 69

 

  Území ohrožená zvláštními povodněmi

 

  Území  ohrožená  zvláštními  povodněmi  jsou území, která mohou být při

  výskytu  zvláštní  povodně  zaplavena  vodou. Pokud pro krizové situace

  předpokládaný   rozsah  území  ohrožený  zvláštními  povodněmi  výrazně

  přesahuje  záplavová  území,  vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu.

  Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon.^34)

 

  § 70

 

  Stupně povodňové aktivity

 

  (1)  Stupni  povodňové  aktivity se pro účely tohoto zákona rozumí míra

  povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla

  vodní  stavy  nebo  průtoky  v  hlásných  profilech  na vodních tocích,

  popřípadě  na  mezní  nebo  kritické  hodnoty  jiného  jevu  uvedené  v

  příslušném povodňovém plánu.

 

  (2) Rozsah operativních opatření prováděných pro ochranu před konkrétní

  povodní  se  řídí  nebezpečím  nebo vývojem povodňové situace, která se

  vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity, kterými jsou:

 

  a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně

  a  zaniká,  pominou-li  příčiny  takového nebezpečí; tento stav nastává

  rovněž   vydáním  výstražné  informace  předpovědní  povodňové  služby;

  vyžaduje  věnovat  zvýšenou  pozornost  vodnímu toku nebo jinému zdroji

  povodňového  nebezpečí,  zahajuje  činnost hlásná a hlídková služba; na

  vodních   dílech   nastává  tento  stav  při  dosažení  mezních  hodnot

  sledovaných  jevů  a  skutečností  z hlediska bezpečnosti díla nebo při

  zjištění  mimořádných  okolností,  jež by mohly vést ke vzniku zvláštní

  povodně,

 

  b)  druhý  stupeň  (stav  pohotovosti)  se  vyhlašuje,  když  nebezpečí

  přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a

  škodám  mimo  koryto;  vyhlašuje  se také při překročení mezních hodnot

  sledovaných   jevů  a  skutečností  na  vodním  díle  z  hlediska  jeho

  bezpečnosti;  aktivizují  se povodňové orgány a další účastníci ochrany

  před  povodněmi,  uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací

  práce,   provádějí  se  opatření  ke  zmírnění  průběhu  povodně  podle

  povodňového plánu,

 

  c)  třetí  stupeň  (stav  ohrožení)  se  vyhlašuje  při  bezprostředním

  nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v

  záplavovém  území;  vyhlašuje  se  také  při dosažení kritických hodnot

  sledovaných   jevů  a  skutečností  na  vodním  díle  z  hlediska  jeho

  bezpečnosti  současně  se  zahájením  nouzových  opatření; provádějí se

  povodňové  zabezpečovací  práce podle povodňových plánů a podle potřeby

  záchranné práce nebo evakuace.

 

  (3)  Druhý  a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve

  svém  územním  obvodu  povodňové  orgány.  Podkladem  je  dosažení nebo

  předpověď  dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených

  v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby,

  doporučení  správce  vodního  toku,  oznámení  vlastníka  vodního díla,

  případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí.

  O  vyhlášení  a  odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen

  informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.

 

  (4)  Směrodatné  limity  vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové

  aktivity  jsou  obsažené  v  povodňových  plánech  a  jsou  závazné pro

  povodňové plány nižších stupňů.

 

  § 71

 

  Povodňové plány

 

  (1)  Povodňovými  plány  se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty,

  které  obsahují  způsob  zajištění  včasných a spolehlivých informací o

  vývoji  povodně,  možnosti  ovlivnění  odtokového  režimu, organizaci a

  přípravu  zabezpečovacích  prací; dále obsahují způsob zajištění včasné

  aktivizace  povodňových  orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a

  ochrany  objektů,  přípravy  a organizace záchranných prací a zajištění

  povodní  narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené

  směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

 

  (2) Obsah povodňových plánů se dělí na

 

  a)  věcnou  část,  která  zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany

  před  povodněmi  určitého  objektu,  obce,  povodí nebo jiného územního

  celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,

 

  b)  organizační  část,  která  obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob

  spojení   účastníků   ochrany  před  povodněmi,  úkoly  pro  jednotlivé

  účastníky  ochrany  před  povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové

  služby,

 

  c) grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých

  jsou  zakresleny  zejména  záplavová  území,  evakuační  trasy  a místa

  soustředění, hlásné profily, informační místa.

 

  (3) Povodňovými plány územních celků jsou

 

  a)  povodňové  plány  obcí,  které  zpracovávají orgány obcí, v jejichž

  územních obvodech může dojít k povodni,

 

  b) povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které

  zpracovávají obce s rozšířenou působností,

 

  c) povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné

  orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,

 

  d)  Povodňový  plán  České  republiky,  který  zpracovává  Ministerstvo

  životního prostředí.

 

  (4)  Pro  stavby  ohrožené  povodněmi,  které se nacházejí v záplavovém

  území  nebo  mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány

  pro  svou  potřebu  a  pro  součinnost s povodňovým orgánem obce jejich

  vlastníci.  V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které

  stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne vodoprávní úřad.

 

  (5)  Vodoprávní  úřad  může  uložit  povinnost zpracovat povodňový plán

  vlastníkům  pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to

  třeba s ohledem na způsob jejich užívání.

 

  (6)  U  povodňových  plánů  územních  celků  (odstavec  3) zpracovatelé

  každoročně  prověřují  jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního

  tání  a  toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány (odstavec 4)

  zpracovatelé  přezkoumávají  při podstatných změnách podmínek, za nichž

  byly  zpracovány.  Pokud  z  přezkoumání  vyplyne  potřeba  úpravy nebo

  doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.

 

  (7)  Věcnou  a  grafickou  část povodňového plánu územních celků a jeho

  změny   zpracovatelé   předkládají  nadřízenému  povodňovému  orgánu  k

  potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánů

  pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obce. Jde-li o stavbu

  přesahující  svým  rozsahem  nebo  vlivem na okolí významně území obce,

  potvrzuje  soulad  nadřízený povodňový orgán a nižší povodňové orgány o

  tom  informuje.  Potvrzením  souladu  se  stává  věcná  a grafická část

  povodňového   plánu   závaznou.   Organizační  část  povodňového  plánu

  zpracovatelé  průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům

  a  účastníkům  řízení  ochrany před povodněmi k využití, pokud jim není

  přístupná na portálu veřejné správy v elektronické podobě.

 

  § 72

 

  Povodňové prohlídky

 

  (1) Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních

  dílech  a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních

  ležících  v  těchto  územích  nejsou  závady,  které  by  mohly  zvýšit

  nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.

 

  (2)  Povodňové  prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle

  povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.

 

  (3)  Povodňové  orgány  mohou  na  základě  povodňové  prohlídky vyzvat

  vlastníky  pozemků,  staveb  a zařízení v záplavovém území k odstranění

  předmětů  a  zařízení,  které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů

  nebo  ucpání  koryta  níže  po  toku.  Pokud  tito  vlastníci  výzvy ve

  stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.

 

  § 73

 

  Předpovědní a hlásná povodňová služba

 

  (1)  Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě

  další  účastníky  ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o

  jejím  vzniku  a  o  dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických

  prvcích  charakterizujících  vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách,

  vodních  stavech  a  průtocích  ve  vybraných  profilech.  Tuto  službu

  zabezpečuje  Český  hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem

  povodí.

 

  (2)  Hlásná  povodňová  služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům

  pro  varování  obyvatelstva  v  místě  očekávané  povodně  a  v místech

  ležících  níže  na  vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky

  ochrany  před  povodněmi  o vývoji povodňové situace a předává zprávy a

  hlášení  potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu

  před  povodněmi.  Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány

  obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností

  a  podílejí  se  na  ní  ostatní  účastníci  ochrany  před povodněmi. K

  zabezpečení  hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v

  případě potřeby hlídkovou službu.

 

  (3)   Vlastníci  vodních  děl  vzdouvajících  vodu  oznamují  nebezpečí

  zvláštní  povodně příslušným povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému

  sboru   České  republiky  a  v  případě  nebezpečí  z  prodlení  varují

  bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby.

 

  (4)  Pro  předávání  informací předpovědní a hlásné povodňové služby se

  využívá  operačních  a  informačních  středisek  Hasičského záchranného

  sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systému^35).

 

  § 74

 

  Povodňové záchranné práce

 

  (1)  Povodňovými  záchrannými  pracemi  jsou  technická  a  organizační

  opatření  prováděná  za  povodně  v  bezprostředně  ohrožených nebo již

  zaplavených  územích  k  záchraně  životů  a majetku, zejména ochrana a

  evakuace  obyvatelstva  z  těchto  území,  péče o ně po nezbytně nutnou

  dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

 

  (2)  Povodňové  záchranné  práce  v případech, kdy jsou ohroženy lidské

  životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a

  zdravotnictví,  zajišťují  povodňové  orgány  ve spolupráci se složkami

  integrovaného záchranného systému.

 

  § 75

 

  Povodňové zabezpečovací práce

 

  (1)   Povodňovými   zabezpečovacími  pracemi  jsou  technická  opatření

  prováděná  při  nebezpečí  povodně  a  za  povodně  ke zmírnění průběhu

  povodně a jejích škodlivých následků.

 

  (2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména

 

  a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky,

  mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,

 

  b) rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,

 

  c)  ochrana  koryta  a  břehů  proti  narušování  povodňovým průtokem a

  zajišťování břehových nátrží,

 

  d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,

 

  e) opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících

  vodu,

 

  f) provizorní uzavírání protržených hrází,

 

  g) instalace protipovodňových zábran,

 

  h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,

 

  i) opatření k omezení znečištění vody,

 

  j) opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.

 

  (3)  Povodňové  zabezpečovací  práce  zajišťují správci vodních toků na

  vodních  tocích  a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty

  podle   povodňových   plánů   nebo   na   příkaz   povodňových  orgánů.

  Zabezpečovací  práce,  které  mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh

  povodně,  musí  být  koordinovány  ve  spolupráci s příslušným správcem

  povodí  na  celém  vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce

  prováděné  na  vodních  dílech  zařazených  do I. nebo II. kategorie se

  projednávají  s  osobou  pověřenou  prováděním  technickobezpečnostního

  dohledu (§ 61 odst. 9), pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.

 

  § 76

 

  Dokumentace a vyhodnocení povodní

 

  (1) Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů

  o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o

  příčině  vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s

  povodní.  K  tomu  zejména  slouží  záznamy v povodňové knize, průběžný

  záznam  vodních  stavů  a  orientačních  hodnot  rychlostí  a  průtoků,

  průběžný  záznam  údajů  o  provozu  vodních  děl  ovlivňujících průběh

  povodně,   označování  nejvýše  dosažené  hladiny  vody,  zaměřování  a

  zakreslování  záplavy,  monitorování  kvality  vody  a  možných  zdrojů

  znečištění,  fotografické  snímky  a  filmové  záznamy, účelový terénní

  průzkum a šetření.

 

  (2)  Povodňové  orgány  obcí a obcí s rozšířenou působností a účastníci

  ochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu

  o  povodni,  při  které  byla  vyhlášena  povodňová  aktivita,  došlo k

  povodňovým   škodám  nebo  byly  prováděny  povodňové  zabezpečovací  a

  záchranné  práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které

  obsahuje  rozbor  příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti

  provedených  opatření,  věcný  rozsah  a odborný odhad výše povodňových

  škod  a  návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují

  do  3  měsíců  po  ukončení  povodně,  v  případě potřeby rozsáhlejších

  dokumentačních  prací  se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců

  po ukončení povodně.

 

  (3)  Evidenci  vyhodnocených  povodní  zajišťují  správci  povodí  a  z

  hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.

 

  (4)  Zprávy  o  povodni  jsou  předávány  k využití vyššímu povodňovému

  orgánu a k evidenci správci povodí.

 

  Díl 3

 

  Povodňové orgány

 

  § 77

 

  (1)  Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení

  ochrany  před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení,

  organizaci  a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v

  období  následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace

  a   kontroly  činnosti  ostatních  účastníků  ochrany  před  povodněmi.

  Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.

 

  (2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány

 

  a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,

 

  b)  obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze

  úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,

 

  c) krajské úřady,

 

  d)  Ministerstvo  životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných

  prací přísluší Ministerstvu vnitra.^34)

 

  (3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány

 

  a)  povodňové  komise  obcí  a  v  hlavním městě Praze povodňové komise

  městských částí,

 

  b)  povodňové  komise  obcí  s  rozšířenou působností a v hlavním městě

  Praze  povodňové  komise  městských  částí  stanovené Statutem hlavního

  města Prahy,

 

  c) povodňové komise krajů,

 

  d) Ústřední povodňová komise.

 

  (4)  Povodňové  orgány  mohou  v  době povodně činit opatření a vydávat

  operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných

  případech  i  nad  rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém

  případě   musí  neprodleně  uvědomit  dotčené  osoby.  Všechna  přijatá

  opatření  a  vydané  příkazy  se zapisují do povodňové knihy a musí být

  přístupné   k   nahlédnutí   osobám   vykonávajícím   působnost  místně

  příslušných  povodňových  orgánů,  nebo  způsobem  umožňujícím  dálkový

  přístup.   Na  vydávání  těchto  příkazů  se  nevztahuje  správní  řád.

  Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo

  třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.

 

  (5)  Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni

  za  účelem  provádění  záchranných  a  zabezpečovacích  prací oprávněni

  vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.

 

  (6)  Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům

  pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.

 

  (7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího

  stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními

  silami není schopen tuto ochranu zajistit.

 

  (8)  Povodňový  orgán,  který převezme řízení ochrany před povodněmi na

  základě  žádosti  povodňového  orgánu  nižšího  stupně nebo z vlastního

  rozhodnutí,  je  povinen  oznámit  příslušným nižším povodňovým orgánům

  datum  a  čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před

  povodněmi  a  provést  o  tom  zápis v povodňové knize. Nižší povodňové

  orgány  zůstávají  dále  činné,  provádějí  ve  své  územní  působnosti

  opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým

  orgánem nebo podle jeho pokynů.

 

  (9)   Pokud   dojde   k  vyhlášení  krizového  stavu  podle  zvláštního

  zákona,^34) přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen,

  řízení  ochrany  před  povodněmi  orgán,  který  je k tomu podle tohoto

  zákona příslušný.

 

  § 78

 

  Povodňové orgány obcí

 

  (1) Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v

  jejich  územních  obvodech  možnost  povodní, zřídit povodňovou komisi,

  jinak  tuto  činnost  zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise

  obce  je  starosta  obce.  Další  členy komise jmenuje z členů obecního

  zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k

  provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.

 

  (2)  Povodňové  orgány  obcí  jsou  podřízeny povodňovému orgánu obce s

  rozšířenou působností.

 

  (3)   Povodňové   orgány  obcí  ve  svých  územních  obvodech  v  rámci

  zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

 

  a)  potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků

  (uživatelů)  pozemků  a  staveb,  pokud se nacházejí v záplavovém území

  nebo zhoršují průběh povodně (§ 71 odst. 4), s povodňovým plánem obce,

 

  b)  zpracovávají  povodňový  plán  obce  a  předkládají jej k odbornému

  stanovisku  správci  povodí,  v  případě  drobných vodních toků správci

  těchto vodních toků,

 

  c) provádějí povodňové prohlídky,

 

  d)  zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných

  prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,

 

  e) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

 

  f)  organizují  a  zabezpečují  hlásnou  povodňovou  službu a hlídkovou

  službu,  zabezpečují  varování  právnických  a fyzických osob v územním

  obvodu obce s využitím jednotného systému varování,

 

  g)  informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních

  obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,

 

  h)  vyhlašují  a  odvolávají  stupně  povodňové aktivity v rámci územní

  působnosti,

 

  i)  organizují,  řídí,  koordinují  a ukládají opatření na ochranu před

  povodněmi  podle  povodňových  plánů  a  v  případě potřeby vyžadují od

  orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

 

  j)  zabezpečují  evakuaci  a  návrat,  dočasné  ubytování  a stravování

  evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,

 

  k)  zajišťují  v  době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči,

  organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce

  v území,

 

  l)  provádějí  prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových

  škod,  zjišťují  účelnost  provedených  opatření  a  podávají  zprávu o

  povodni povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností,

 

  m) vedou záznamy v povodňové knize.

 

  § 79

 

  Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností

 

  (1)  Starosta  obce  s  rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi

  obce  s  rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise

  jmenuje  ze  zaměstnanců  obce  s  rozšířenou  působností zařazených do

  obecního  úřadu  a  zástupců  orgánů  a  právnických  osob,  které jsou

  způsobilé  k  provádění  opatření,  popřípadě  pomoci  při ochraně před

  povodněmi.  V  případě souběžné činnosti povodňové komise obce a obce s

  rozšířenou  působností  pověřuje starosta řízením povodňové komise obce

  jiného  člena  komise.  Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je

  podřízen povodňovému orgánu kraje.

 

  (2)  Povodňové  orgány  obcí  s rozšířenou působností ve svých územních

  obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

 

  a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových

  plánů  obcí  s  povodňovým  plánem  správního  obvodu obce s rozšířenou

  působností,

 

  b)  zpracovávají  povodňový  plán  správního  obvodu  obce s rozšířenou

  působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku,

 

  c) organizují provádění povodňových prohlídek,

 

  d) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

 

  e)  organizují  odborná  školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů

  obcí a účastníků ochrany před povodněmi,

 

  f)  ukládají  podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních

  řádů z hlediska povodňové ochrany,

 

  g)  organizují  a  řídí  hlásnou  povodňovou službu na území v správním

  obvodu  obce  s  rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu

  povodně  povodňové  orgány  sousedních  obcí  s  rozšířenou působností,

  příslušné  správce  povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský

  záchranný sbor České republiky,

 

  h)  organizují,  řídí,  koordinují  a ukládají opatření na ochranu před

  povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná

  povodňovými  orgány  obcí  a  v  případě  potřeby  vyžadují  od orgánů,

  právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

 

  i)  vyhlašují  a  odvolávají  stupně  povodňové aktivity v rámci územní

  působnosti,

 

  j)  využívají  pro  řízení  záchranných prací, pro jejich koordinaci se

  složkami  integrovaného  záchranného  systému  a  pro  spojení  s místy

  záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České

  republiky,

 

  k)  v  nutných  případech,  pokud  není svolána povodňová komise kraje,

  nařizují  po  dohodě  se správou povodí mimořádné manipulace na vodních

  dílech  nad  rámec  schválených  manipulačních  řádů s možným dosahem v

  rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,

 

  l)   spolupracují   v  době  povodně  s  povodňovými  orgány  obcí  při

  zajišťování   hygienické   a  zdravotnické  péče,  organizují  náhradní

  zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

 

  m)  soustřeďují  zprávy  o  rozsahu  a  výši povodňových škod, posuzují

  účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu

  o povodni,

 

  n) vedou záznamy v povodňové knize.

 

  § 80

 

  Povodňové orgány krajů

 

  (1) Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou.

  Další  členy  komise  jmenuje  její  předseda  z  řad zaměstnanců kraje

  zařazených  do  krajského  úřadu, příslušných správců povodí a zástupců

  orgánů  a  právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření,

  popřípadě  pomoci  při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán kraje je

  podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.

 

  (2)   Povodňové  orgány  krajů  ve  svých  územních  obvodech  v  rámci

  zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

 

  a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových

  plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem

  správního obvodu kraje,

 

  b)  zpracovávají povodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst.

  3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,

 

  c) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

 

  d)  ukládají  podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních

  řádů z hlediska povodňové ochrany,

 

  e)  organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcí s

  rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,

 

  f)  účastní  se  hlásné  povodňové  služby  na území kraje, informují o

  nebezpečí   a  průběhu  povodně  povodňové  orgány  obcí  s  rozšířenou

  působností,  Český  hydrometeorologický  ústav a Ministerstvo životního

  prostředí,

 

  g)  organizují,  řídí  a  koordinují opatření na ochranu před povodněmi

  podle   povodňových   plánů,   řídí  a  koordinují  opatření  prováděná

  povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,

 

  h)  vyhlašují  a  odvolávají  stupně  povodňové aktivity v rámci územní

  působnosti,

 

  i)   řídí   ve  svém  správním  obvodu  ovlivňování  odtokových  poměrů

  manipulacemi  na  vodních  dílech  v rámci manipulačních řádů; nařizují

  mimořádné  manipulace  na  těchto  vodních dílech nad rámec schváleného

  manipulačního  řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcí s

  rozšířenou  působností  ve  svém správním obvodu, s příslušnými správci

  povodí  a  s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být

  touto mimořádnou manipulací ovlivněny,

 

  j)  posuzují  vliv  zabezpečovacích  prací  na vodních tocích a vodních

  dílech  na  odtokový  režim  po  projednání  se  správci vodních toků a

  vodních  děl,  které  jimi  mohou  být  dotčeny,  a  koordinují  jejich

  provádění,

 

  k)  zpracovávají  souhrnnou  hodnotící  zprávu o povodni včetně analýzy

  rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,

 

  l) vedou záznamy v povodňové knize,

 

  m)  využívají  pro  řízení  záchranných prací, pro jejich koordinaci se

  složkami  integrovaného  záchranného  systému  a  pro  spojení  s místy

  záchranných  prací příslušné operační a informační středisko Hasičského

  záchranného sboru České republiky.

 

  § 81

 

  Ústřední povodňový orgán

 

  (1)  Ministerstvo  životního  prostředí jako ústřední povodňový orgán v

  rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

 

  a)  řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení

  povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,

 

  b)  metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména

  zpracování,  předkládání  a  schvalování  povodňových plánů, organizaci

  předpovědní a hlásné povodňové služby,

 

  c) zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový

  plán  České  republiky  a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové

  komisi,

 

  d)   potvrzuje  soulad  povodňových  plánů  správních  obvodů  krajů  s

  povodňovým plánem České republiky,

 

  e)  účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro

  případné  převzetí  řízení  ochrany  před povodněmi Ústřední povodňovou

  komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,

 

  f)  zajišťuje  průzkumné  a dokumentační práce většího rozsahu (letecká

  pozorování, snímkování a podobně),

 

  g) účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.

 

  (2)  Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její

  statut.  Předsedou  Ústřední  povodňové  komise  je  ministr  životního

  prostředí a místopředsedou ministr vnitra.

 

  (3)  Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě

  potřeby  ukládá  v  celém  rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době

  povodně   ohrožující  rozsáhlá  území,  pokud  povodňové  komise  krajů

  vlastními  silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci

  plnění úkolů při ochraně před povodněmi

 

  a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,

 

  b)  nařizuje  po  projednání  s  příslušnými povodňovými orgány krajů a

  příslušnými  správci  povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad

  rámec  schváleného  manipulačního  řádu  s  možným dosahem přesahujícím

  rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,

 

  c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,

 

  d) vede záznamy v povodňové knize.

 

  Díl 4

 

  Ostatní účastníci ochrany před povodněmi

 

  § 82

 

  Správci povodí

 

  Správci  povodí  v  rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi kromě

  úkolů správce vodních toků

 

  a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních obvodů

  obcí s rozšířenou působností,

 

  b) spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů

  a povodňového plánu České republiky,

 

  c)  spolupracují  s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností při

  provádění povodňových prohlídek,

 

  d)  dávají  podněty  povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v

  záplavových   územích,   popřípadě   jiných  opatření  k  ochraně  před

  povodněmi,

 

  e)  účastní  se  hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují

  hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům,

  spolupracují   s  Českým  hydrometeorologickým  ústavem  při  provádění

  předpovědní povodňové služby,

 

  f)  spolupracují  s  vlastníky  vodních  děl  při  oznamování nebezpečí

  zvláštní povodně,

 

  g) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové

  aktivity,

 

  h)  poskytují  odbornou,  technickou  a  organizační  podporu  činnosti

  povodňovým komisím krajů,

 

  i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně v povodí,

 

  j)  po  povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcí s rozšířenou

  působností  a  správců  vodních  toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za

  povodí  a  předkládají  ji  povodňovým  orgánům  krajů  a  Ministerstvu

  životního prostředí,

 

  k)  spolupracují  s  povodňovými  orgány obcí s rozšířenou působností a

  krajů při školení a výcviku pracovníků,

 

  l) zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před

  povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.

 

  § 83

 

  Správci vodních toků

 

  Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

 

  a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,

 

  b)  provádějí  ve  spolupráci  s  povodňovými  orgány obcí s rozšířenou

  působností povodňové prohlídky na vodních tocích,

 

  c) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo

  jiných  staveb  a  pozemků  na  vodních  tocích  a  v  záplavovém území

  povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi,

 

  d)   zajišťují   pracovní   síly   a   věcné  prostředky  na  provádění

  nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,

 

  e)  v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a

  dostupnost  věcných  prostředků  a  prověřují jejich připravenost podle

  povodňových plánů,

 

  f)  sledují  na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh

  povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových

  zácp  a  nápěchů,  postup  tání  a  chod  ledů,  vodní stavy a průtoky,

  popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,

 

  g)  účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu

  povodně  povodňové  orgány  obcí  s  rozšířenou  působností,  příslušné

  správce  povodí,  pracoviště  Českého  hydrometeorologického  ústavu  a

  Hasičský záchranný sbor České republiky,

 

  h)  poskytují  odbornou  pomoc  obecním povodňovým komisím a povodňovým

  komisím obcí s rozšířenou působností,

 

  i) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové

  aktivity,

 

  j)  provádějí  zabezpečovací  práce  na  vodních  tocích  a  činí další

  opatření podle povodňových plánů,

 

  k) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,

 

  l)  po  povodni  provádějí  ve  spolupráci  s  orgány ochrany přírody a

  vodoprávními  úřady  prohlídky  vodního  toku,  zjišťují  rozsah a výši

  povodňových  škod  a  sepisují  o nich protokol; dále posuzují účelnost

  provedených  opatření  a  zpracovávají  zprávu o povodni a předávají ji

  povodňovému  orgánu  obce  s rozšířenou působností, příslušnému správci

  povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,

 

  m)  odstraňují  povodňové  škody  na  korytech  vodních  toků,  zejména

  zabezpečují  kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný

  profil  koryta  vodního  toku;  na tyto činnosti se nevztahují zvláštní

  právní  předpisy;^34a)  zahájení těchto činností oznámí správce vodního

  toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.

 

  § 84

 

  Vlastníci vodních děl

 

  (1)  Vlastníci  vodních  děl,  která  mohou  ovlivnit  průběh přirozené

  povodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

 

  a)  provádějí  ve  spolupráci  s  povodňovými  orgány obcí s rozšířenou

  působností  a  krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují

  stav  objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a

  odstraňují zjištěné závady,

 

  b)   zajišťují   pracovní   síly   a   věcné  prostředky  na  provádění

  zabezpečovacích prací na vodních dílech,

 

  c) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a

  dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,

 

  d)  sledují  na  vodních  dílech  všechny  jevy  rozhodné  pro bezpečné

  převedení  povodně,  zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah

  zamrzání,  tvorbu  nebezpečných  ledových zácp a nápěchů, postup tání a

  chod   ledů,   stav  hladiny  vody,  popřípadě  nahromadění  plovoucích

  předmětů,

 

  e)  účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu

  povodně  povodňový  orgán obce s rozšířenou působností, správce vodního

  toku,     příslušného     správce     povodí,     pracoviště    Českého

  hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,

 

  f) manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu

  tak,  aby  se  snížilo  nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů

  vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí,

 

  g)  k  mimořádným  manipulacím  na vodních dílech nad rámec schválených

  manipulačních  řádů  si  vyžadují  souhlas  povodňového  orgánu  obce s

  rozšířenou působností nebo kraje podle možného dosahu vlivu manipulace,

 

  h)  provádějí  zabezpečovací  práce  na  vodních  dílech včetně oblasti

  vzdutí,

 

  i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,

 

  j)  po  povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši

  povodňových  škod,  posuzují  účelnost provedených opatření a poskytují

  povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, správci vodního toku a

  příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni,

 

  k) odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují

  pro případ další povodně.

 

  (2)  Vlastníci  vodních  děl  I.  až III. kategorie (§ 61), kterým byla

  uložena  povinnost  zajistit  provádění technickobezpečnostního dohledu

  dále

 

  a)   poskytnou   příslušným   povodňovým   orgánům,  orgánům  krizového

  řízení^34)  a  orgánům  integrovaného  záchranného  systému^35) údaje o

  parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových

  vln  a  rozsah  ohroženého území) a o provádění technickobezpečnostního

  dohledu  (program)  v  období  povodňové aktivity nebo krizových stavů;

  vodoprávní úřad může stanovit lhůtu pro splnění této povinnosti,

 

  b)  oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních

  toků   a  Hasičskému  záchrannému  sboru  České  republiky  skutečnosti

  rozhodné  pro  vyhlášení  stavů  pohotovosti  a  ohrožení při nebezpečí

  vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,

 

  c)  při  bezprostředním  ohrožení  bezpečnosti  vodních  děl  a  vývoji

  směřujícím  k  narušení  jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují

  povodňové  orgány  níže po toku podle povodňových plánů územních celků,

  Hasičský  záchranný  sbor  České  republiky  a  v  případě  nebezpečí z

  prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.

 

  (3)  Na  rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla

  (odstavce 1 a 2) stavebník.

 

  § 85

 

  Vlastníci  pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo

  zhoršují průběh povodně

 

  (1)  Vlastníci  pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území

  nebo zhoršují průběh povodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové

  podmínky a průběh povodně, při tom

 

  a)  zpracovávají  povodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71

  odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,

 

  b)  provádějí  ve  spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky,

  zejména  prověřují  stav  objektů v záplavovém území z hlediska možného

  ovlivnění  odtokových  podmínek  za povodně a možného odplavení staveb,

  jejich částí a movitých věcí,

 

  c)  na  příkaz  povodňového  orgánu odstraňují své předměty a zařízení,

  které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže

  po toku,

 

  d)  zajišťují  pracovní  síly  a  věcné  prostředky k zabezpečení svých

  předmětů  a  zařízení,  které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů

  nebo ucpání koryta níže po toku,

 

  e)  v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a

  dostupnost  věcných  prostředků  a  prověřují jejich připravenost podle

  povodňového plánu,

 

  f)  sledují  na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné

  převedení  povodně,  zejména  nahromadění  plovoucích předmětů a ucpání

  průtočného profilu,

 

  g)  účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu

  povodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor

  České republiky,

 

  h)  zajišťují  záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné

  sklizně,

 

  i)  zajišťují  ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě, jsou-li

  vlastníky  nebo  provozovateli  přístavu;  přitom se řídí pokyny orgánů

  státní plavební správy,

 

  j)  provádějí  povodňové  zabezpečovací  práce,  zejména  na  objektech

  propustků  a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena

  jejich průtočná kapacita,

 

  k)  provádějí  po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a

  výši  povodňových  škod  a  poskytují  povodňovému  orgánu podklady pro

  zprávu o povodni,

 

  l)  odstraňují  povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro

  případ další povodně.

 

  (2) Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby stavebník.

 

  (3)  Vlastníci  movitého  majetku  ve vodních tocích nebo v záplavových

  územích  jsou  povinni  dbát  o jeho umístění i užívání způsobem, který

  nebude  bránit  odtoku  velkých vod, případně znemožní odplavení tohoto

  majetku.

 

  Díl 5

 

  Náklady na opatření na ochranu před povodněmi

 

  § 86

 

  (1)  Jednotlivé  obce  mohou  činit opatření k přímé ochraně majetku na

  svém  území.  Stát  a  kraje mohou na tato opatření přispět. Obce mohou

  požádat  vlastníky  majetku,  který  je  těmito  opatřeními  chráněn, o

  příspěvek na jejich výstavbu.

 

  (2)  Právnické  a  fyzické  osoby  nesou  náklady,  které  jim vzniknou

  vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.

 

  (3)  Náklady  na  zabezpečovací  práce  na  vodních tocích hradí jejich

  správci.  Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na

  těchto vodních dílech.

 

  (4)  Náklady  na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 2, hradí

  obce,  kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany

  podle zvláštního právního předpisu.^36)

 

  § 87

 

  Majetkovou  újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v

  době povodně

 

  a) povodňovou komisí obce hradí obec,

 

  b)  povodňovou  komisí  obce  s  rozšířenou  působností  hradí  obec  s

  rozšířenou působností,

 

  c) povodňovou komisí kraje hradí kraj,

 

  d) Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.

 

  HLAVA X

 

  POPLATKY

 

  Díl 1

 

  Poplatky

 

  § 88

 

  Poplatek za odebrané množství podzemní vody

 

  (1)  Oprávněný,  který  má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1

  písm.  b)  bod  1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek

  stanovených  tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané

  podzemní  vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil

  výkon  svého  povolení  k  nakládání  s  vodami  podle  §  11  odst.  3

  provozovateli  vodovodu  pro veřejnou potřebu^10a) tím, že na něj výkon

  povolení  smluvně převedl^36a) a tento provozovatel oznámil svůj název,

  sídlo  a  identifikační číslo osoby České inspekci životního prostředí,

  považuje  se  za  odběratele  tento  provozovatel vodovodu pro veřejnou

  potřebu.  Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou

  uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

 

  (2)  Poplatek  se  neplatí  za  skutečný  odběr podzemní vody z jednoho

  vodního  zdroje  menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší

  nebo  rovný  500  m3  v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry

  povolené  k  účelu  získání  tepelné energie, za odběry vody ke snížení

  znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a

  za  odběry  vody  sloužící  hydraulické  ochraně  podzemních  vod  před

  znečištěním.

 

  (3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech

  území  jedné  obce,  odebrané  množství  vody  se pro účely zpoplatnění

  sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí

  podzemní  voda  nacházející  se  ve  stejném  dílčím  povodí,  které je

  specifikováno    číslem    hydrologického    pořadí,   a   ve   stejném

  hydrogeologickém rajonu.

 

  (4)  Vybírání a vymáhání poplatku vykonává správce daně příslušný podle

  sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů.

 

  (5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je

  odběratel  povinen  zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje

  identifikační  údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a

  poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o

  povoleném  množství  odběru  podzemních  vod  v  členění  podle  odběrů

  podzemních  vod  podle  jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V

  poplatkovém   hlášení   vypočte   odběratel  výši  záloh  poplatku  pro

  následující  kalendářní  rok  a  předloží  jej České inspekci životního

  prostředí  do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové

  hlášení   podávat,   pokud  nepodléhá  zpoplatnění  podle  odstavce  2.

  Odběratel  rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že

  od  posledního  jím  podaného  poplatkového  hlášení  nedošlo  ke změně

  povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové

  hlášení   podáno.   Vzor   poplatkového  hlášení  stanoví  Ministerstvo

  životního   prostředí   ve   spolupráci   s  Ministerstvem  zemědělství

  vyhláškou.

 

  (6)  Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel

  vynásobením  příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní

  vody v m3.

 

  (7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení

  a  ověření  údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši

  zálohy  a  výši  čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem,

  který  doručí  odběrateli  a  správci daně příslušnému podle sídla nebo

  místa   pobytu   odběratele  do  15.  prosince  běžného  roku.  Opravný

  prostředek  proti  zálohovému výměru nemá odkladný účinek. Výše záloh a

  výše  čtvrtletních  nebo  měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem

  platí  až  do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce

  životního  prostředí  předává  Generálnímu  ředitelství  cel  do  konce

  kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů.

 

  (8)  V  zálohovém  výměru  Česká  inspekce  životního prostředí stanoví

  rovnoměrné  čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo

  je  nižší  než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich

  souhrnná  výše  je  vyšší  než  300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel

  povinen  zaplatit  nejpozději  do 25. dne kalendářního měsíce, za který

  byla  záloha  vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit

  nejpozději  do  25.  dne  posledního  měsíce kalendářního čtvrtletí, za

  které byla záloha vyměřena. Odběratel je na základě vydaného zálohového

  výměru  povinen  platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo

  čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy

  a  výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový

  zálohový  výměr  vydá  Česká  inspekce  životního  prostředí na základě

  nového  poplatkového  hlášení  odběratele  nebo  v  případě změny sazby

  poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem.

 

  (9)  Dojde-li  k  zániku  odběratele  v  průběhu  kalendářního roku bez

  právního  nástupce,  je  odběratel  povinen  nejpozději  ke  dni zániku

  zaplatit  poměrnou  část  předpokládaného  ročního  poplatku,  na jehož

  úhradu  se  započtou  do  té  doby  provedené  zálohy týkající se téhož

  kalendářního roku.

 

  (10)  Odběratel  je  povinen  do  15.  února  předložit  České inspekci

  životního  prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve

  kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména

  údaje  o  výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní

  vody  v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení

  a  účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční

  výši  poplatku  za  uplynulý  kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými

  zálohami,  navrhne  vyrovnání  a  předloží  poplatkové  přiznání  České

  inspekci   životního  prostředí.  Vzor  poplatkového  přiznání  stanoví

  Ministerstvo   životního   prostředí   ve  spolupráci  s  Ministerstvem

  zemědělství vyhláškou.

 

  (11)  Roční  výši  poplatku  v  poplatkovém  přiznání vypočte odběratel

  vynásobením   příslušné   sazby  poplatku  skutečně  odebraným  objemem

  podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.

 

  (12)  Česká  inspekce  životního  prostředí  na  podkladě  poplatkového

  přiznání  a  ověření  údajů  rozhodných pro výpočet poplatku rozhodne o

  výši  poplatku  za  uplynulý  kalendářní rok poplatkovým výměrem, který

  doručí  odběrateli  a  správci  daně příslušnému podle sídla nebo místa

  pobytu  odběratele  do  60  dnů  po  obdržení  poplatkového  přiznání s

  oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci.

 

  (13)  V  případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek,

  uhradí  odběratel nedoplatek na účet příslušného správce daně do 30 dnů

  ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené

  zálohy  jsou  vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný správce daně

  odběrateli   přeplatek  bez  žádosti  do  30  dnů  ode  dne,  kdy  bylo

  příslušnému  správci  daně  doručeno  oznámení České inspekce životního

  prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci.

 

  (14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní

  moci  a  jsou  vykonatelné,  zašle  Česká  inspekce životního prostředí

  bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.

 

  (15)  Část  poplatků  za  odběr  podzemní  vody ve výši 50 % je příjmem

  rozpočtu  kraje,  na  jehož  území  se odběr podzemní vody uskutečňuje,

  zbytek  je  příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které

  jsou  příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby

  a  obnovy  vodohospodářské  infrastruktury,  a  to zejména pro obec, na

  jejímž  území  se  odběr  podzemní  vody  uskutečňuje,  a  na zřízení a

  doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.

 

  § 89

 

  Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

 

  (1)  Právnická  nebo  fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod

  povrchových,  (dále  jen  "znečišťovatel") je za podmínek stanovených v

  tomto   zákoně  povinna  platit  poplatek  za  znečištění  vypouštěných

  odpadních  vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (dále jen

  "poplatky"). Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.

 

  (2)  Povinnost  platit  poplatky  podle  odstavce  1  se  nevztahuje na

  vypouštění

 

  a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona^2) jako přírodní

  léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

 

  b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených

  minerálních vod,

 

  c) vod ze sanačních vrtů,

 

  d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.

 

  (3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení

  nebo  přerušení  provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za

  období  nezbytně  nutné  k  obnovení  jejího  provozu  poplatky ve výši

  odpovídající  poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za

  předchozí   kalendářní  rok.  Omezení,  přerušení  a  obnovení  provozu

  čistírny  odpadních  vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci

  životního  prostředí,  která  tyto  skutečnosti  prověří  a  zohlední v

  poplatkovém výměru za toto období.

 

  § 90

 

  Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

 

  (1)  Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel

  povinen  platit,  jestliže  jím  vypouštěné  odpadní  vody  překročí  v

  příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit

  zpoplatnění.  Ukazatele  znečištění,  hmotnostní  a koncentrační limity

  zpoplatnění  a  sazby  poplatku  členěné  podle  jednotlivých ukazatelů

  znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

 

  (2)  Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je

  znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních

  vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3.

 

  (3) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením

  objemu  vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1

  m3.

 

  (4)  Poplatek  za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu

  dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako

  násobek  sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za

  kalendářní  rok.  V  případě,  že  u některé zpoplatněné látky dojde ke

  snížení  jejího  celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu

  kalendářnímu  roku  nejméně  o  20  %,  nejvýše však o 50 %, snižuje se

  poplatek  za  tuto  látku  o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u

  některé  zpoplatněné  látky  ke  snížení  jejího celkového vypouštěného

  množství  oproti  předcházejícímu  kalendářnímu  roku  o více než 50 %,

  poplatek  za  tuto  látku  se  neplatí.  Celkové množství znečištění se

  zjistí  vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného

  ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod.

 

  (5)  Sazba  pro  zpoplatnění  u  ukazatele  znečištění "organické látky

  charakterizované   chemickou   spotřebou   kyslíku"  se  použije  podle

  odpovídajícího druhu odpadních vod.

 

  (6)  Znečišťovatel  může  pro  účely  výpočtu  poplatku pro jeden zdroj

  znečištění  odečíst  množství  znečištění  obsažené  v  jím  odebrané a

  použité  vodě  nebo  ve  vodě  odebrané a použité jinou právnickou nebo

  podnikající  fyzickou  osobou,  která mu předává vzniklé odpadní vody k

  dalšímu  zneškodňování,  od zjištěného celkového množství znečištění ve

  vypouštěných  odpadních  vodách  z  daného  zdroje znečištění. Odečtené

  množství   znečištění   odebrané  vody  doloží  údaji  o  koncentracích

  znečištění  v  odebrané  vodě  podle příslušných ukazatelů znečištění a

  údajem  o  jejím  odebraném  množství  v  roce,  za  který  je poplatek

  vypočítáván.  Za  správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě

  odpovídá znečišťovatel.

 

  § 91

 

  Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod

 

  (1)  Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla

  poplatková  povinnost  podle  tohoto zákona, povinen u každého zdroje a

  výpustě  sledovat  koncentraci  znečištění  ve  vypouštěných  odpadních

  vodách  v  příslušných  ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních

  vod  a  vést  o  tomto  sledování  a  měření  provozní  evidenci  podle

  jednotlivých  ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost

  zjištění  zdrojů  znečišťování  vypouštěných  odpadních  vod, stanovení

  koncentrace  znečištění  podle příslušných ukazatelů znečištění, měření

  objemu  vypouštěných  odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré

  podklady  k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat

  po dobu 5 let.

 

  (2)  Vypouští-li  znečišťovatel  odpadní  vody  v  jedné  lokalitě více

  výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu

  vypouštěných  odpadních  vod  započítávají  vypouštěné  odpadní vody ze

  všech  výpustí.  Více  výpustmi  v jedné lokalitě se rozumějí například

  jednotlivé  výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé

  výpustě  z  areálu  průmyslové  výroby. Při výpočtu poplatku se použije

  rozdílná  sazba  pro  čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní

  vody   jsou   vody   vyčištěné   např.   v  mechanicko-biologické  nebo

  mechanicko-chemické  čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda

  jde  o  čištěné  odpadní  vody,  či  nikoliv,  rozhodne  Česká inspekce

  životního prostředí.

 

  (3) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění

  obsaženého  v  odpadních  vodách,  metody  měření ukazatelů znečištění,

  zjišťování   průměrné   koncentrace   znečištění   a   ročního   objemu

  vypouštěných  odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle

  §  90  odst.  6,  provádění  měření objemu vypouštěných odpadních vod a

  náležitosti provozní evidence stanoví vláda nařízením.

 

  § 92

 

  Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod

 

  (1)  Pro  účely  kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod

  mohou  provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem

  životního prostředí (dále jen "kontrolní laboratoř").

 

  (2)   Kontrolu   správnosti  sledování  a  měření  objemu  vypouštěných

  odpadních  vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k

  podnikání  pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "měřící

  skupina").  Způsob  sledování  znečištění  odpadních vod, měření objemu

  vypouštěných   odpadních  vod,  požadavky  na  způsobilost  oprávněných

  laboratoří,  kontrolních  laboratoří  a  měřících  skupin  k  provádění

  rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách

  a  pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro

  účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

  Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku

  seznam   oprávněných  laboratoří,  kontrolních  laboratoří  a  měřících

  skupin.

 

  (3)  Znečišťovatel  je  povinen  umožnit  pověřeným  osobám kontrolních

  laboratoří  a  měřících  skupin  a  osobám  provádějícím svou činnost v

  souladu  s  §  126b  vstup  do  kontrolovaných  objektů, poskytnout jim

  podklady  nezbytné  pro provedení kontroly a zajistit podmínky k odběru

  vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.

 

  (4)  Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol znečištění

  odpadních  vod  pro  účely  výkonu  státní  správy  zajistí Státní fond

  životního  prostředí  České  republiky na základě návrhu České inspekce

  životního prostředí.

 

  § 93

 

  Zálohy

 

  (1) Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok

  je  znečišťovatel  povinen  zpracovat  poplatkové  hlášení  s  uvedením

  skutečností  rozhodných  k  jejímu  výpočtu, zejména údaje o množství i

  koncentraci  ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod

  v  členění  podle  jednotlivých  zdrojů  znečišťování  a jejich výpustí

  včetně  údajů  pro  odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a

  údajů  o  poskytnutých  odkladech  pro  účely  výpočtu výše poplatků. V

  poplatkovém  hlášení  znečišťovatel  vypočte  výši  záloh na poplatky a

  předloží  je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října

  běžného  roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního

  prostředí vyhláškou.

 

  (2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení

  a  ověření  údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši

  zálohy  výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně,

  Státnímu  fondu  životního  prostředí  České  republiky do 15. prosince

  běžného  roku.  Ve  výměru  Česká  inspekce životního prostředí stanoví

  rovnoměrné  čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo

  je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich

  souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.

 

  (3)  Měsíční  zálohy  je  znečišťovatel  povinen zaplatit nejpozději do

  dvacátého   pátého  dne  kalendářního  měsíce,  za  který  byla  záloha

  vyměřena.   Čtvrtletní   zálohy   je   znečišťovatel  povinen  zaplatit

  nejpozději  do  dvacátého  pátého  dne  posledního  měsíce kalendářního

  čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

 

  (4) Zjistí-li Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž

  jsou  zálohy  splatné,  že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na

  poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30

  %   nebo   že  znečišťovatel  neuvedl  v  poplatkovém  hlášení  hodnoty

  znečištění  za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty

  uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle skutečných údajů nový

  výměr  do  30  dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto

  novém  výměru  stanoví  nově  výši  záloh pro zbývající část roku, a to

  obdobným  způsobem  podle  odstavce  2;  výše  dosud splatných záloh se

  nemění.  Obdobně  postupuje,  zjistí-li,  že  znečišťovatel  poplatkové

  hlášení nepředložil.

 

  (5)  Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet

  záloh  na  poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o

  více  než  30  %,  je  povinen  podat nové poplatkové hlášení, na jehož

  podkladě Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení

  záloh  na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového

  hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.

 

  (6)  Povinnosti  uvedené  v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé

  jednorázové odchylky.

 

  § 94

 

  Poplatkové přiznání

 

  (1)  Znečišťovatel  je  povinen  do  15. února předložit České inspekci

  životního  prostředí  poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V

  tomto  přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů

  znečištění    podléhajících    zpoplatnění,   jejich   koncentraci   ve

  vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro

  jednotlivé   zdroje   znečišťování   a  jejich  výpustě,  včetně  údajů

  potřebných  pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o

  poskytnutých  odkladech  a  výši  zaplacených  záloh. Vzor poplatkového

  přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

 

  (2)   Česká  inspekce  životního  prostředí  na  podkladě  poplatkového

  přiznání  a  ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši

  poplatků  za  uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí

  znečišťovateli,  příslušnému  správci  daně  a Státnímu fondu životního

  prostředí  České  republiky  do  30.  dubna běžného roku. V případě, že

  zaplacené   zálohy   jsou   nižší   než   vyměřená  výše  poplatků,  je

  znečišťovatel  povinen  nedoplatek zaplatit na účet příslušného správce

  daně  do  15  dnů  ode  dne doručení poplatkového výměru. V případě, že

  zaplacené  zálohy  jsou  vyšší  než  vyměřené poplatky, vrátí příslušný

  správce  daně  znečišťovateli  přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne,

  kdy  bylo  příslušnému  správci  daně  doručeno oznámení České inspekce

  životního  prostředí  o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je

  vykonatelný.  Nedoplatky  nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se

  převádějí do dalšího zúčtovacího období.

 

  § 95

 

  Výměr  o  stanovení  záloh  na  poplatky a poplatkový výměr se vydávají

  podle  jednotlivých zdrojů znečišťování a jsou podkladem pro vybírání a

  vymáhání poplatků.

 

  § 96

 

  Odklad placení poplatků

 

  (1)  Znečišťovatel,  který  prokazatelně  na  podkladě povolení zahájil

  práce  na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba") nebo jiného

  zařízení  investičního charakteru (dále jen "jiné zařízení") ke snížení

  množství   znečištění   ve  vypouštěných  odpadních  vodách  a  kterému

  vodoprávní  úřad  povolil  (§  38  odst. 9) po dobu výstavby vypouštění

  odpadních  vod  s  přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních

  vod  vyššími  než  hodnoty  stanovené prováděcím právním předpisem,^38)

  avšak  po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou

  zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně

  převedl  prostředky,  může  nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení

  stavby   nebo   jiného  zařízení  nebo  uzavření  smlouvy  o  převedení

  finančních  prostředků  požádat  Českou  inspekci životního prostředí o

  povolení  odkladu  placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění,

  pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen

  "odklad").  Rozhodnutí  o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce

  životního prostředí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu

  fondu životního prostředí České republiky.

 

  (2)  Odklad  lze  povolit  od  prvního  dne měsíce následujícího po dni

  skutečného  zahájení  stavby  nebo  výstavby jiného zařízení doloženého

  zápisem   ve  stavebním  deníku  nebo  v  případě  sdružení  finančních

  prostředků  až  po  zahájení  stavby  či  jiného  zařízení, nejdříve od

  prvního  dne  měsíce  následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení.

  Odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v

  pravomocném  povolení  vodoprávního  úřadu.  Česká  inspekce  životního

  prostředí  povolí  odklad  nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného

  zařízení. Odklad nelze povolit, pokud jakost odpadních vod vypouštěných

  z  čistírny  odpadních vod nebo jiného zařízení v období 12 měsíců před

  zahájením  stavby  již  plní  přípustné  hodnoty  ukazatelů  znečištění

  stanovené zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 8).

 

  (3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o

  sdružení  prostředků,  dokončí  stavbu nebo jiné zařízení před termínem

  stanoveným  k  jejich  dokončení  v  pravomocném  povolení vodoprávního

  úřadu,  je  povinen  tuto  skutečnost  do jednoho měsíce ode dne jejich

  dokončení  písemně  oznámit  České inspekci životního prostředí. Odklad

  končí  posledním  dnem  měsíce,  ve  kterém bylo písemné oznámení České

  inspekci životního prostředí doručeno.

 

  (4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o

  sdružení  prostředků,  požádal  podle zvláštního právního předpisu^4) o

  souhlas  se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o

  prozatímním  užívání  stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu

  před  vydáním  kolaudačního  rozhodnutí  a tento souhlas mu byl udělen,

  odklad  trvá  po  dobu  zkušebního  provozu,  nejpozději však 2 roky od

  udělení souhlasu nebo povolení.

 

  (5)  V  případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel

  smlouvu   o   sdružení   prostředků,   nesplnil  podmínky  odkladu,  je

  znečišťovatel  na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí

  povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode

  dne  nabytí  právní  moci  rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami.

  Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.

 

  (6)  Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode

  dne  zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy

  o sdružení prostředků.

 

  (7)  Znečišťovatel  je  povinen předložit potřebné doklady pro přiznání

  odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.

 

  (8)  Náležitosti  žádostí  o  povolení  odkladu a postup České inspekce

  životního  prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví

  Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

 

  § 97

 

  Prominutí části poplatků

 

  (1)  Dodržel-li  znečišťovatel  nebo  ten,  s kým znečišťovatel uzavřel

  smlouvu  o  sdružení  prostředků,  lhůtu k dokončení stavby nebo jiného

  zařízení  stanovenou v povolení vodoprávního úřadu a podmínky stanovené

  v povolení k vypouštění odpadních vod, promine Česká inspekce životního

  prostředí  znečišťovateli  část  poplatků  ve výši odpovídající částce,

  jejíž  zaplacení  bylo  podle § 96 rozhodnutím České inspekce životního

  prostředí  odloženo;  prominutou  část  poplatků  může  Česká  inspekce

  životního  prostředí v rozhodnutí o prominutí části poplatků označit za

  dotaci^38).

 

  (2)  O  prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje

  Česká  inspekce životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele.

  Rozhodnutí  zasílá  znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu

  fondu životního prostředí České republiky.

 

  § 98

 

  Odvolání  proti  rozhodnutí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do

  vod povrchových nemá odkladný účinek.^40)

 

  § 99

 

  Správa poplatků

 

  (1)  Vybírání  a  vymáhání  poplatků za vypouštění odpadních vod do vod

  povrchových  vykonává  správce  daně příslušný podle sídla jednotlivých

  znečišťovatelů.

 

  (2) Poplatky včetně záloh, úroku z prodlení a pokut platí znečišťovatel

  na  účet  příslušného  správce  daně  a  jsou  příjmem  Státního  fondu

  životního   prostředí   České   republiky.   Výnos  poplatků  a  jejich

  příslušenství  včetně  záloh, vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí

  příslušný správce daně na účet Státního fondu životního prostředí České

  republiky měsíčně.

 

  § 100

 

  Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

 

  (1)  Za  povolené  vypouštění  odpadních  vod  do  vod podzemních platí

  oprávněný (§ 8) poplatek.

 

  (2)  Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální

  rekreaci  se  poplatek  neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se

  stanoví  poplatek  ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele

  podle  kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní

  rok.

 

  (3)  Povinnost  platit  poplatky  podle  odstavce  1  se  nevztahuje na

  vypouštění

 

  a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona^2) jako přírodní

  léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

 

  b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených

  minerálních vod,

 

  c)  vod  použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm.

  d)],

 

  d)  znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod

  podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].

 

  (4)  Poplatek  se  platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební

  povinnost vznikla.

 

  (5)  Poplatek  se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění

  dochází, a je jejím příjmem.

 

  (6)  Vodoprávní  úřad vydávající povolení k vypouštění odpadních vod do

  vod podzemních předává obci potřebné údaje.

 

  (7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu.

 

  Díl 2

 

  Platba  k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na

  opatření ve veřejném zájmu

 

  § 101

 

  Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

 

  (1)  Kdo  odebírá  povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat

  platbu  k  úhradě  správy  vodních  toků  a  u  odběrů povrchové vody z

  významných  vodních  toků  a  z ostatních povrchových vod také k úhradě

  správy  povodí,  podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové

  výši  v  Kč/m3  podle  skutečně odebraného množství povrchové vody. Kdo

  odebírá  povrchovou  vodu  je  povinen za každý den prodlení s placením

  plateb  podle  věty  první  uhradit  úrok z prodlení ve výši 1 promile.

  Povinnost  uhrazovat  tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu

  prostřednictvím  zařízení  jiného  oprávněného, který neplatí za odběry

  povrchové vody podle odstavce 4.

 

  (2)  Výše  platby  se  vypočte  vynásobením  množství skutečně odebrané

  povrchové  vody  za  uplynulý  kalendářní  měsíc (případně jiné období,

  nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku,

  ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové

  vody,  na  které  se  platba  nevztahuje  (odstavec  4), cenou za odběr

  povrchové  vody  stanovenou  správcem  vodního  toku  podle  zvláštního

  zákona.^42) Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z

  vodního  zdroje  v  jedné  lokalitě  na  více  místech,  pak  pro účely

  zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.

 

  (3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití

 

  a) průtočného chlazení parních turbín,

 

  b) zemědělských závlah,

 

  c)  zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů)

  v  případech  vyžadujících  čerpání vody nebo převádění vody; tato cena

  nesmí  překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na

  tuto činnost vzniknou,

 

  d) ostatních odběrů.

 

  (4)  Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství

  povrchové  vody  je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je

  menší  nebo  rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se

  též  za  odběry  povrchových  vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro

  napouštění  rybníků  a  vodních  nádrží  pro chov ryb, zatápění umělých

  prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání

  nebo  převádění  vody  správcem  vodního  toku,  pro  průtočné chlazení

  výzkumných  jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných

  koupališť,  odstavených  ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný

  biotop  rostlin  a  živočichů,  pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr

  okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro

  vyrovnání  vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro

  zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku

  za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.

 

  (5)  Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně

  do  dvacátého  pátého  dne  po skončení kalendářního měsíce příslušnému

  správci  vodního  toku,  ve  kterém  k odběru povrchové vody dochází, u

  ostatních  odběrů  povrchových  vod příslušnému správci povodí, pokud s

  ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit

  delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.

 

  (6)  Nezaplatí-li  ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je

  příslušný  správce  vodního  toku,  ve  kterém  k odběru povrchové vody

  dochází,  nebo  správce  povodí  příslušný podle místa ostatního odběru

  povrchové  vody  oprávněn  domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle

  odstavce 1, u soudu.

 

  § 102

 

  Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu

 

  (1)  Stát  může  poskytnout  finanční  prostředky  k  úhradě  výdajů na

  opatření ve veřejném zájmu, zejména pro

 

  a) činnosti správy povodí podle tohoto zákona,

 

  b) správu drobných vodních toků,

 

  c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,

 

  d) plánování v oblasti vod,

 

  e)  studie  odtokových  poměrů,  stanovení  záplavových  území a studie

  preventivních protipovodňových opatření,

 

  f) obnovu vodních děl a koryt vodních toků,

 

  g)  zřizování,  obnovu  a  provoz vodních děl a zařízení k ochraně před

  povodněmi a suchem,

 

  h)  zkapacitnění  a  úpravu  koryt vodních toků a zlepšování odtokových

  poměrů v krajině,

 

  i) zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,

 

  j) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,

 

  k) obnovu a provoz vodních cest,

 

  l)  správu  vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník

  znám,

 

  m) další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),

 

  n) obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1),

 

  o)  provádění  kontrolního  zjišťování  jakosti a množství vypouštěných

  odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

 

  p) vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod.

 

  (2)  Finanční  prostředky  na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát

  správcům  povodí,  České inspekci životního prostředí, správcům vodních

  toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst.

  3)  a  jiným  fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není

  právní nárok.

 

  Díl 3

 

  Penále

 

  § 103

 

  Úrok z prodlení

 

  (1) Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 88 vzniká povinným

  subjektům  povinnost  uhradit  úrok  z prodlení. Ministerstvo životního

  prostředí  může  po  projednání  s  Ministerstvem  zemědělství z důvodu

  odstranění  tvrdosti  zcela  nebo částečně na žádost povinného subjektu

  úrok  z  prodlení  podle  tohoto  odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku

  prominout.

 

  (2)  Za  každý  den prodlení s platbou poplatků podle § 89 a 100 vzniká

  povinným  subjektům  povinnost  uhradit  úrok  z prodlení. Ministerstvo

  životního  prostředí  může  z  důvodu  odstranění  tvrdosti  zcela nebo

  částečně  na  žádost  povinného  subjektu  úrok z prodlení podle tohoto

  odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.

 

  HLAVA XI

 

  VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

 

  § 104

 

  (1)  Státní  správu  podle  tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a

  Česká inspekce životního prostředí.

 

  (2) Vodoprávními úřady jsou

 

  a) obecní úřady,

 

  b) újezdní úřady^43) na území vojenských újezdů,

 

  c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

 

  d) krajské úřady,

 

  e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).

  Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.

 

  (3)  Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům

  státní správy pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství

 

  a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

 

  b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

 

  c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

 

  (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou

 

  a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

 

  b) adresa místa pobytu,

 

  c)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

  cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

 

  d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

  České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí

  došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,

  který  je  v  rozhodnutí  uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

  údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

  rozhodnutí.

 

  (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou

 

  a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

  b)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

  cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

 

  c) adresa místa trvalého pobytu,

 

  d) omezení svéprávnosti,

 

  e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

  jako  den,  kdy  nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

  právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,

 

  f)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České

  republiky,  poskytuje  se  datum  úmrtí, místo a stát, na jehož území k

  úmrtí došlo,

 

  g)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

  jako  den  smrti  nebo  den,  který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

  nepřežil.

 

  (6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou

 

  a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

  b)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

  cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

 

  c) druh a adresa místa pobytu,

 

  d) omezení svéprávnosti,

 

  e)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České

  republiky,  poskytuje  se  datum  úmrtí  a stát, na jehož území k úmrtí

  došlo,

 

  f)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

  jako  den  smrti  nebo  den,  který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

  nepřežil.

 

  (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

  obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence

  obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

  ve tvaru předcházejícím současný stav.

 

  (8)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen

  takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

 

  (9)  Ve  správních  řízeních  vedených podle zákona o ochraně přírody a

  krajiny^14a),   horního   zákona^1a)  a  zákona  o  hornické  činnosti,

  výbušninách  a  o  státní  báňské  správě^7b)  a dále při postupu podle

  stavebního zákona^4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování

  staveb  lze  vydat  rozhodnutí  nebo  učinit  jiný  úkon jen na základě

  závazného  stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy

  podle  tohoto  zákona.  Závazné  stanovisko  podle tohoto ustanovení se

  vydává  jen  tehdy,  pokud  se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní

  úřad  je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná

  stanoviska  mohou  vodoprávní  úřady  v  téže  věci uplatňovat pouze na

  základě  nově  zjištěných  a  doložených skutečností, které nemohly být

  uplatněny  dříve  a  kterými  se podstatně změnily podmínky, za kterých

  bylo  původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících

  z  větší  podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí

  nebo  jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se

  k nim nepřihlíží.

 

  § 105

 

  Obecní úřady a újezdní úřady

 

  (1)  Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst.

  4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní

  toky tvořící státní hranice.

 

  (2)  Státní  správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady

  podle  §  105  až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy X a XII tohoto

  zákona.

 

  § 106

 

  Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

 

  (1)  Působnost,  která  přísluší  vodoprávním úřadům, vykonávají obecní

  úřady  obcí  s  rozšířenou  působností,  pokud ji zákon nesvěřuje jiným

  orgánům.

 

  (2)  Obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k

  územním  plánům  a  regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto

  obcí.

 

  § 107

 

  Krajské úřady

 

  (1) Do působnosti krajských úřadů patří

 

  a)  uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům

  obcí s rozšířenou působností,

 

  b)   vyjadřovat   se  podle  §  18  tohoto  zákona  ke  stavbám,  pokud

  rozhodujícím  způsobem  ovlivňují  nakládání s vodami, ochranu vod nebo

  ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,

 

  c)  rozhodovat  ve  věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem

  zemědělství   a   Ministerstvem   životního   prostředí;  má-li  takové

  rozhodnutí  vliv  na  průběh,  povahu  nebo  vyznačení  státní hranice,

  rozhodovat  po  projednání  i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové

  rozhodnutí  přírodních  minerálních  vod a přírodních léčivých zdrojů v

  blízkosti  státních  hranic  podle  zvláštního zákona^2), rozhodovat po

  projednání  i  s  Ministerstvem  zdravotnictví;  za  hraniční  vody  se

  považují  povrchové,  popřípadě  podzemní vody vymezené v mezinárodních

  smlouvách, kterými je Česká republika vázána^44),

 

  d)  činit  za  mimořádné  situace,  zejména  při  nedostatku vody a při

  haváriích,  opatření,  a  to  v případech přesahujících území správního

  obvodu  obce  s  rozšířenou  působností  nebo  obecního  úřadu  obce  s

  rozšířenou působností

 

  e)  spolupracovat  s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při

  pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou

  pro  zajištění  spolupráce  na  plánech  oblastí povodí a při provádění

  kontroly  plnění  plánů  oblastí  povodí  vyžádat  spolupráci odborných

  subjektů,  subjektů  sledujících  jakost  a  zdravotní nezávadnost vod,

  orgánů  ochrany  přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany

  životního  prostředí,  rybářství,  vlastníků a provozovatelů vodovodů a

  kanalizací a popřípadě dalších orgánů,

 

  f)  ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření

  podle § 26 odst. 4,

 

  g)  kontrolovat  provádění  technickobezpečnostního dohledu nad vodními

  díly, která povoluje,

 

  h)   rozhodovat  o  zařazení  vodního  díla  do  kategorií  z  hlediska

  technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,

 

  i)   stanovovat  způsob  a  podmínky  vypouštění  důlních  vod  do  vod

  povrchových  nebo  podzemních  a  znečištěných vod a průsaků z úložných

  míst do povrchových vod,

 

  j)  povolovat  nakládání  s vodami k využívání energetického potenciálu

  podle  §  8  odst.  1  písm.  a)  bodu 3 na významných vodních tocích v

  případech, kdy si to vyhradí,

 

  k)  povolovat  vypouštění  odpadních  vod  do vod povrchových ze zdrojů

  znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,

 

  l)  povolovat  vypouštění  odpadních vod z těžby a zpracování uranových

  rud   a   jaderných   elektráren  a  odpadních  vod  s  obsahem  zvlášť

  nebezpečných  nebo  nebezpečných  látek  podle  přílohy  č.  1  do  vod

  povrchových,

 

  m)  povolovat  čerpání  znečištěných  podzemních  vod za účelem snížení

  jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě

  do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],

 

  n)  povolovat  vzdouvání  a  akumulaci  povrchových  vod  v  nádržích s

  celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna

  základové výpusti,

 

  o)   stanovovat  na  návrh  správce  povodí  rozsah  záplavových  území

  významných  vodních toků a jejich aktivní zóny a ukládat jim zpracování

  takového návrhu,

 

  p)  rozhodovat  v  pochybnostech  o  tom, zda se jedná o povrchové nebo

  podzemní  vody,  o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o

  odpadní vody,

 

  r)  rozhodovat  v  pochybnostech  o tom, zda jde o vodní tok podle § 43

  odst.  2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než

  uvedené v odstavci 1,

 

  s)  vydávat  vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat

  povolení nebo souhlas,

 

  t)  povolovat  výjimky  při  použití  závadných  látek (§ 39 odst. 7) a

  povolovat  nakládání  s  vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže,

  popřípadě  jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení

  podmínky pro použití závadných látek,

 

  u)  vykonávat  působnost  speciálního  stavebního  úřadu k vodním dílům

  umožňujícím nakládání s vodami podle písmen l) až n),

 

  v) rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o

  ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných

  pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,

 

  w)  schvalovat  manipulační  řády  vodních  děl, která povoluje, včetně

  mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě,

  že  alespoň  jedno  z  vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád

  bude vztahovat, patří do jeho působnosti,

 

  x)   vykonávat  působnost  speciálního  stavebního  úřadu  k  čistírnám

  odpadních  vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmene k), a pokud

  si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným,

 

  y)  vyžadovat  od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie,

  kterým      byla      uložena      povinnost     zajistit     provádění

  technicko-bezpečnostního  dohledu, zpracování údajů o parametrech možné

  zvláštní  povodně,  zejména  charakteristiky  průtokových  vln a rozsah

  ohroženého  území,  a  jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům,

  orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému.

 

  (2)  Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají

  závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.

 

  § 108

 

  Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad

 

  (1)   Není-li   tímto   zákonem  stanoveno  jinak,  vykonává  působnost

  ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.

 

  (2)   Ministerstvo   zemědělství  a  Ministerstvo  životního  prostředí

  uplatňují  stanoviska  k politice územního rozvoje a k zásadám územního

  rozvoje.

 

  (3)  Ministerstvo  životního  prostředí  vykonává  působnost ústředního

  vodoprávního úřadu ve věcech

 

  a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to

 

  1.  povolení  k  vypouštění  odpadních  vod  do  vod  povrchových  nebo

  podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],

 

  2.  povolení  k  čerpání  znečištěných podzemních vod za účelem snížení

  jejich  znečištění  a  k  jejich  následnému  vypouštění do těchto vod,

  popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],

 

  3.  povolení  k  vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných

  látek do kanalizací (§ 16),

 

  4.  stanovení  minimálního  zůstatkového  průtoku  a uložení povinnosti

  osadit  na  vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně

  měřit  minimální  zůstatkový  průtok  a  podávat  vodoprávnímu  úřadu a

  správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),

 

  5.  stanovení  minimální  hladiny  podzemních  vod a uložení povinnosti

  předložit  návrh  jímacího  řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit

  hladinu   podzemních   vod,   způsobu   měření   a  povinnosti  podávat

  vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),

 

  6.  činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových

  nebo  podzemních  a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a

  míry jejich znečištění (§ 38),

 

  7.  přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a

  hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),

 

  b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s

  Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),

 

  c)   zjišťování   a   hodnocení  stavu  povrchových  a  podzemních  vod

  prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),

 

  d)  tvorby  a  vedení  informačního  systému  společně  s Ministerstvem

  zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),

 

  e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů

  opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),

 

  f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí

  (§ 24 a 25),

 

  g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

 

  h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),

 

  i) citlivých oblastí (§ 32),

 

  j)  zranitelných  oblastí  (§  33),  s  výjimkou  přezkoumávání akčního

  programu,

 

  k)  stanovení  opatření  k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových

  vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),

 

  l)  stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci

  původních   druhů   ryb   a   dalších   vodních  živočichů  společně  s

  Ministerstvem zemědělství (§ 35),

 

  m)  ochrany  jakosti  povrchových  nebo  podzemních  vod před závadnými

  látkami (§ 39),

 

  n)  zneškodňování  havárií  (§  41)  a  odstraňování  jejich škodlivých

  následků (§ 42),

 

  o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),

 

  p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),

 

  q)   poplatků   za   odběr  podzemních  vod  společně  s  Ministerstvem

  zemědělství (§ 88),

 

  r) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních

  (§ 89 až 100),

 

  s)  spolupráce  s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany

  množství a jakosti hraničních vod (§ 107),

 

  t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),

 

  u)  řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství

  a jakosti vod,

 

  v)  plnění  úkolů  vyplývajících  ze vztahu k Evropským společenstvím v

  oblasti  ochrany  vod,  podávání  zpráv  o  plnění  příslušných směrnic

  Evropských  společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy

  Evropských   společenství   v  oblasti  vod  společně  s  Ministerstvem

  zemědělství,

 

  w)  zajišťování  koordinace  plánů  v oblasti vod a programů opatření v

  rámci  mezinárodní  spolupráce  ochrany  vod  v  oblastech povodí Labe,

  Dunaje a Odry.

 

  (4)   Ministerstvo   dopravy  a  spojů  vykonává  působnost  ústředního

  vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).

 

  (5)  Ministerstvo  obrany  vykonává  působnost  ústředního vodoprávního

  úřadu  ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle §

  105 odst.3.

 

  § 109

 

  Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních

 

  (1)  Vyžaduje-li  to  veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek

  vody  nebo je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k

  jednorázovému   odběru   pitné   vody  z  vodovodní  sítě  v  případech

  záchranných   prací  při  mimořádných  událostech,  požárech  a  jiných

  živelních   pohromách,   zásahu   Hasičského  záchranného  sboru  České

  republiky  a  jednotek  požární  ochrany  nebo  ozbrojených  sil  České

  republiky,  může  vodoprávní  úřad  rozhodnutím  nebo  opatřením obecné

  povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolená nakládání s

  vodami,  popřípadě  tato nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření

  provede  po  projednání  s  dotčenými  subjekty,  pokud  to mimořádnost

  situace nevylučuje.

 

  (2)  Dojde-li  v  důsledku  mimořádné situace k omezení nebo znemožnění

  povolených  odběrů  povrchové  nebo podzemní vody, které vede k vážnému

  ohrožení  veřejného  zájmu,  je  vodoprávní  úřad  povinen  zajistit po

  projednání  s  příslušnými  orgány  opatření  k  nápravě.  Přitom  může

  stanovit  kdo,  jakým  způsobem  a  v  jakém rozsahu je povinen provést

  opatření  k  zajištění  náhradního  odběru  vody,  popřípadě  k  jejímu

  dovážení.  Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní

  úřad  požadovat  na  tom,  kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů

  způsobil.  Obecné  předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto

  dotčeny.

 

  § 110

 

  Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů

 

  (1) Vodoprávní úřady dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona a

  předpisů  podle  něj  vydaných  a  v  rozsahu  své  působnosti ukládají

  opatření k odstranění zjištěných závad.

 

  (2) Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti dozírat, zda

  jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí a opatření obecné povahy.

 

  (3) Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat

  spolupráci  odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní

  nezávadnost  vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na

  úsecích  ochrany  životního  prostředí,  rybářství,  popřípadě  dalších

  orgánů.

 

  (4)  Obecní  úřady  obcí  s  rozšířenou působností a krajské úřady jako

  součást  vodoprávního  dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž

  stav  by  mohl  ohrozit  bezpečnost  osob  nebo majetku. Přitom zejména

  dozírají,  jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují

  technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich

  bezpečnosti.

 

  § 111

 

  Vrchní vodoprávní dozor

 

  (1)   Ministerstvo   zemědělství  a  Ministerstvo  životního  prostředí

  dozírají  v  rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak vodoprávní úřady a

  Česká  inspekce životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona

  a předpisů podle něho vydaných.

 

  (2)  Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v

  rozsahu   své   působnosti   podle   tohoto  zákona  v  rámci  vrchního

  vodoprávního   dozoru   oprávněna  též  dozírat,  jak  jsou  dodržována

  ustanovení  vodního  zákona  a  předpisů  podle něho vydaných, jak jsou

  dodržována  rozhodnutí  vodoprávních  úřadů, jak jsou plněny povinnosti

  vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li

  závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.

 

  (3)  Ministerstvo  zemědělství  v součinnosti s Ministerstvem životního

  prostředí  předkládá  každoročně  vládě  zprávu  o zhodnocení kontrolní

  činnosti  provedené  v  uplynulém  roce  v  rámci vrchního vodoprávního

  dozoru.

 

  § 112

 

  Česká inspekce životního prostředí

 

  (1) České inspekci životního prostředí přísluší

 

  a)  dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti

  stanovené  tímto  zákonem  nebo  uložené  podle  tohoto  zákona jí nebo

  vodoprávními úřady na úseku

 

  1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,

 

  2. ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,

 

  3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,

 

  4.  vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách

  nebo  k  jejich  vypouštění  do vod povrchových nebo podzemních nebo do

  kanalizací,

 

  5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,

 

  6.  uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních

  do  souladu  s  požadavky  zákona  v  případech  vyžadujících  zvláštní

  pozornost,

 

  b)  ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a

  škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených

  pod písmenem a),

 

  c)  nařídit  v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat dozor, zastavení

  výroby  nebo  jiné  činnosti,  pokud  velmi  závažným způsobem ohrožuje

  veřejný  zájem  a  životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků,

  popřípadě jejich příčin,

 

  d) spolupracovat s vodoprávními úřady,

 

  e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,

 

  f)  dozírat  nad  dodržováním  ustanovení  o  poplatcích  za vypouštění

  odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,

 

  g)  provádět  kontrolní  zjišťování  jakosti  a  množství  vypouštěných

  odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

 

  h) plnit další úkoly podle tohoto zákona.

 

  (2)  Na  řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto

  zákona  se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení §

  115.

 

  § 113

 

  zrušen

 

  § 114

 

  Oprávnění  osob  vykonávajících  vodoprávní  dozor  a vrchní vodoprávní

  dozor

 

  (1)  Pověření  zaměstnanci České inspekce životního prostředí (dále jen

  "inspektoři")  a  pověření pracovníci vodoprávních úřadů jsou oprávněni

  při výkonu své činnosti

 

  a)  v  nezbytně  nutném  rozsahu  vstupovat,  popřípadě vjíždět na cizí

  pozemky a dále vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou

  činnost  nebo  provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není

  třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,

 

  b)  požadovat  potřebné  doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení

  týkající  se  předmětu  dozoru a odebírat potřebné vzorky; kontrolovaný

  subjekt  je povinen požadované doklady, údaje a vysvětlení poskytnout a

  v potřebném rozsahu při provádění kontroly spolupracovat.

 

  (2) Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou povinni

 

  a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného

  pracovníka,

 

  b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

 

  (3)  Za  škodu  způsobenou  postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá

  stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

 

  § 114a

 

  Osobě,  která neumožní vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního

  prostředí  kontrolu  podle  §  114  tím,  že neumožní vstup či vjezd na

  pozemek  nebo  vstup  do  objektu,  neumožní  odběr  vzorků, neposkytne

  požadované  doklady,  údaje  a vysvětlení, nebo v potřebném rozsahu při

  provádění  kontroly nespolupracuje, lze uložit pořádkovou pokutu do 200

  000  Kč.  Pořádková  pokuta  může  být  uložena i opakovaně. Úhrn takto

  uložených  pořádkových  pokut  nesmí  přesáhnout  částku  2 000 000 Kč.

  Příjem  z  pořádkových pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena

  činnost správního orgánu, který pokutu uložil.

 

  § 115

 

  Vodoprávní řízení

 

  (1)  Pokud  tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při

  řízení  o  věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona,^4)

  jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.

 

  (2)  Ministerstvo  zemědělství  ve spolupráci s Ministerstvem životního

  prostředí  vyhláškou  stanoví,  ve kterých případech a které doklady je

  třeba  předložit  k žádosti o rozhodnutí, kolaudační souhlas, stanovení

  ochranného  pásma  vodního  díla,  stanovení  ochranného  pásma vodního

  zdroje  nebo  vyjádření  k  ohlášení  nebo  oznámení  užívání,  jakož i

  náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, souhlasů a vyjádření, v

  souladu s tímto zákonem.

 

  (3)  V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní

  poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín

  a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.

 

  (4)  Účastníkem  řízení  jsou  též  obce, v jejichž územním obvodu může

  dojít  rozhodnutím  vodoprávního  úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo

  životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

 

  (5)  Účastníkem  řízení  je  správce  vodního  toku v případech, kdy se

  řízení dotýká vodního toku.

 

  (6)  Občanské  sdružení,  jehož  cílem  je  podle  jeho  stanov ochrana

  životního  prostředí,  je  oprávněno  být  informováno  o  zahajovaných

  správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace

  vodoprávní  úřad  požádá, s výjimkou stavebních řízení vedených podle §

  15;  žádost  musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato

  žádost  je  platná  jeden  rok  ode  dne  jejího podání, lze ji podávat

  opakovaně.

 

  (7)  Občanské  sdružení  má  postavení  účastníka řízení vedeného podle

  tohoto  zákona,  s  výjimkou  stavebních  řízení  vedených  podle § 15,

  jestliže  písemně  požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne

  sdělení  informace  podle odstavce 6. Dnem sdělení informace o zahájení

  řízení  se  rozumí  den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první

  den  jejího  zveřejnění  na  úřední  desce  správního orgánu a současně

  způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

  (8)  Vodoprávní  úřad  v  písemnosti,  kterou nařizuje termín a předmět

  ústního  jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10

  dnů  před  ústním  jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě

  důkazy,  mohou  uplatnit  nejpozději  při  ústním  jednání, jinak k nim

  nebude  přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí

  lhůtu,  která  nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány

  uplatnit  závazná  stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě

  důkazy.  O  určení  lhůty  se  nevydává  usnesení. Jde-li o rozhodování

  týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.

 

  (9)  Ovlivní-li  rozhodnutí  vodní  poměry  nebo  jakost  vod  v obvodu

  působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se

  rozhoduje,  zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne

  věcně   a  místně  příslušný  vodoprávní  úřad  po  projednání  s  těmi

  vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.

 

  (10)  V  jednoduchých  věcech,  zejména  lze-li  rozhodnout na podkladě

  dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní

  úřad  bezodkladně;  ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a

  jde-li  o  řízení  z  moci  úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v

  řízení.  V  ostatních  případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení

  vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.

 

  (11)  Pokud je splněna některá z podmínek podle § 140 odst. 1 správního

  řádu, jde o společné řízení.

 

  (12)  Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v

  novém  vodoprávním  řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí

  vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.

 

  (13)  Náklady  na  znalecké  posudky,  kterých  je třeba ve vodoprávním

  řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle

  tohoto zákona, hradí žadatel.

 

  (14)   Na   vydání,   změnu,   zrušení  nebo  zánik  jiného  rozhodnutí

  vodoprávního  úřadu  než  povolení  k  nakládání  s  vodami  se použijí

  ustanovení § 12 a 13 obdobně.

 

  (15)  Účastníkem  řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a

  dále  osoby  podle  odstavců  4  a 7. Účastníky řízení o určení správce

  drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce

  drobného  vodního  toku,  správce  povodí a obce, jejichž územím drobný

  vodní   tok   protéká.  K  vydání  rozhodnutí  se  vyjadřují  příslušné

  vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).

 

  (16)   Při  ukládání  opatření  k  nápravě  nedostatků  zjištěných  při

  vodoprávním  dozoru,  jejichž  rozsah  nelze  stanovit  bez předchozích

  průzkumů  nebo  předchozího  zpracování  odborných podkladů, lze uložit

  samostatně  provedení  těchto  průzkumů, popřípadě zpracování uvedených

  podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí

  k  nápravě.  Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s

  vodami  způsobem,  k  němuž  je  jinak potřeba povolení podle § 8, toto

  povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o

  opatření  k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové

  rozhodnutí o opatření k nápravě.

 

  (17)   Manipulační   řád   vodního   díla   schvaluje  vodoprávní  úřad

  rozhodnutím.

 

  (18)  Zasahuje-li  vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika

  vodoprávních  úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož

  správním  obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož

  správním  obvodu  se  má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se

  rozumí  nakládání  s  vodami,  činnosti uvedené v § 14 a další činnosti

  podle  zákona  včetně  záměrů,  k nimž vydává vodoprávní úřad vyjádření

  podle   §  18.  Místně  příslušným  vodoprávním  úřadem  pro  stanovení

  ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v

  jehož  správním  obvodu  leží  vodní  dílo, s nímž stanovení ochranných

  pásem souvisí.

 

  (19)  Po  dobu  projednávání  případu  ve zvláštních orgánech zřízených

  podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro

  vydání rozhodnutí neběží.

 

  § 115a

 

  Opatření obecné povahy

 

  (1)  Opatření  obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají

  účinnosti,   pokud   vodoprávní   úřad  nestanoví  jinak,  před  jejich

  projednáním,  a  to  dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření

  obecné  povahy  oznamuje.  O  vydání  opatření  obecné  povahy  uvědomí

  vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem.

 

  (2)  Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce

  1  jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den,

  který  vodoprávní  úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže

  konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky.

 

  (3)  Ustanovení  §  172  odst.  5  správního řádu se v případě vydávání

  opatření  obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7 a

  § 109 odst. 1 nepoužije.

 

  (4)  Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své

  úřední desce.

 

  (5)  V  případě  změny  nebo  zrušení opatření obecné povahy se použijí

  odstavce 1 až 4 obdobně.

 

  HLAVA XII

 

  SPRÁVNÍ DELIKTY

 

  Díl 1

 

  Přestupky

 

  nadpis vypuštěn

 

  § 116

 

  (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

 

  a)  nedodrží  rozhodnutí  nebo  opatření obecné povahy vydané za účelem

  úpravy,  omezení  nebo  zákazu  obecného nakládání s povrchovými vodami

  podle § 6 odst. 4,

 

  b)  nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez

  povolení k nakládání s vodami,

 

  c)  provede  činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu

  nebo v rozporu s ním,

 

  d)  v  rozporu  s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního

  úřadu  do  kanalizace  odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

  látky,

 

  e)  provede  stavbu,  zařízení  nebo  činnost  podle  §  17 odst. 1 bez

  souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

 

  f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,

 

  g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,

 

  h)  neprovede  technické  opatření  nebo  užívá  pozemky  nebo stavby v

  rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,

 

  i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,

 

  j)  vypustí  ryby  nebo  jiné  vodní  živočichy  nepůvodních, geneticky

  nevhodných  nebo  neprověřených  populací  přirozených druhů do vodního

  toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,

 

  k)  v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami

  přiměřená  opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a

  ohrozí tak jejich prostředí,

 

  l) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,

 

  m) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,

 

  n)  nesplní  povinnost  k  zajištění  ochrany před povodněmi podle § 63

  odst. 3,

 

  o)  poruší  zákaz  činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67

  odst. 2,

 

  p)  nakládá  s  vodami  v  rozporu  s rozhodnutím nebo opatřením obecné

  povahy  podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109

  odst. 2, nebo

 

  q)  nesplní  opatření  uložené  podle  § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1

  písm. b).

 

  (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

 

  a)  do  20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), m), n) nebo

  o),

 

  b)  do  50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), l), p) nebo

  q),

 

  c)  do  100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), e), f)

  nebo h), nebo

 

  d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene k).

 

  (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových

  vod  bez  povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku

  sazby  40  Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového

  množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.

 

  (4)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních

  vod  bez  povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku

  sazby  70  Kč  za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového

  množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.

 

  (5)  Pokutu  za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo

  podzemních  vod  lze  stanovit  nejvýše za období 3 let předcházejících

  dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce

  3  nebo  4  lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné.

  Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč

  za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25

  Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.

 

  (6)   Nelze-li   stanovit  množství  povrchových  nebo  podzemních  vod

  odebraných  bez  povolení  k  nakládání  s vodami nebo v rozporu s ním,

  stanoví  orgán  ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných

  čísel  roční  potřeby  vody  podle  vyhlášky, kterou se provádí zákon o

  vodovodech  a  kanalizacích^44a).  Není-li možné množství odebrané vody

  stanovit  takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem;

  přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

 

  § 117

 

  Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě

 

  (1)  Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím,

  že

 

  a)  v  rozporu  s  §  7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k

  akumulaci  odpadních  vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně

  neprovozuje, anebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z

  plavidel do vod povrchových,

 

  b)  přečerpá  odpadní  vodu  nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí

  plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,

 

  c)  užije  plavidlo  se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v

  rozporu s § 7 odst. 5, nebo

 

  d)  užije  plavidlo  k  plavbě  v  rozporu  se  stanoveným  rozsahem  a

  podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.

 

  (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

 

  a)  do  50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a); dojde-li však k

  úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit

  pokutu do 200 000 Kč,

 

  b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), nebo

 

  c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen c) a d).

 

  § 118

 

  Porušení jiných povinností při nakládání s vodami

 

  (1) Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že

 

  a)  nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s

  povolením k nakládání s vodami,

 

  b)  nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1

  nebo 2, nebo

 

  c)  v  rozporu  s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod

  nebo  míru  jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu

  úřadu, nebo

 

  d)  nezajistí  zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce

  podle § 38 odst. 6.

 

  (2)  Fyzická  osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z

  povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových

  nebo  podzemních  vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně,

  dopustí  přestupku  tím,  že  neoznámí  podle § 11 odst. 1 přechod nebo

  převod  pozemku  nebo  stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami

  spojeno.

 

  (3) Za přestupek lze uložit pokutu

 

  a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

 

  b)  do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d),

  nebo

 

  c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

 

  (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových

  vod  v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši

  stanovené  podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí

  obdobně.

 

  (5)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních

  vod  v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši

  stanovené  podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí

  obdobně.

 

  § 119

 

  Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl

 

  (1)  Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí

  přestupku tím, že

 

  a)  neudržuje  vodní  dílo  v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b),

  nebo

 

  b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).

 

  (2)  Fyzická  osoba  se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až

  IV.  kategorie  dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností

  při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.

 

  (3)  Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo

  II.   kategorie   dopustí   přestupku   tím,  že  neprojedná  provedení

  zabezpečovacích     prací     s     osobou     pověřenou     prováděním

  technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.

 

  (4)  Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím,

  že

 

  a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),

 

  b)   nepředloží   vodoprávnímu  úřadu  ke  schválení  návrh  na  úpravu

  manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),

 

  c)  nedbá  pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na

  dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),

 

  d)  neodstraní  předměty  nebo  hmoty  ulpělé na vodním díle podle § 59

  odst. 1 písm. f),

 

  e)  neosadí  cejch,  vodní  značku  nebo vodočet nebo neumožní průběžný

  přenos  dat  o  průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu

  přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),

 

  f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),

 

  g)  neprovede  technickou  revizi vodního díla, nepředá výsledky revize

  vodoprávnímu  úřadu  nebo neodstraní zjištěné závady podle § 59 odst. 1

  písm. k),

 

  h)  nezpracuje  či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla

  nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo

 

  i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.

 

  (5)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  hráze  sloužící  ochraně  před

  povodněmi,  vzdouvání  nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku

  tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).

 

  (6) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání

  vody dopustí přestupku tím, že

 

  a)  neudržuje  v  řádném  stavu  dno  a  břehy vodního toku a nevytváří

  podmínky  pro  migraci  vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59

  odst. 1 písm. i), nebo

 

  b)   neoznámí  nebezpečí  zvláštní  povodně  nebo  nevaruje  v  případě

  nebezpečí  z  prodlení  bezprostředně  ohrožené  fyzické nebo právnické

  osoby podle § 73 odst. 3.

 

  (7) Za přestupek lze uložit pokutu

 

  a)  do  20  000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4

  písm. f), g), h), i),

 

  b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b), c), d),

  e), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a),

 

  c)  do  500  000  Kč,  jde-li  o  přestupek  podle odstavce 1 písm. b),

  odstavce 3, nebo

 

  d)  do  1  000  000  Kč,  jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

  odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).

 

  § 120

 

  Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení

 

  (1)  Fyzická  osoba  se jako vlastník pozemku dopustí přestupku tím, že

  nesplní povinnost podle § 27.

 

  (2)  Fyzická  osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto

  vodního toku, dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.

 

  (3)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  pozemku  sousedícího s korytem

  vodního  toku  dopustí  přestupku  tím, že nesplní povinnost podle § 51

  odst. 1.

 

  (4)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  stavby  nebo zařízení v korytě

  vodního  toku  dopustí  přestupku  tím,  že  v  rozporu  s § 52 odst. 1

  neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.

 

  (5)  Fyzická  osoba  se  jako vlastník stavby, která není vodním dílem,

  nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu

  s  § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových

  vod.

 

  (6)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  pozemku, na kterém je umístěna

  stavba  k  vodohospodářským  melioracím  pozemků  nebo její část, která

  souvisí  s  více  pozemky  nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která

  byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupku tím, že

 

  a)  v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským

  melioracím pozemků nebo její část,

 

  b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),

 

  c)  v  rozporu  s  §  56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k

  vodohospodářským  melioracím  pozemků  nebo  vodoprávnímu  úřadu zjevné

  závady její funkce, nebo

 

  d)  v  rozporu  s  § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě

  stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.

 

  (7)  Fyzická  osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem

  dopustí  přestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle §

  60 odst. 1.

 

  (8) Za přestupek lze uložit pokutu

 

  a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c),

 

  b) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b),

 

  c)  do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3, odstavce 5,

  odstavce 6 písm. a) a d) nebo odstavce 7, nebo

 

  d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.

 

  § 121

 

  Porušení  povinností  vlastníků  pozemků, staveb a zařízení a vlastníků

  movitého majetku v ochraně před povodněmi

 

  (1)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  pozemku  nebo  stavby  dopustí

  přestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na

  své pozemky nebo stavby k zajištění ochrany před povodněmi.

 

  (2)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  pozemku  nebo stavby, které se

  nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí

  přestupku tím, že

 

  a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo

 

  b)  nesplní  některou  z  povinností  k  zamezení  zhoršení  odtokových

  podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.

 

  (3)  Fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupku

  tím,  že  nezajistí  povodňové  zabezpečovací práce na dotčeném objektu

  podle § 75 odst. 3.

 

  (4)  Fyzická  osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupku

  tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst.

  3.

 

  (5) Za přestupek lze uložit pokutu

 

  a)  do  100  000  Kč,  jde-li  o  přestupek  podle odstavce 2 písm. a),

  odstavce 4, nebo

 

  b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm.

  b) nebo odstavce 3.

 

  § 122

 

  Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami

 

  (1)  Fyzická  osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních

  vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí

  přestupku tím, že

 

  a)  vypustí  odpadní  vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do

  kanalizace  v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1

  nebo 2, nebo

 

  b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří

  objem  vypouštěných  odpadních  vod nebo míru jejich znečištění zvláště

  nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.

 

  (2) Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu

  nebo  zacházení  s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové

  nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že

 

  a)  zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2

  písm. a), nebo

 

  b)  nevede  nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39

  odst. 2 písm. b).

 

  (3)  Fyzická  osoba,  která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo

  nebezpečnými  látkami  nebo  zachází  se  závadnými  látkami  ve větším

  rozsahu  nebo  zacházení  s  nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se

  dopustí  přestupku  tím,  že  nesplní  některou z povinností podle § 39

  odst. 4.

 

  (4)  Fyzická  osoba,  která  zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se

  dopustí  přestupku  tím,  že  nevede  záznamy nebo neposkytne informace

  podle § 39 odst. 6.

 

  (5)  Fyzická  osoba  se  dopustí  přestupku  tím,  že uvádí na trh nebo

  prodává  spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu v rozporu s §

  39 odst. 10.

 

  (6) Za přestupek lze uložit pokutu

 

  a)  do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm.

  b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním

  odpadní  vody  s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace,

  lze uložit pokutu do 500 000 Kč,

 

  b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo

 

  c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 a 5.

 

  (7)  Při  stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne

  orgán  ukládající  pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému

  nakládání  došlo,  k  tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění

  nebo  zmírnění  škodlivých  následků,  k  množství  a charakteru uniklé

  látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru

  závadné  látky,  která  pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke

  škodlivým  následkům  a  možnostem  jejich odstranění a k vlivu závadné

  látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.

 

  § 123

 

  Porušení povinností při haváriích

 

  (1) Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že

 

  a)  neučiní  bezprostřední  opatření  k odstranění příčin nebo následků

  havárie  nebo  se  při  jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním

  plánem  nebo  pokyny  vodoprávního  úřadu nebo České inspekce životního

  prostředí podle § 41 odst. 1,

 

  b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo

 

  c)  nevyhoví  výzvě  ke  spolupráci při provádění opatření k odstranění

  příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.

 

  (2) Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupku tím, že

 

  a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,

 

  b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo

 

  c)  jako  osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek

  nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu,

  do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.

 

  (3) Za přestupek lze uložit pokutu

 

  a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),

 

  b)  do  100  000  Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo

  odstavce 2 písm. a), c), nebo

 

  c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).

 

  § 124

 

  Porušení povinností správce drobného vodního toku

 

  (1) Fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku nebo jeho úseku

  dopustí přestupku tím, že

 

  a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,

 

  b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo

 

  c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.

 

  (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

 

  a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), nebo

 

  b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen b) a c).

 

  § 125

 

  Porušení poplatkových povinností

 

  (1) Fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí přestupku tím, že

 

  a)  v  rozporu  s  §  91  odst.  1  nesleduje koncentraci znečištění ve

  vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních

  vod,

 

  b)  v  rozporu  s  §  91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a

  měření  koncentrace  znečištění  ve  vypouštěných odpadních vodách nebo

  jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo

 

  c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a

  osobám  provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných

  objektů  nebo  jim  neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly

  nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného

  zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.

 

  (2) Za přestupek lze uložit pokutu

 

  a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo

 

  b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

 

  Díl 2

 

  Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

 

  § 125a

 

  (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního

  deliktu tím, že

 

  a)  nedodrží  rozhodnutí  nebo  opatření obecné povahy vydané za účelem

  úpravy,  omezení  nebo  zákazu  obecného nakládání s povrchovými vodami

  podle § 6 odst. 4,

 

  b)  nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez

  povolení k nakládání s vodami,

 

  c)  provede  činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu

  nebo v rozporu s ním,

 

  d)  v  rozporu  s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního

  úřadu  do  kanalizace  odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

  látky,

 

  e)  provede  stavbu,  zařízení  nebo  činnost  podle  §  17 odst. 1 bez

  souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

 

  f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,

 

  g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,

 

  h)  neprovede  technické  opatření  nebo  užívá  pozemky  nebo stavby v

  rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,

 

  i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,

 

  j)  vypustí  ryby  nebo  jiné  vodní  živočichy  nepůvodních, geneticky

  nevhodných  nebo  neprověřených  populací  přirozených druhů do vodního

  toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,

 

  k)  vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s §

  38 odst. 3,

 

  l)  v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami

  přiměřená  opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a

  ohrozí tak jejich prostředí,

 

  m)  poruší  zákaz  mytí  motorového  vozidla nebo provozního mechanismu

  podle § 39 odst. 9,

 

  n) poruší zákaz podle § 46 odst. 1,

 

  o) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,

 

  p)  nesplní  povinnost  k  zajištění  ochrany před povodněmi podle § 63

  odst. 3,

 

  q)  poruší  zákaz  činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67

  odst. 2,

 

  r)  vypustí  důlní  vody  bez  splnění podmínek stanovených vodoprávním

  úřadem nebo v rozporu s nimi,

 

  s)  nakládá  s  vodami  v  rozporu  s rozhodnutím nebo opatřením obecné

  povahy  podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109

  odst. 2, nebo

 

  t) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm

  b).

 

  (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta

 

  a)  do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), g), o) nebo

  p),

 

  b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), i), j), k),

  m), q) nebo s),

 

  c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), e), h),

  n) nebo t),

 

  d)  do  1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene l) nebo r),

  nebo

 

  e) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene d).

 

  (3)  Za  správní  delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním

  odpadních  vod  do  vod  povrchových  nebo  podzemních  bez  povolení k

  nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

 

  (4)  Za  správní  delikt  podle  odstavce  1  písm. b) spáchaný odběrem

  povrchových  vod  bez  povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve

  výši  násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod

  a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.

 

  (5)  Za  správní  delikt  podle  odstavce  1  písm. b) spáchaný odběrem

  podzemních  vod  bez  povolení  k nakládání s vodami se uloží pokuta ve

  výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a

  celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.

 

  (6)  Pokutu  za správní delikt spáchaný nedovoleným odběrem povrchových

  nebo   podzemních   vod   lze   stanovit   nejvýše   za  období  3  let

  předcházejících  dni,  kdy  byl  nedovolený  odběr  vody zjištěn. Sazbu

  pokuty  podle  odstavce  4  nebo  5  lze  snížit, jsou-li pro to důvody

  zvláštního  zřetele  hodné.  Pokuta  podle  odstavce  4  však nesmí být

  vyměřena  v  sazbě  nižší  než  10  Kč  za  1  m3 nedovoleně odebraných

  povrchových  vod  nebo  v  sazbě  nižší  než  25  Kč za 1 m3 nedovoleně

  odebraných podzemních vod.

 

  (7)   Nelze-li   stanovit  množství  povrchových  nebo  podzemních  vod

  odebraných  bez  povolení  k  nakládání  s vodami nebo v rozporu s ním,

  stanoví  orgán  ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných

  čísel  roční  potřeby  vody  podle  vyhlášky, kterou se provádí zákon o

  vodovodech  a  kanalizacích^44a).  Není-li možné množství odebrané vody

  stanovit  takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem;

  přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

 

  § 125b

 

  Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě

 

  (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se jako provozovatel

  plavidla dopustí správního deliktu tím, že

 

  a)  v  rozporu  s  §  7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k

  akumulaci  odpadních  vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně

  neprovozuje,  nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z

  plavidel do vod povrchových,

 

  b) nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě

  pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3,

 

  c)  přečerpá  odpadní  vodu  nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí

  plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,

 

  d)  užije  plavidlo  se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v

  rozporu s § 7 odst. 5, nebo

 

  e)  užije  plavidlo  k  plavbě  v  rozporu  se  stanoveným  rozsahem  a

  podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.

 

  (2)  Provozovatel  přístavu  nebo  obslužní  lodi  se dopustí správního

  deliktu  tím,  že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a

  provozními  hmotami  nebo  odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z

  plavidel  v  přístavech  nebo  pomocí  obslužních  lodí  tak,  že  není

  vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod.

 

  (3) Za správní delikt se uloží pokuta

 

  a)  do  50  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a);

  dojde-li  však  k  úniku  odpadních  vod  nebo  závadných  látek do vod

  povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,

 

  b)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

  nebo

 

  c)  do  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

  d), e) nebo odstavce 2.

 

  § 125c

 

  Porušení jiných povinností při nakládání s vodami

 

  (1)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí

  správního deliktu tím, že

 

  a)  nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s

  povolením k nakládání s vodami,

 

  b)  nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1

  nebo 2, nebo

 

  c)  v  rozporu  s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod

  nebo  míru  jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu

  úřadu, nebo

 

  d)  nezajistí  zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce

  podle § 38 odst. 6.

 

  (2)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a

  povinností  vyplývajících  z  povolení k nakládání s vodami, s výjimkou

  povolení  k  odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000

  m3  ročně  nebo  500  m3  měsíčně,  dopustí  správního  deliktu tím, že

  neoznámí  podle  §  11  odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je

  povolení k nakládání s vodami spojeno.

 

  (3) Za správní delikt se uloží pokuta

 

  a) do 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

 

  b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),

  d), nebo

 

  c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

 

  (4)  Za  správní  delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypouštěním

  odpadních  vod do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s povolením

  k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

 

  (5)  Za  správní  delikt  podle  odstavce  1  písm. a) spáchaný odběrem

  povrchových  vod  v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit

  pokutu  ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst.

  6 a 7 se použijí obdobně.

 

  (6)  Za  správní  delikt  podle  odstavce  1  písm. a) spáchaný odběrem

  podzemních  vod  v  rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit

  pokutu  ve výši stanovené podle § 125a odst. 5. Ustanovení § 125a odst.

  6 a 7 se použijí obdobně.

 

  § 125d

 

  Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl

 

  (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba se jako vlastník nebo

  stavebník  vodního  díla  I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu

  tím, že

 

  a)  neudržuje  vodní  dílo  v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b),

  nebo

 

  b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).

 

  (2)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba se jako vlastník nebo

  stavebník  vodního  díla  I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu

  tím,    že    nesplní    některou    z    povinností    při   provádění

  technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.

 

  (3)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba se jako vlastník nebo

  stavebník  vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí správního deliktu

  tím,  že  neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou

  prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.

 

  (4)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního

  díla dopustí správního deliktu tím, že

 

  a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),

 

  b)   nepředloží   vodoprávnímu  úřadu  ke  schválení  návrh  na  úpravu

  manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),

 

  c)  nedbá  pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na

  dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),

 

  d)  neodstraní  předměty  nebo  hmoty  ulpělé na vodním díle podle § 59

  odst. 1 písm. f),

 

  e)  neosadí  cejch,  vodní  značku  nebo vodočet nebo neumožní průběžný

  přenos  dat  o  průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu

  přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),

 

  f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),

 

  g)  neprovede  technickou  revizi vodního díla, nepředá výsledky revize

  vodoprávnímu  úřadu  nebo  neodstraní  zjištěné závady podle 59 odst. 1

  písm. k),

 

  h)  nezpracuje  či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla

  nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo

 

  i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.

 

  (5)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická osoba se jako vlastník hráze

  sloužící  ochraně  před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových

  vod dopustí správního deliktu tím, že neodstraní náletové dřeviny podle

  § 59 odst. 1 písm. j).

 

  (6)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního

  díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí správního deliktu tím, že

 

  a)  neudržuje  v  řádném  stavu  dno  a  břehy vodního toku a nevytváří

  podmínky  pro  migraci  vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59

  odst. 1 písm. i), nebo

 

  b)  neoznámí  nebezpečí  zvláštní  povodně,  nebo  nevaruje  v  případě

  nebezpečí  z  prodlení  bezprostředně  ohrožené  fyzické nebo právnické

  osoby podle § 73 odst. 3.

 

  (7) Za správní delikt se uloží pokuta

 

  a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce

  4 písm. f), g), h),

 

  b)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b),

  c), d), e), i), odstavce 5, nebo odstavce 6 písm. a),

 

  c)  do  500  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b)

  nebo odstavce 3, nebo

 

  d)  do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

  odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).

 

  § 125e

 

  Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení

 

  (1)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

  dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 27.

 

  (2)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku,

  na  němž se nachází koryto vodního toku, dopustí správního deliktu tím,

  že nesplní povinnost podle § 50.

 

  (3)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

  sousedícího  s  korytem  vodního toku dopustí správního deliktu tím, že

  nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.

 

  (4)  Právnická  nebo  podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby

  nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu

  s  §  52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo

  zařízení.

 

  (5)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby,

  která  není  vodním  dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí

  správního  deliktu  tím,  že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu

  narušení plynulého odtoku povrchových vod.

 

  (6)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku,

  na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo

  její  část,  která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném

  zájmu,  a  která  byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí

  správního deliktu tím, že

 

  a)  v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským

  melioracím pozemků nebo její část,

 

  b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),

 

  c)  v  rozporu  s  §  56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k

  vodohospodářským  melioracím  pozemků  nebo  vodoprávnímu  úřadu zjevné

  závady její funkce, nebo

 

  d)  v  rozporu  s  § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě

  stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.

 

  (7)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

  sousedícího  s  vodním dílem dopustí správního deliktu tím, že neumožní

  vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.

 

  (8) Za správní delikt se uloží pokuta

 

  a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. c),

 

  b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 nebo odstavce

  6 písm. b),

 

  c) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2,

  odstavce 5, odstavce 6 písm. a), d) nebo odstavce 7, nebo

 

  d) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.

 

  § 125f

 

  Porušení  povinností  vlastníků  pozemků, staveb a zařízení a vlastníků

  movitého majetku v ochraně před povodněmi

 

  (1)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

  nebo  stavby dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 63 odst. 3

  neumožní vstup nebo vjezd na pozemky nebo na stavby k zajištění ochrany

  před povodněmi.

 

  (2)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

  nebo  stavby,  které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit

  průběh povodně, dopustí správního deliktu tím, že

 

  a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo

 

  b)  nesplní  některou  z  povinností  k  zamezení  zhoršení  odtokových

  podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.

 

  (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dotčeného

  objektu   dopustí   správního   deliktu  tím,  že  nezajistí  povodňové

  zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.

 

  (4)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník movitého

  majetku dopustí správního deliktu tím, že nedbá o umístění nebo užívání

  movitého majetku podle § 85 odst. 3.

 

  (5) Za správní delikt se uloží pokuta

 

  a)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

  odstavce 4, nebo

 

  b)  do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2

  písm. b) nebo odstavce 3.

 

  § 125g

 

  Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami

 

  (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba,  která  je držitelem

  povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

  látky do kanalizace, se dopustí správního deliktu tím, že

 

  a)  vypustí  odpadní  vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do

  kanalizace  v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1

  nebo 2,

 

  b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří

  objem  vypouštěných  odpadních  vod nebo míru jejich znečištění zvláště

  nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.

 

  (2)   Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba,  která  zachází  se

  závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se

  zvýšeným  nebezpečím  pro  povrchové  nebo  podzemní  vody,  se dopustí

  správního deliktu tím, že

 

  a)  zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2

  písm. a), nebo

 

  b)  nevede  nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39

  odst. 2 písm. b).

 

  (3)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť

  nebezpečnými   látkami   nebo  nebezpečnými  látkami  nebo  zachází  se

  závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se

  zvýšeným  nebezpečím,  se  dopustí  správního  deliktu  tím, že nesplní

  některou z povinností podle § 39 odst. 4.

 

  (4)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť

  nebezpečnými  látkami,  se  dopustí  správního  deliktu  tím, že nevede

  záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.

 

  (5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

  deliktu   tím,  že  uvádí  na  trh  nebo  prodává  spotřebitelům  prací

  prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.

 

  (6) Za správní delikt se uloží pokuta

 

  a)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

  odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4,

 

  b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

 

  c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 5, nebo

 

  d) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

 

  (7)  Při  stanovení  výše  pokuty  za  správní  delikt podle odstavce 1

  přihlédne  orgán  ukládající  pokutu  zejména  k okolnostem, za nichž k

  nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající

  fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků,

  k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení

  došlo,  k  množství  a  charakteru  závadné  látky,  která  pronikla do

  povrchových  nebo  podzemních  vod,  ke škodlivým následkům a možnostem

  jejich  odstranění  a  k  vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke

  stupni ochrany dotčeného území.

 

  § 125h

 

  Porušení povinností při haváriích

 

  (1)  Právnická  nebo  podnikající fyzická osoba se jako původce havárie

  dopustí správního deliktu tím, že

 

  a)  neučiní  bezprostřední  opatření  k odstranění příčin nebo následků

  havárie  nebo  se  při  jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním

  plánem  nebo  pokyny  vodoprávního  úřadu nebo České inspekce životního

  prostředí podle § 41 odst. 1,

 

  b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo

 

  c)  nevyhoví  výzvě  ke  spolupráci při provádění opatření k odstranění

  příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.

 

  (2)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická osoba se při havárii dopustí

  správního deliktu tím, že

 

  a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,

 

  b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo

 

  c)  jako  osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek

  nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu,

  do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.

 

  (3) Za správní delikt se uloží pokuta

 

  a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b),

 

  b)  do  100  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)

  nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo

 

  c)  do  500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a

  b).

 

  § 125i

 

  Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí

 

  (1)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako správce drobného

  vodního toku dopustí správního deliktu tím, že

 

  a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,

 

  b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo

 

  c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.

 

  (2)  Právnická  osoba  se  jako správce významného vodního toku dopustí

  správního deliktu tím, že

 

  a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,

 

  b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo

 

  c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.

 

  (3)  Právnická  osoba  se jako správce povodí dopustí správního deliktu

  tím, že nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 82.

 

  (4) Za správní delikt se uloží pokuta

 

  a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

 

  b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

 

  c)  do  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

  c), nebo

 

  d) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c)

  nebo odstavce 3.

 

  § 125j

 

  Porušení povinnosti obce

 

  (1)  Obec  se  dopustí  správního  deliktu  tím, že nepředloží žádost o

  územní  rozhodnutí  podle  §  92  stavebního  zákona  za účelem splnění

  povinnosti stanovené v čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb.

 

  (2) Za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

 

  § 125k

 

  Porušení poplatkových povinností

 

  (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba se jako znečišťovatel

  dopustí správního deliktu tím, že

 

  a)  v  rozporu  s  §  91  odst.  1  nesleduje koncentraci znečištění ve

  vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních

  vod,

 

  b)  v  rozporu  s  §  91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a

  měření  koncentrace  znečištění  ve  vypouštěných odpadních vodách nebo

  jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo

 

  c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a

  osobám  provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných

  objektů  nebo  jim  neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly

  nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného

  zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.

 

  (2) Za správní delikt se uloží pokuta

 

  a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),

  nebo

 

  b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

 

  Díl 3

 

  Společná ustanovení ke správním deliktům

 

  § 125l

 

  (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

  vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení

  právní povinnosti zabránila.

 

  (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

  správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

  k okolnostem, za nichž byl spáchán.

 

  (3)  Česká  inspekce  životního  prostředí  nebo  obecní  úřad  obce  s

  rozšířenou   působností  může  na  návrh  pachatele  správního  deliktu

  zastavit  správní  řízení,  jestliže  pachatel správního deliktu přijme

  faktická  opatření  k  odstranění následků porušení povinnosti, jakož i

  opatření  zamezující  dalšímu  ohrožování  nebo znečišťování podzemních

  nebo  povrchových  vod,  a  uložení  pokuty  by  vzhledem k nákladům na

  učiněná  opatření  vedlo  k  nepřiměřené  tvrdosti.  Z důvodu provádění

  opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o

  správním deliktu přerušit.

 

  (4)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže

  správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

  dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

 

  (5)  Sazba  pokuty  za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na

  dvojnásobek,  nejvýše  však  na  částku  20 000 000 Kč, jestliže je týž

  správní  delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně,

  pokud  ode  dne,  kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt

  nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.

 

  (6)  Při  stanovení  výše pokuty za správní delikt spáchaný vypouštěním

  odpadních  vod  bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním,

  přihlédne  orgán  ukládající  pokutu zejména k míře překročení podmínek

  povolení  k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových

  nebo  podzemních  vod  a  jejímu  lokálnímu  rozsahu, ke stupni ochrany

  dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.

 

  (7)  Správní  delikt  podle  §  125j  v  prvním stupni projednává Česká

  inspekce životního prostředí. Správní delikty podle § 117 odst. 1 písm.

  c)  a  d)  a  §  125b  odst. 1 písm. d) a e) projednává v prvním stupni

  Státní  plavební správa. Ostatní delikty podle tohoto zákona projednává

  v  prvním  stupni  obecní  úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká

  inspekce životního prostředí. Správní delikt projedná ten z příslušných

  správních  orgánů,  který  dříve  zahájil  řízení,  nebo bylo-li řízení

  zahájeno v týž den, tak obecní úřad obce s rozšířenou působností.

 

  (8) Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících

  se  vodních  děl  ukládají  obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností

  pokuty podle zvláštního zákona^4).

 

  (9)  Pokuty  uložené  Českou  inspekcí  životního  prostředí  a  Státní

  plavební  správou  vybírá  a  vymáhá  příslušný  celní  úřad. Pokuta je

  splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní

  moci.

 

  (10)  Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcím a Státní

  plavební  správou  jsou  příjmem  Státního  fondu  životního prostředí.

  Ostatní  pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 %

  příjmem  rozpočtu  obce,  v  jejímž  územním  obvodu byl správní delikt

  spáchán,  a  z  50  %  příjmem Státního fondu životního prostředí České

  republiky.  Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou působností

  jsou příjmem obce s rozšířenou působností.

 

  (11)  Na  odpovědnost  za  jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

  osoby^44b),  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním se vztahují ustanovení

  zákona o postihu právnické osoby.

 

  HLAVA XIII

 

  SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

 

  § 126

 

  Společná ustanovení

 

  (1)  Pokud  se  v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel",

  rozumí  se  jím  i  ten,  komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník

  přenesl  práva  nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na

  uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.

 

  (2)  Správci  vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni

  na  výzvu  převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla

  na  vodních  tocích  a  pozemky  tvořící koryta vodních toků v úsecích,

  které   spravují,   od  těchto  organizačních  složek  státu,  jestliže

  hospodaří  s  uvedeným  majetkem  podle zvláštního zákona proto, že při

  jeho  nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní

  organizaci  s  ním  přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je

  majetkem   státu,   ale  žádná  organizační  složka  státu  ani  státní

  organizace  s ním nehospodaří.^45) V pochybnostech o tom, který správce

  má  převzít  vodní  dílo  nebo  pozemek  státu,  určí  takového správce

  Ministerstvo   zemědělství;  toto  určení  nemá  povahu  rozhodnutí  ve

  správním řízení.

 

  (3)  Podrobné  odvodňovací  zařízení  ve  vlastnictví státu umístěné na

  cizím  pozemku  se  stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li

  tato  k  dispozici,  vlastnictvím  vlastníka  pozemku  dotčeného  touto

  stavbou  a  podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku,

  který  je  ve  vlastnictví  státu,  přechází  v  případě převodu tohoto

  pozemku  do  vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem,

  pokud  neoznámí  do  24  měsíců  od účinnosti tohoto zákona příslušnému

  vodoprávnímu  úřadu,  že  s  přechodem  nesouhlasí.  K  přechodu těchto

  vlastnických  práv  dochází  dnem  následujícím  po  uplynutí  lhůty  k

  uplatnění nesouhlasu s přechodem.

 

  (4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat

  podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.

 

  (5)  Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, §

  17  odst.  1,  §  39  odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona,

  pokud   je   jejich   vydání  nahrazeno  postupem  v  řízení  o  vydání

  integrovaného  povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování

  znečištění,  o  integrovaném  registru znečišťování a o změně některých

  zákonů  (zákon  o  integrované  prevenci).  Ostatní  ustanovení  tohoto

  zákona,  včetně  časového  omezení  platnosti  povoleného  nakládání  s

  vodami,  tím  nejsou  dotčena  a  musí  být  při postupu podle zákona o

  integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání

  rozhodnutí  podle  §  9  odst.  5.  Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí

  vydaného   podle   zákona   o  integrované  prevenci,  se  považuje  za

  oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).

 

  (6)  Ohlašovací  povinnost  vůči  vodoprávním  úřadům  nebo  oprávněným

  subjektům  podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 3, § 88 odst. 5

  a 10, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1 se plní prostřednictvím integrovaného

  systému  plnění  ohlašovacích  povinností v oblasti životního prostředí

  nebo   datové   schránky  ministerstva  určené  k  plnění  ohlašovacích

  povinností  v  oblasti  životního prostředí podle zákona o integrovaném

  registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění

  ohlašovacích  povinností  v  oblasti  životního  prostředí  a  o  změně

  některých zákonů.

 

  (7)  Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo §

  112  odst.  1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy

  na  povrchových  nebo  podzemních  vodách  vydáno  rozhodnutí o uložení

  nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její

  nápravě  a  o  změně  některých  zákonů^45a). Zahájené řízení o uložení

  opatření  k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112

  odst.  1  písm.  b)  vodoprávní  úřad  nebo  Česká  inspekce  životního

  prostředí  přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových

  nebo  podzemních  vodách  zahájeno řízení o uložení nápravného opatření

  podle  zákona  o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně

  některých zákonů^45a).

 

  (8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst.

  13,  § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61

  odst.  6,  § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci

  úřední.

 

  § 126a

 

  Působnosti  stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

  působností,  pověřenému  obecnímu  úřadu  nebo  obecnímu úřadu, jakož i

  jejich povodňovým komisím, jsou výkonem přenesené působnosti.

 

  § 126b

 

  (1)  Rozbory  ke  zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních

  vodách  a  rozbory  pro  účely kontroly správnosti sledování znečištění

  odpadních  vod  (§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření

  objemu  vypouštěných  odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České

  republiky dočasně^45b) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských

  státech Evropské unie, pokud prokáží, že

 

  a) jsou státními příslušníky členských států Evropské unie,

 

  b)  jsou  oprávněny k provozování činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2

  podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.

 

  (2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto

  osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením

  činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2.

 

  § 127

 

  Přechodná ustanovení

 

  (1) Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají

  zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Řízení zahájená a neskončená

  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona se dokončí podle dosavadních

  předpisů.

 

  (2)  Při  ukládání  zvýšené  pokuty se pokuty uložené podle dosavadních

  právních předpisů posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.

 

  (3) Zařazení vodních děl do kategorií pro účely technickobezpečnostního

  dohledu (§ 61) podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti.

 

  (4)  Pověření  udělené  k  výkonu technickobezpečnostního dohledu podle

  dosavadních  právních  předpisů se pokládá za pověření udělené k výkonu

  technickobezpečnostního  dohledu  udělené  podle  tohoto  zákona, pokud

  nedošlo  na  straně  pověřené  osoby  ke  změně  předpokladů  k  výkonu

  technickobezpečnostního dohledu, za nichž bylo pověření uděleno.

 

  (5) Vlastnická práva k pozemkům, které tvoří koryta vodních toků, které

  nejsou  dosud  vedeny  v  katastru  nemovitostí  jako  parcely s druhem

  pozemku  vodní  plocha a které se staly podle zákona č. 138/1973 Sb., o

  vodách   (vodní   zákon),   ve   znění   pozdějších  předpisů,  státním

  vlastnictvím,  přecházejí  na  vlastníky pozemků evidovaných v katastru

  nemovitostí,  na  nichž tato koryta leží, pokud neoznámí do 6 měsíců od

  účinnosti  tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem

  nesouhlasí.   K   přechodu   těchto   vlastnických  práv  dochází  dnem

  následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.

 

  (6) Pokud obce v době nabytí účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní

  vody  do  vod  povrchových v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, může

  jim  na  jejich  žádost  podanou  do  3 měsíců ode dne účinnosti tohoto

  zákona  vodoprávní úřad vydat nové povolení k vypouštění odpadních vod,

  a  to  nejvýše  do úrovně znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v

  období  posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto

  nové povolení nahrazuje ke dni účinnosti tohoto zákona dosavadní platné

  povolení. Vodoprávní úřad v novém povolení stanoví přiměřenou lhůtu, ve

  které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních

  vod,  které  budou  v  souladu  s  tímto  zákonem  a předpisy podle něj

  vydanými,   a   podmínky   k   postupnému  dosažení  požadované  úrovně

  vypouštěného  znečištění;  při  stanovení  lhůty bere vodoprávní úřad v

  úvahu oprávněné požadavky ochrany vod a možnosti technického řešení. Po

  dobu  této  lhůty  upustí vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního

  prostředí   od  ukládání  pokut  podle  §  116  odst.  1  písm.  b)  za

  předpokladu,  že  jsou  plněny  podmínky  k  dosažení požadované úrovně

  vypouštěného  znečištění.  Přiměřenou  lhůtu,  ve  které  bude dosaženo

  ukazatelů  a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v

  souladu  s  tímto  zákonem  a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k

  postupnému  dosažení  požadované  úrovně  vypouštěného znečištění nesmí

  vodoprávní  úřad  stanovit u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních

  obyvatel delší než do 31. prosince 2010.

 

  (7)  Odběry  podzemních,  popřípadě  povrchových vod, které jsou vodami

  důlními,  se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za povolené; toto

  povolení  platí  do  31. prosince 2004, pokud nebude jejich další odběr

  povolen  podle  § 8. Ve shora uvedené době se na tyto odběry nevztahuje

  ustanovení o poplatcích podle hlavy X tohoto zákona.

 

  (8)  Podklady  potřebné  k  zajištění  správy  poplatků  za  vypouštění

  odpadních  vod  do  vod  povrchových  podle tohoto zákona předá orgánům

  krajů   v  přenesené  působnosti  Česká  inspekce  životního  prostředí

  nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.

 

  (9)  Vodohospodářská  evidence  podle  dosavadních právních předpisů se

  stává součástí evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů podle § 19.

 

  (10)  Vypouštění  vod  do  veřejných  kanalizací,  zásobování  vodou  z

  veřejných  vodovodů  a  vodné  a  stočné  se  řídí dosavadními právními